Velký souboj čtyřletého Llanita a stejně starého Swangoo v posledních metrech Ceny Jockey Clubu ČR v Mostě patřil k nejkrásnějším doběhům sezony 2004. Na vítězství Acatenangova syna z tréninku Arslangireje Šavujeva už sedá prach, ale v rodinné historii Tlukových zaujímá onen 11. červenec 2004 naprosto stěžejní roli. Nejen, že se v tento den narodil syn Adam, ale ještě se spolu se svou maminkou stihl stát divákem hlavního dostihu, což ve zkratce shrnuje vztah celé rodiny k turfu.

"Dá se říct, že jsem se k dostihům dostal dřív, než jsem poznal tátu, a od té doby se to dál stupňuje. Dostihy jsou něco, čím od dětství žiju a na co se maximálně soustředím," říká dnes sedmnáctiletý Adam se zápalem, jemuž nelze nevěřit.

Student francouzské sekce bilingvního Gymnázia Jana Nerudy na pražské Malé Straně toho kolem dostihových koní již stihl více, než mnozí jiní za celou kariéru. Jako ošetřovatel a pracovní jezdec sbíral zkušenosti v několika předních domácích stájích, loni absolvoval tříměsíční francouzskou stáž u trenéra Francise-Henriho Graffarda a aktuálně je jedním z nejmladších dostihových majitelů v Česku.

Čtěte také: Jir Sun se vrátí na Turf Gala, Westminster Night může zkusit Německo

Prozatím pouze v přeneseném smyslu - za modro-žlutými barvami nové stáje Tluka Turf stojí vzhledem k Adamově věku rodiče. Právě díky jeho nadšení, odhodlání a znalostem se však začal odvíjet příběh tříleté hnědky Adam’s Rib.

Rychlá klisna britského původu je dcerou Ribchestera a sprinterky Megan Lily, která vyhrála handicap na pět furlongů v Chesteru a doběhla třetí ve stejně dlouhém listed v Chantilly. Samotná Adam’s Rib absolvovala jako dvouletá pět startů v tréninku Nicolase Clementa. Dvakrát se umístila v Argentanu a ve francouzském handicapu se dostala na známku 33 kg.

Už jako svěřenkyně Zdeňka Mimry debutovala před dvěma týdny osmou příčkou v Memoriálu Rudolfa Deyla kde jinde, než na osudovém závodišti rodiny Tlukových v Mostě. Druhý start v nových barvách ji čeká tuto sobotu v kvalitně obsazené trojkové míli ve Slušovicích.

Sen jménem Godolphin Flying Start

První dostihový sen Adama Tluky trval poměrně krátce. "Jako mnozí jiní jsem i já chtěl odmalička být žokejem a doufal jsem, že moc nevyrostu. To se mi bohužel nesplnilo. Měřím 1,90 metru a mám co dělat, abych si udržel váhu aspoň pro tréninkové ježdění," vypráví a dodává, že se svého času aspoň mihnul vznikající Pony ligou.

Dostihové zákulisí ho nadále magicky přitahovalo, a tak začal docházet do různých stájí, ať už jako pomocník, brigádník či pouhý návštěvník.

"Největší vliv na mě měla rodina Bartošových. U nich jsem se naučil jezdit na plnokrevnících a dostal jsem potřebné základy. Následoval Zdeněk Mimra, jemuž jsem hodně dlužen. Je to velice férový člověk a šikovný trenér, předal mi spoustu vědomostí a zkušeností. A hodně jsem se naučil také od Martiny Havelkové a Iva Köhlera, kteří mě vzali i na výlety do Francie," vzpomíná.

Od dětství se spolu s rodiči zúčastňoval každoročních cest za plemennými hřebci do Irska a Francie, které organizuje Tomáš Janda pro Český svaz chovatelů plnokrevníka a majitelů dostihových koní. A právě tam našel svůj další cíl.

"Při cestách po Evropě jsem pochopil, že se chci stát trenérem a působit v zahraničí. Mým snem je absolvovat prestižní kurs Godolphin Flying Start, což je jedna z věcí, které mi můžou pomoct proniknout na mezinárodní scénu. Dělám všechno pro to, aby se mi to jednou splnilo," konstatuje.

