reklama 11D

Budovat areál jsme začali na kousku pole, říkají manželé Špálovi

 17.03.2022 06:30 | AUTOR: Denisa Vegrichtová |
FOTOGALERIE

ikonka

Jaroslav a Jana Špálovi byli donuceni okolnostmi začít hledat nové působiště pro své koně. Nakonec se jim podařilo sehnat pozemek, na kterém během půl roku postavili funkční areál. V plánu mají kromě provozování jezdecké školy i pořádání závodů.

reklama 12C

Jaroslav Špála se ke koním dostal až díky své manželce Janě. Sám sebe popisuje jako kluka z paneláku, který se koní zprvu velmi bál. Dokonce si s kamarády v mládí říkal, že by nikdy nechodil s holkou od koní. Koňařky totiž budou mít vždycky chlapa až na druhém místě, ne-li na třetím, pokud bude mít slečna i psa. Shodou okolností se seznámil s milovnicí koní Janou Ondrovou, kterou si dokonce o dva roky později vzal. Společně pak začali budovat rodinný byznys. A jaký jiný, než s koňmi. 
 
Jana Špálová se naopak u koní pohybuje již odmalička. I když se věnovala hodně aktivitám a vynikala v různých sportech, především v atletice, koně nakonec zvítězili. Ze začátku se jezdectví rodičům moc nezamlouvalo a fandili jí spíše na atletickém stadionu. A jelikož ji v jezdectví nemohli finančně podporovat, hledala si stáje v dojezdové vzdálenosti na kole a lekce ježdění si musela odpracovat. Ve čtrnácti letech se dostala do Jezdeckého klubu Mělník, kde pomáhala s krmením, kydáním a dalšími pracemi okolo koní a za to mohla jezdit. Tam začala trávit svůj veškerý volný čas. Rodiče pochopili, že na stadion už se nevrátí a začali jí v jezdectví fandit. Pod vedením pana Mestenhausera si složila jezdeckou licenci a získala spoustu zkušeností do života. Je moc vděčná za tuto příležitost, která ji velmi ovlivnila v tom, co by chtěla v životě dělat. Potom nějakou dobu Jana pracovala jako pracovní jezdec fríských koní, kde si rozšířila zase trochu jiné obzory. To ji však úplně nenaplňovalo a v jejím dalším působišti si založila jezdeckou školu. Ta se jí rozjela naplno, a to až tak, že musela s manželem řešit otázku vlastního areálu. 
 
Co vás přivedlo k tomu, že jste si pořídili pozemek v katastru obce Dobříň u Roudnice nad Labem a začali na něm budovat areál?
My jsme k tomu v podstatě byli donuceni situací. V předchozí stáji u paní MVDr. Tešnarové, kde Janča působila, nebyl možný další rozvoj. Neustále přibývalo dětí na kroužky a lekce, k čemuž již nebyla dostatečná kapacita jak jezdeckých ploch, tak ustájení koní. Pro majitelku stáje bylo již vyčerpávající akceptovat téměř každodenní pohyb dětí v areálu. Bylo nám tedy řečeno, že by bylo vhodné, kdybychom si našli jiné místo, a tak jsme museli začít nastalou situaci řešit. Avšak za tuto zkušenost a příležitost u paní veterinářky je Janča moc vděčná, protože měla volné pole působnosti, kde mohla založit jezdeckou školu, která se postupně těšila větší a větší oblibě.
 
Co jste tedy podnikli? Jak dlouho vám trvalo najít vhodné místo a uvést ho do provozu?
Přibližně rok a půl jsme hledali pozemky. Nakonec jsme vytipovali tři, mezi nimiž byl i tento. Zaujal nás natolik, že jsme oslovili majitele. Pozemek jsme si dlouhodobě pronajali s možností pozdější koupě. Nebylo to zrovna jednoduché, protože jelikož se jedná o pole, muselo dojít k nezbytným byrokratickým krokům a tím vše zlegalizovat. Po vyřešení všech administrativních záležitostí jsme jedenáctého září mohli začít konat.
 
Od září uplynulo něco málo přes půl roku a vy už můžete plně fungovat. Jak probíhaly veškeré stavby?
Jako první jsme začali se stavbou plotu, kterého je přes tři čtvrtě kilometru. Celý pozemek má přes tři hektary. Nejpodstatnější a nejpracnější byly asi terénní úpravy. Začátkem října nám sem najel buldozer, který musel srovnat plochy pro zázemí a jízdárnu. Následoval ho devatenácti tunový válec, který asi týden pracoval na tom, aby se povrch co nejlépe usadil. 
 
Stavba jízdárny byla celkem složitá. Na zhutnělý povrch bylo potřeba navozit přes 500 tun písku. Zařídit a naplánovat vše tak, aby terénní úpravy na sebe ihned navazovaly, bylo velmi náročné. Vzhledem k časovému vytížení stavebních a logistických firem a poté komplikacím s deštěm se nejednou stalo, že návěsy s pískem na poli zapadly. 
 
