Letos sedmdesátiletý Josef Koudela donedávna provozoval Jezdeckou školu Praha 7 na Císařském ostrově. V úterý 11. dubna však tamní stáje zapálil žhář a při požáru uhynulo všech osm koní, včetně jedné březí klisny.
„Vše jsme dohledali na kamerách v sousedním areálu. Žhář vešel do stáje, kde byla sláma a seno, a to zapálil. Bohužel vše začalo hořet velmi rychle. Ve 12:05 vyšlehly plameny a on odešel z místa pryč. Já jsem se to dozvěděl asi o dvacet minut později. Vzhledem k tomu, že bydlím kousek od výstaviště na Praze 7, tak jsem tady byl ve 12:35, ale to už bylo všechno v plamenech a na místě byli hasiči. Požár ohlásila naše sousedka. V našem areálu v té době nikdo nebyl. Můj syn, který to tady hlídá, je na poštu a stalo se to přesně v tu chvíli, kdy odjel,“ popsal celou situaci
v rozhovoru pro EquiRadio Josef Koudela.
„Že v ohni jsou i všichni naši koně, jsem zjistil hned, ale v podstatě jsem byl mimo smysly a jen jsem stál opodál. Hasiči mě na místo ani nepustili,“ vzpomíná na traumatický zážitek, ze kterého se bude vzpamatovávat hodně dlouho. „Čtrnáct dní jsem musel být na práškách, abych to vůbec vydýchal. Je to pro mě velmi složité a ani jsem tam nešel, abych neviděl ty koně. Vše zařizoval můj syn a jedna kolegyně.“
Od prvních okamžiků Josef Koudela tušil, že šlo o žhářský útok. „O dva týdny dříve hořelo vedle u paní Krylové, která jezdí s kočárem na Staroměstské náměstí. Vzhledem k tomu, že měla koně ve výběhu, tak se jim nic nestalo, ale částečně shořel její kočár. O týden později, ten samý žhář podpálil pneumatiky v bývalém areálu Tělovýchovné jednoty Žižka Praha. Ty uhasili lidé z povodí Vltavy, kteří jeli kolem, ale nikomu to ani nehlásili.“
Pachatele se podařilo dopadnout díky kamerovým záběrům, a i díky tomu se podle Koudely pachatel ke svým činům doznal. „Hrozí mu šest let vězení, ale pokud soud uzná, že nebyl příčetný, tak nebude odsouzen a bude se muset léčit v psychiatrické léčebně. My si na něm nic nevezmeme, protože jsme to tady kvůli záplavovému území neměli pojištěné. Přišli jsme o všechny věci, ale hlavně o naše koně, což je nejhorší, co se nám mohlo stát. Měli jsme tady dva francouzsko-německé hřebce, jednu jedenáctiletou kobylu německého původu, také jsme měli patnáctiletou kobylku holandského původu, která navíc byla březí a za měsíc měla porodit. Dále jsme tu měli anglického plnokrevníka, jenž běžel Velkou pardubickou, dva shetlandské poníky a jednoho koně plemene Pura Raza Española,“ smutně konstatuje dosavadní provozovatel areálu.
Jezdeckou školu na Císařském ostrově založil Josef Koudela v době, kdy šel do důchodu. „Dříve jsem se věnoval jezdeckému sportu ve volném čase a měl jsem své civilní povolání. Vzhledem k tomu, že jsem šel před deseti lety do důchodu, tak jsem se rozhodl, že tady zřídíme jezdeckou školu. Začali jsme postupně a pořídili dva koně. Později se to začalo rozrůstat a časem jsme jich měli osm.“
I když je rozhodnutý provoz areálu obnovit, již se do toho nepouští sám a s přáteli založil spolek, jenž bude oficiálně novým provozovatelem. „Budeme se i nadále snažit zůstat na stejném místě, protože tady máme nově vybudovanou jízdárnu a další zázemí. Rádi bychom postavili novou stáj a nějak začali znovu. Chceme to celé obnovit, protože lidi si sem zvykli chodit. Pořádali jsme příměstské tábory a děti tu byly velmi spokojené. Je tady klid, příjemné prostředí, a přitom jsme jen pár minut od centra Prahy,“ říká Koudela, pro něhož je celý areál srdeční záležitostí. „Pro mě je to zábava pro důchod, bydlím kousek odtud a trávím čas v přírodě, v klidu a s příjemnými lidmi. Hlavně sem chodí děti a stávají se trochu lepšími lidmi díky těm zvířatům.“
Na obnovení jezdecké školy však nemá finance. I proto se nechal přesvědčit k tomu, aby se založila sbírka
na platformě Donio.cz, kam za prvních deset dnů lidé poslali přes 75.000 korun. Dalších 250 tisíc dorazilo od přímých přispěvatelů na účet nově založeného spolku „Jezdecká škola Praha 7“, jehož je Josef Koudela předsedou. „Již jsme kontaktovali výrobce stájí. Nová stavba vyjde asi na dva a půl milionu korun. Všichni také víme, jak jsou v dnešní době drazí koně. Nyní máme dva zapůjčené a když by se nám podařilo vybrat dostatek prostředků, tak bychom si rádi pořídili tři až čtyři koně, ale to je běh na dlouhou trať. Jen díky zapůjčeným koním jsme mohli školu částečně obnovit. Měli jsme závazky k několika klientům a díky tomu jim můžeme dál poskytovat naše služby, abychom nikomu nic nedlužili,“ vysvětluje Josef Koudela.
Zmínění dva koně jsou zatím pouze ve výběhu, ale už brzy by mohli mít střechu nad hlavou při nepříznivém počasí. „Máme předjednáno, že si vypůjčíme z vedlejšího areálu čtyři montované boxy, které zde po vyčistění místa od požáru budeme moci instalovat. Aktuálně jsou koně venku v režimu 24/7, ale jsou na to zvyklí a mají se dobře. Už jsem také objednal plachtu, kterou natáhneme mezi stromy, aby měli přístřešek, pod který se budou moci schovat, když bude nepříznivé počasí,“ popisuje postupné kroky k obnově areálu. Ta bude také závislá na tom, zda magistrát odsouhlasí nájemní smlouvu na pozemek s novým provozovatelem.
„Kolektiv, který mám kolem sebe, je úplně fantastický. Jsou to chytří lidé a hodně mi pomáhají. Plány máme, chceme dál rozvíjet jezdecký sport, který byl tady na Císařském ostrově už od roku 1936. Koně na Trojský ostrov zkrátka patří. Doufáme tak, že budeme moci jezdecký areál zde znovu vybudovat. Chci tak moc poděkovat každému, kdo nám již přispěl, nebo se chystá přispět do sbírky. Moc si toho vážíme,“ dodává Josef Koudela v podcastu EquiRadia.
Foto: Josef Malinovský, HZS Praha, poskytl Josef Koudela
