„V jezdeckém prostředí se pohybuji už odmala. Moje teta má svůj vlastní statek s koňmi, kde jsem se už jako hodně malá velmi často na koních vozila a vlastně vždycky jsem chtěla jezdit,“ říká Karolína Dvořáková. Letošní mistryně České republiky v kategorii starších juniorů sbírá další úspěchy při Českém skokovém poháru v seriálech Czech Junior Cup a U25.
Kdo další vás přivedl ke koním a nastartoval tak vaší úspěšnou sportovní kariéru?
Hodně mě také ovlivnil můj děda, s nímž jsem se jednu dobu dokonce učila zapřahat a jezdili jsme spolu s párem dvou krásných fríských koní. Následně mi moji rodiče pořídili prvního vlastního poníka a postupně jsem pronikala i do závodního prostředí. Přicházeli další koně a takto se to celé hezky rozvíjelo.
Jak vzpomínáte na své první momenty v sedle?
Vzpomínám na to moc ráda. Začínala jsem se učit na statku u tety a vybavuji si, že moje mamka se mnou velmi často chodila na vycházky s naším prvním poníkem. Celá moje rodina je s koňmi dlouho propojena, takže jsme to prožívali všichni společně.
Kam dále vedla vaše cesta s koňmi, když jste se už více přiblížila k jezdeckému sportu a k závodění?
Poměrně dlouhou dobu jsem strávila s poníky na zmiňovaném statku u tety. Když jsem měla jasno, že se chci parkurovému sportu věnovat opravdu naplno, tak jsem se kompletně přestěhovala do stáje sester Vojtkových, do stáje Horse Point Sojovice.
Jaký průběh měly vaše první absolvované závody a s kterým koněm to bylo?
Poprvé jsem závodila se svým prvním poníkem Danem. Vím, že jsem jela v jeden den drezurní úlohu a pak přišel na řadu křížkový parkur. Byla jsem z toho nejprve docela nervózní, ale nakonec to celé dopadlo dobře a bylo vše v pohodě.
Ve vašem poníkovském období jste tedy závodila i v drezurním odvětví jezdeckého sportu. Byla nějaká šance, že bude právě drezura vaší hlavní disciplínou?
S poníky jsem závodila jak v parkurovém skákání, tak také v drezuře. Rozhodování však nebylo vůbec těžké, jelikož drezura mě nenadchla nikdy natolik, abych jí dala před parkurem přednost. Byla jsem v podstatě odmalička rozhodnutá, že s přechodem na velké koně se mou hlavní jezdeckou disciplínou stane parkur.
S kým jste v průběhu uplynulých let měla možnost trénovat a jezdecky se rozvíjet?
Hodně jsem se posunula pod vedením Romana Drahoty, a jelikož jsem se mohla účastnit soustředění Sportovního centra mládeže, tak jsem získávala i spoustu zkušeností od Pavla Vachutky. Poté jsem zahájila spolupráci s Alžbětou Vojtkovou, s níž trénuji dodnes. Velmi jsem se zdokonalila i při drezurních trénincích, které vedly Šárka Charvátová a Karolína Žižková.
Kdy se u vás dostavil nějaký zásadní úspěch a kterých dalších si vážíte nejvíce?
Jeden z prvních zásadních úspěchů přišel s poničkou Pretty Ginger, s níž jsem obsadila při mistrovských závodech druhé místo s mým oblastním družstvem a o rok později jsem s ní skončila třetí mezi jednotlivci. Velmi si samozřejmě vážím loňských i letošních vítězství při Czech Junior Cupu a nemůžu vynechat ani vybojovaný mistrovský titul v tomto roce.
S jakými ambicemi jste vstupovala na začátku do jezdeckého světa a co je vaším cílem v tuto chvíli?
Nejdříve jsem spíše doufala, že se budu zlepšovat a třeba to jednou na tu mistrovskou úroveň dotáhnu. Rozhodně jsem však nečekala, že se mi podaří stát se mistryní České republiky a že budu prožívat takto úspěšné sezony. Do budoucna bych se ráda opět účastnila mistrovských mítinků a určitě bych chtěla přidat i nějaké mezinárodní závody. To se mi poštěstí s Chakitem už letos, jelikož jsem obdržela pozvání do O2 Areny na vyvrcholení globální túry Prague Playoffs.
Foto: poskytla Karolína Dvořáková
