Alexandra Hanáčková bydlí přímo v areálu, který vlastní se svoji maminkou Radanou Hanáčkovou. Jezdecký klub Ramir se nachází přibližně dva kilometry od Otrokovic ve vesnici jménem Bělov. Mezi největší úspěchy mladé jezdkyně patří kromě účasti na mistrovství Evropy také získaný titul z drezurního mistrovství České republiky.

 

Jak dlouho ve vaší stáji působíte a jaká byla vaše cesta až na toto místo? 

Zde jsem od samých začátků. Tuto stáj koupila moje mamka a postupně ji začala budovat a rekonstruovat. Jednalo se o bývalé JZD a původně zde byly krávy, takže se vše muselo postupně přestavět na stáje pro koně. Nyní jsme zde devatenáct let.

 

Můžete prozradit něco o historii tohoto místa?

V části, kterou máme přebudovanou na stáje, byl dříve kravín. Kromě toho zde stály dvě stáje, jedna je nyní opuštěná. V  části, kde máme bydlení, byly předtím tuším klusácké stáje. Okolní výběhy dříve také sloužily jako výběhy pro krávy. V současnosti již máme vše přebudované pro potřeby koní. 

 

Samozřejmě se s mamkou neustále snažíme vše vylepšovat a rekonstruovat. Dá to hodně práce a není vše ještě zdaleka hotové. Ale nejdůležitějších bylo určitě prvních deset let, kdy se stavělo bydlení, stáje a jízdárna. To jde samozřejmě všechno za moji mamkou, která se o to zasloužila. 

 

Čím vším váš areál disponuje? 

Nyní máme k dispozici dvacet šest boxů, z toho dva jsou boxy venkovní. Jedná se o prostorné stání 4x4 metrů. Dále máme dva pískové a šest travnatých výběhů. K tomu ještě připadají dvě pastviny, jedna velká letní a jedna menší na zimu. 

 

Nezbytná je také venkovní jízdárna o rozloze 25x65 metrů. Minulý rok jsme také uvedli do provozu jezdeckou halu, která byla původně využívaná pro skladování věcí. Hala je sice maličká, má přibližně 18x35 metrů, ale na zimní přípravu nám bohatě stačí. Dříve jsme museli jezdit pouze ven.

 

Pro jezdce zde máme malou kuchyňku, šatnu, nebo také vyhřívanou klubovnu. K tomu samozřejmě patří i sedlovna a sociální zařízení. 

 

 

Co je největší výhoda vaší současné stáje z vašeho osobního pohledu?

Já vidím velké plus ve velikosti našich boxů. Každý kdo přijede na návštěvu, tak je velmi chválí. Výhodné je to i v případě, kdy musí mít nějaký kůň klidový režim na boxe. Toto je pro něj komfort. Dalším plusem je spousta pozemků okolo naší stáje, takže nemusíme řešit běžné problémy se sousedy, kterým by mohlo vadit, že se vedle nich chovají koně. Dobrá je též dostupnost, nacházíme se pět minut od dálnice, což nám zpříjemňuje cesty na závody. 

 

Kolik času zde trávíte? Jak vypadá váš běžný program, pokud jste zrovna tady "doma" a ne někde na závodech?

Ve stáji jsem prakticky pořád, neboť zde i bydlím. Ráno vstanu, jdu nakrmit, a poté téměř celý den jezdím. Pracuji nejen se svými koňmi, ale také s koňmi, kteří jsou u nás ustájení. K tomu patří i tréninky, na které občas vyjíždíme i mimo naší stáj. Večer přichází opět krmení a běžné práce ve stáji. K tomu ještě jednou nebo dvakrát týdně jezdím pracovně točit videa do přilehlého areálu v Bojkově. 

 

Bez jaké části zázemí byste se nemohla s koňmi nikdy obejít?

Každopádně bych se nemohla obejít bez jízdárny. Hala podle mě není tak nezbytně důležitá, dlouhou dobu jsme se bez ní obešli, ale jízdárna je podstatnou součástí zázemí pro přípravu sportovních koní. 

 

Plánujete do budoucna nějaké změny nebo rekonstrukce?

Žádné velké stavby do budoucna neplánujeme. Jediné co bychom chtěli, je výměna povrchu na venkovní jízdárně. 

 

Foto: poskytla Alexandra Hanáčková