Vedle studia na gymnáziu absolvuje souběžně i obor Jezdec a chovatel na Střední škole dostihového sportu a jezdectví a spřádá další studijní plány v zahraničí. "Aby vás vzali na Flying Start, musíte být úspěšný vysokoškolák s výbornými známkami a referencemi. Chci proto studovat v zahraničí, nejspíš ve Francii na zemědělské škole, a zároveň absolvovat stáže ve stájích zvučných jmen. Pak už to bude jen o štěstí a jak moc zaujmu komisi Godolphinu," dodává.

Čtěte také: Giannah druhá za vítězkou grupy 2, Bartoš a Nic Mountain mají hattrick

Zahraniční kontakty se Adam Tluka snaží rozvíjet už nyní. Loni se vydal na tříměsíční stáž do Francie, kde působil u současné "shooting star" evropských trenérů Francise-Henriho Graffarda, mimochodem rovněž absolventa programu Godolphin Flying Start. "Podařilo se to díky spolupráci se Střední školou dostihového sportu a jezdectví a zejména s paní Vítkovou. Ty tři měsíce mi změnily život. Naučily mě osamostatnit se a dostaly mě na novou úroveň. Zároveň se mi splnil velký sen," pochvaluje si cennou zkušenost.

V jedné z největších francouzských stájí začínal jako ošetřovatel: "Přijedete, kydáte boxy a je jenom na vás, kam se posunete. Po krátkém čase jsem začal jezdit čtyři loty denně a bylo to fajn. Pak jsem se dostal na pozici asistenta garson-de-voyage, což je člověk, který jezdí s koňmi na dostihy. To bylo úžasné, ze začátku jsem jezdil s hlavním garson-de-voyage, to byl můj mentor a všechno mě učil. Ke konci stáže jsem už jel sám s řidičem do Lyonu a byl jsem každý den na cestách. Moc jsem si té důvěry vážil a jsem za to panu Graffardovi velmi vděčný."

Hlavně dokončit školu

Domů se Adam nevracel sám, na listopadové dražbě získal tehdy dvouletou Adam’s Rib. "Čtyři pět let v kuse sleduji všechny dražby a vždycky jsem snil o vlastním koni, ale nikdy jsem na to neměl finance. Tahle stáž byla perfektní příležitost. Při velkém šetření jsem společně s podporou rodičů mohl tento sen uskutečnit. Jsem rodičům neskutečně vděčný, protože mě opravdu podrželi a mnohokrát mi pomohli, bez nich by se to nepodařilo," líčí anabázi nezvyklého "dárku na rozloučenou" s Francií.

Adam’s Rib ho zdaleka nezaujala pouze svým jménem. "To je absolutní náhoda a jen taková třešnička na dortu. Hledal jsem zdravého dvouletého koně, který má kariéru před sebou. U klisny se všechna tato kritéria setkala. Navíc ji v tréninku jezdila kamarádka Češka a měl jsem pozitivní reference z práce i dostihů, takže jsem se na ni soustředil celý měsíc od doby, co vyšel dražební katalog."

Hnědka byla mladému nadšenci přiklepnuta za 7500 eur. Její čas by měl podle původu i projevu přijít na nejkratších distancích. "Sprintů na 1000 metrů v Česku bohužel moc nenajdeme, ale do Bratislavy není daleko a jsem přesvědčen, že tu rychlost má," podotýká Adam.

Ačkoli Adam’s Rib shodou různých okolností debutovala v jedničkovém dostihu, její majitel žádné konkrétní dostihové sny nemá. "Sním o tom, aby klisna měla krásný život, my jsme jí dělali radost a ona nám," usmívá se.

Sám se chce v příštích dvou letech soustředit především na dokončení studia. "To je v současné chvíli středobod mého veškerého bytí. Stále jsou ale možnosti různých brigád v zahraničí. Při odchodu z Francie jsem třeba dostal nabídku od britského trenéra asi čtyřiceti koní, ale nemohl jsem ji přijmout, neboť mi ještě nebylo osmnáct let. Rád bych se tam podíval aspoň na dva měsíce o prázdninách," dodává Adam Tluka.

Foto: poskytl Adam Tluka