Následovala stavba zázemí, kanceláře, klubovny, sedlovny a výběhů s přístřešky. Vzhledem k nepřítomnosti elektrické energie, jsme byli nuceni zvolit tzv. ostrovní systém, který nad naše očekávání funguje výborně. 
 
Co všechno se ve vašem areálu momentálně nachází a co dalšího plánujete?
Nejdůležitějším prvkem je jistě kolbiště o velikosti 50x70 metrů se skokovým materiálem. K tomu ještě máme kruhovku o průměru dvaceti metrů. Dále se u nás nachází vytápěná klubovna, která najde uplatnění i v létě, kdy se zaměřujeme na pořádání příměstských táborů pro děti. Samozřejmostí je také sedlovna a šatna pro klienty. Pro koně máme rozsáhlé výběhy s přístřešky a turnajové boxy pro deset koní s možností padoků.  Ale samozřejmě jsme tu pouze chvilku, takže práce je před námi ještě spousta. 
 
Do budoucna je v plánu ještě stavba věže rozhodčích, která bude potřebná při pořádání závodů. K tomu také patří druhá jízdárna, která bude sloužit nejen jako opracoviště, ale jistě ji hojně využijeme pro tréninkové účely, neboť se občas stane, že na kolbišti probíhá více lekcí a kroužků najednou a do toho jezdí klienti své koně.  A i když je naše jízdárna dostatečně velká, bude to pro naše klienty jistě příjemnější. A takový náš dlouhodobý cíl a sen je jezdecká hala, ale to je momentálně vzdálenější plán, vzhledem k výdajům a práci, která nás ještě čeká. Mezi ně patří i drobnější věci, které se zprvu nezdají tak důležité, ale velmi zpříjemní práci a pobyt v areálu. Tím myslíme například kryté uvazoviště, vyhrazené místo pro kováře či mycí box pro koně. 
 

Psali jsme: Monika Krejzová: V novém areálu se budeme věnovat hlavně potřebám koní

 
Zmínili jste věž rozhodčích a pořádání závodů. To bude tedy vedle jezdecké školy další z vašich služeb? Plánujete ještě něco dalšího?
Tak kromě jezdeckého kroužku pro děti ještě poskytujeme soukromé lekce pro všechny věkové kategorie, příměstské tábory, ustájení koní a kompletní servis našim klientům včetně sestavení tréninkového plánu, krmných dávek, přiježďování jejich koní, dopravu a doprovod na závody, holení koní, poradenství ohledně vhodné výstroje atd. Dále máme v plánu různá soustředění se zajímavými osobnostmi jezdeckého sportu a nově bychom se zaměřili i na zážitkové pobyty a jejich video dokumentaci. A to nejen záznamy tréninků, ale tím, že se nacházíme nedaleko Řípu a okolo nás jsou naprosto skvělé možnosti vyjížděk, tak i dokumentaci takovýchto zážitků, mezi něž může patřit i plavení s koňmi v nedaleké pískovně.  K tomu všemu bychom rádi poskytovali do budoucna obsedání a výcvik koní, čemuž jsme se v malé míře věnovali již v předešlém areálu, ale omezovala nás kapacita. Jelikož v blízké době plánujeme založit rodinu, jedná se opět o nějaký vzdálenější plán.
 
Co se týče závodů, chceme pořádat hobby závody pod hlavičkou České jezdecké federace. Po dostavbě věže rozhodčích a druhé jezdecké plochy bychom měli být schopni zajistit vše potřebné. Místo na parkování bude v prostorách výběhů, pro tribuny je vyhrazené místo u kolbiště a občerstvení pro diváky se nyní již realizuje. 
 
Z řad našich svěřenců máme několik talentovaných dětí, takže v letošní sezoně bychom rádi vyjeli i na oficiální závody. Například s Martinou Šípkovou, Agátou Talarovičovou a Alžbětou Vlachovou bychom se rádi pokusili kvalifikovat na mistrovství České republiky pony. Mezi další šikovné děti patří Štěpánka Marjanková, Aneta Stanislavová, Klára Gottwaldová, Alžběta Vlachová nebo Marie Dunajová. 
 
Jaká je kapacita vašeho areálu? Kolik koní je přímo vašich?
Myslím si, že do budoucna bychom mohli pojmout pětadvacet koní. Momentálně je u nás ustájeno patnáct koní, z toho je pět našich a další dva soukromí poníci posilují ,,základnu školních koní”. V současné době vlastníme pouze školní koně, ale měla jsem i koně do výcviku nebo závodní koně. Svého nejlepšího, a myslím, že mohu říci životního, koně Peregrinuse jsem kvůli nastalé situaci s budováním areálu musela prodat, ale s novými majiteli z Ameriky jsem v kontaktu a vím, že se má moc dobře. 
 
