Eva Konstantinovová je veterinární lékařka se sídlem v Pardubicích, ale většinu času tráví na cestách po celé republice. Specializuje se na reprodukci koní a své zkušenosti získávala pod vedením MVDr. Ondřeje Dobrovolného, se kterým dnes tvoří sehraný tým.

Díky této spolupráci má možnost působit také v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem. V rozhovoru popisuje nejen běžné i méně známé metody reprodukce, ale také to, jak důležitý je management ustájení, proč je třeba sledovat březost už od prvních dnů a co všechno dnes veterinární péče o chovné klisny obnáší.

Evo, jak jste se dostala ke své profesi a co vás vedlo ke specializaci na reprodukci?

Jsem terénní veterinární lékařka koní se zaměřením na reprodukci, pracuji v týmu s Ondřejem Dobrovolným, který mě k tomuto oboru přivedl a vše mě naučil, za což mu velmi vděčím. Díky němu mám také příležitost zlepšovat se nejen v oboru reprodukce prací v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem. Mimo reprodukce poskytujeme klientům širokou škálu veterinárních služeb včetně kastrací, zubní ošetření, rentgenových vyšetření či pohotovost.

Jaké metody reprodukce se dnes u koní nejčastěji využívají?

Mezi chovatelskou veřejností je umělá inseminace rozšířenou a oblíbenou metodou reprodukce koní. Dostupnost a široká nabídka plemenných hřebců formou inseminačních dávek z České republiky i ze zahraničí řadí inseminaci mezi nejčastější volbu reprodukce. Přirozená plemenitba je tradičním a stále rozšířeným způsobem reprodukce. Z těch modernějších a složitějších metod můžeme jmenovat embryotransfer, aspiraci oocytů a in vitro oplození.

Popíšete nám faktory ovlivňující plodnost klisen a hřebců a s tím spojený management ustájení?

Úspěšný výsledek reprodukce je dán třemi faktory. Prvním z faktorů je klisna a její zdravotní stav, druhý faktor představuje hřebec a jeho plodnost a poslední pilíř je člověk v roli chovatele, veterinárního lékaře či inseminačního technika.

Faktorů, které ovlivňují plodnost klisen a hřebců, je mnoho. Počínají od zdravotního stavu, věku, genetické dispozice a mnoho dalších. S čím se však často setkávám v klinické praxi a chovateli je tato oblast často opomíjena a nepochopena, je management a způsob ustájení plemenných klisen. Prostředí sportovních stájí je spojeno s rušivým provozem, častými přesuny na závody, v rámci ustájení dochází k častým změnám v sociálních skupinách mezi zvířaty, což chovným zvířatům nedělá dobře. Je-li klisna ustájena s ostatními klisnami a s přístupem na pastvinu, s pravidelným režimem a v klidném prostředí, výrazně se tím zvyšuje šance pro zabřeznutí. Stejně důležité je i období březosti a následné poporodní období do odstavu.

Jak se sleduje březost klisny a jaké komplikace mohou nastat?

Sledování březosti začíná krátce po inseminaci nebo po přirozeném připouštění. První ultrazvukové vyšetření se obvykle provádí mezi 14. až 17. dnem po ovulaci. V tomto období je možné poprvé spolehlivě potvrdit přítomnost embrya v děloze. Nejčastější komplikací, která může v této fázi nastat, je zjištění dvou nebo více plodů. Přítomnost dvojčat u klisen je považována za vysoce rizikovou a nežádoucí, protože klisna nemá fyziologické předpoklady pro donošení dvou zdravých hříbat – její děloha není schopna zajistit dostatečnou výživu pro dvě embrya. Pokud jsou v děloze ponechána dvě embrya, dochází zpravidla k úhynu jednoho nebo obou plodů, a ohroženo může být i zdraví klisny. Další ultrazvuková vyšetření během březosti slouží k monitorování životaschopnosti plodu a k včasnému odhalení případného vstřebání plodu.

Umělá inseminace klisen, můžete tento fenomén čtenářům přiblížit?

Samotná inseminace u klisen je vyvrcholením systematické práce s klisnou. Zahrnuje ultrazvuková vyšetření, případnou diagnostiku – stěry z dělohy, kultivace a antibiogram. Podrobnostmi o odběru ejakulátu a přípravě inseminační dávky se dnes zabývat nebudeme, to je na zodpovědnosti poskytovatele inseminační dávky. Důležitější pro chovatele je vědět, jak s inseminační dávkou pracovat.

Přináší umělá inseminace oproti přirozené plemenitbě nějaké benefity?

Mezi výhody umělé inseminace patří biologická bezpečnost inseminační dávky, nízký objem potřebného ejakulátu a čistší provedení samotného zákroku, které minimalizuje riziko biologické kontaminace. Další výhodou je možnost rozdělení jedné inseminační dávky pro více klisen a také eliminace rizika zranění jak klisny, tak hřebce ve srovnání s přirozenou plemenitbou. Manuální provedení inseminace zároveň poskytuje cenné informace o stavu děložního krčku klisny. Nevýhodou umělé inseminace může být negativní reakce klisny na složení inseminační dávky, například na přítomnost ředidel nebo antibiotik.

Proces připouštění a reprodukce je také spojován s různými komplikacemi, jaké jsou podle vás nejčastější reprodukční onemocnění u koní?

Velmi častou příčinou neplodnosti klisen je bakteriální zánět. Příčinou může být kontaminace ze zevních pohlavních orgánů. Špatná konformace vulvy bývá příčinou takzvaného nasávání do poševní předsíně. Řešením je chirurgický zákrok, konkrétně plastika vulvy. Sportovní klisny s dlouhou závodní kariérou, které opakovaně prodělávají latentní infekce v reprodukčním traktu, jsou pak pro inseminačního technika nebo veterináře profesní výzvou. Zejména u starších klisen po opakovaných porodech bývá přítomnost cyst na děložní sliznici také příčinou reprodukčních potíží. Mezi hormonální příčiny neplodnosti může patřit použití antikoncepce klisen během sportovní kariéry k utlumení nežádoucích říjových projevů.

Může chovatel optimalizovat šance na úspěšné zabřeznutí klisny?

Základem úspěchu je prevence a pečlivý výběr zdravého jedince pro reprodukci. Dále je nutné zvolit vhodný management, který se liší podle zvoleného způsobu reprodukce. Klíčová je spolupráce se spolehlivými odborníky. Důležitou roli hraje také erudovanost a kvalitní diagnostika, na jejímž základě lze zvolit vhodnou léčbu – například hormonální terapii, výplachy, podání antibiotik a podobně.

Jaké jsou nejnovější trendy a technologické inovace v reprodukci koní?

Embryotransfer je jednou z reprodukčních technik využívaných v chovu koní. Často se používá u klisen, které jsou stále aktivní ve sportovní kariéře. Základním předpokladem pro jeho použití je, že klisna dárkyně je schopna zabřeznout, protože se z ní získává embryo ve stáří pátého až šestého dne březosti. Výplachem embrya a jeho následnou implantací do klisny příjemkyně lze obejít některé zdravotní problémy dárkyně. Významnou výhodou této metody je možnost získat větší počet potomků z jediné klisny.

Bohužel, mezi chovatelskou veřejností stále přetrvává nedostatek základních informací o této moderní biotechnologii. Kromě embryotransferu se u klisen využívá také metoda aspirace oocytů. Tato technika spočívá v získávání samičích pohlavních buněk – oocytů – a jejich následném oplodnění mimo tělo, tedy in-vitro.

Velkou výzvou v této oblasti zůstává manipulace s pohlavními buňkami, zejména dozrávání oocytů, technologie samotného oplodnění, kapacitace spermií z inseminační dávky a jejich příprava k in-vitro oplodnění. Jako chovatelé se v této oblasti nacházíme stále na začátku, a teprve budoucnost ukáže, jakým směrem a jak rychle se budeme dále posouvat.