V čem vidíte největší výhody a nevýhody vlastního areálu?
Určitě je to spousta starostí navíc. Člověk má najednou na starosti úplně všechno a my jsme na celý provoz sami, nikoho nezaměstnáváme. Snad jako v každé práci, občas je těžké jednání s lidmi. Ale na druhou stranu je skvělé vše dělat s vědomím, že budujeme na vlastním. Všechno si můžeme nastavit a upravit podle sebe, ať už se jedná o celkový řád areálu nebo drobnosti jako tréninkový plán. 
 
Nastal v průběhu staveb nějaký problém, se kterým jste nepočítali?
U jednoho problému jsme si nebyli jisti, zda naše řešení bude dostačující. Jednalo se o spodní podklad na jízdárně. Ten vzhledem k písčitému podkladu nebylo snadné upěchovat tak, aby vytvořil souvislou pevnou vrstvu na položení písku s geotextilií. Vzhledem k tomu, že nebylo v našich finančních možnostech pořídit jako dělící vrstvu rohože, jsme nakonec zvolili variantu ponechání části ornice, abychom byli dostatečně schopni povrch zpevnit. Po několikaměsíční zátěži jsme s naším řešením spokojeni a žádný problém nevznikl, dokonce i v mrazivé dny byla jízdárna po úpravě povrchu sjízdná. Zvolená geotextilie se tak ukázala jako vhodná alternativa vrchního povrchu. Samozřejmostí je se o jízdárnu starat, pravidelně ji upravovat a zavlažovat.
 
Jste rádi, že jste do stavby vlastního areálu šli?
Určitě ano. I když jsme museli výrazně omezit, spíše téměř vypustit ostatní koníčky, kterých jsme měli nespočet. Například jsme rádi jezdili v terénu na motorkách, v zimě na snowboardu a v létě lezli po skalách nebo jsme se tahali ve vodě na wakeboardu. V současnosti, i když si naplánujeme volný víkend, jako naschvál nastane problém, a my stejně musíme jet do areálu řešit, co je potřeba. K tomu všemu samozřejmě patří i veškerá zodpovědnost, kterou musíme nést nyní nejen za své koně, ale i za koně našich klientů. Naštěstí máme vše monitorované kamerami, takže když se ráno probudíme, u snídaně se můžeme podívat, zda je vše v pořádku. Jsme rádi, když nám v areálu někdo pomůže, za což si může třeba zajezdit, ale chtěli bychom to určitě prozatím ponechat jako rodinný podnik bez zaměstnanců.
 
Foto: poskytli Jaroslav a Jana Špálovi


Sledujete novinky o koních, jezdectví a dostizích na Jezdci.cz a pouštíte si pravidelně vysílání EquiTV.cz a EquiRadia.cz? Máme pro vás novinku - spouštíme Fancluby Jezdci.cz a EquiTV.cz EquiRadio.cz, jejichž prostřednictvím můžete podpořit další existenci našeho zpravodajství.

Zaplacením ročního nebo půlročního příspěvku umožníte, aby veškerý redakční obsah s výjimkou bonusů pro členy fanclubu zůstal nadále volně přístupný všem uživatelům a přímo se tak budete podílet i na propagaci všech koňských sportovních disciplín. Zároveň dostanete přednostní přístup k velké části našich materiálů, které si můžete přečíst v časovém předstihu, pravidelnou možnost získat různé slevy na zboží našich partnerů a účast v soutěžích o ceny.

Roční členství ve Fanclubu Jezdci.cz stojí 600 Kč, půlroční příspěvek je 300 Kč. Pokud chcete být členem obou fanklubů Jezdci.cz i EquiTV.cz, můžete využít zvýhodněnou variantu 1000 Kč (roční) a 500 Kč (půlroční). Další podrobnosti najdete na tomto odkazu.

Newsletter a komunity na síti

Kromě největšího českého serveru o koních Jezdci.cz, internetové televize EquiTV a stále populárnějšího EquiRadia pro vás připravujeme i pravidelný newsletter Jezdecký zpravodaj, který jednou týdně shrnuje vše podstatné z koňského dění a každý pátek ho doručujeme přímo do vašeho e-mailu.

K odběru toho nejlepšího z našeho zpravodajství se můžete přihlásit ZDE!

Novinky z jezdectví a dostihů můžete sledovat i prostřednictvím našich specializovaných skupin na Facebooku! Spravujeme pro vás:

Máme rádi parkury Jezdci.cz

Máme rádi dostihy Jezdci.cz

Máme rádi drezuru Jezdci.cz

Máme rádi vozatajství Jezdci.cz

Máme rádi všestrannost Jezdci.cz

Máme rádi reining a western Jezdci.cz

Máme rádi voltiž Jezdci.cz

Máme rádi vytrvalost Jezdci.cz

Máme rádi pony sport Jezdci.cz

FB Jezdci.cz

FB Jazdci.sk

FB EquiTV.cz a EquiRadio.cz


reklama 13A




Diskuze

Přidávat příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

NEPŘEHLÉDNĚTE