reklama 11C

Bez křišťálové koule, ale vždy nad věcí. Před rokem odešel Tomáš Šatra

ikonka

Přesně před rokem jsme na serveru Jezdci.cz publikovali zprávu o odchodu trenéra Tomáše Šatry. U příležitosti smutného výročí se prostřednictvím vzpomínky Martina Cápa vracíme k jedné z největších trenérských osobností moderní éry českého turfu.
31.03.2021 16:30  |  Autor: Martin Cáp  |  Rubrika: Dostihy  |   FANCLUB
reklama 12D

Některé koně sledujeme od jejich prvních krůčků. Mají zajímavý původ, byli koupeni za nezvyklých okolností anebo je s nimi spojen zvláštní příběh. Roční klisnička po Eagle Top, kterou v hřebčíně Střelice přesně před rokem porodila jedničková Sapsiree, je přesně takovým hříbětem. Přišla na svět ve stejnou noc, kdy ve věku 78 let zemřel legendární trenér její matky Tomáš Šatra.

"Bylo to zvláštní, až osudové. Sapsiree porodila o čtrnáct dní dříve, než měla termín. Protnulo se to s okamžikem, kdy přišla smutná zpráva o panu Šatrovi. Lidé na Facebooku nám pak psali, že by bylo skvělé, kdyby se mohla pojmenovat na jeho počest. Nám se to líbilo, a tak jsme si na Jockey Clubu zamluvili jméno," říká Andrea Pavlů z hřebčína Střelice.

Výrazná ryzka - narostlá, čiperná a zcela v typu svých rodičů - se jmenuje Shatra. A už nyní lze říci, že až se jednou dostane na dráhu, bude poutat jistou pozornost znalců a patriotů. Je totiž definitivní tečkou za kariérou nezapomenutelného trenéra a svým způsobem za celou jednou érou. Tomáš Šatra, jeho bytostný nadhled a stručné, leč nelítostně přesné glosy podložené desítkami let zkušeností, chybí jeho přátelům a příznivcům i rok po jeho náhlém odchodu.

 

Podcast se Stanislavem Popelkou: Táta koňmi žil. Věděl jsem, že půjdu v jeho stopách

 

Šatra v sobě spojoval řadu paradoxů. Zvláštním způsobem se v něm snoubilo sepětí s historickou tradicí staré Chuchle a zároveň zcela moderní touha uspět v moderním dostihovém světě, stavějícím na mezinárodním srovnání a zejména dostizích blacktype. Několikrát během kariéry dokázal začít prakticky od nuly a nově definovat parametry své stáje, potřebnou kvalitu koní i to, oč usiloval. "Už jsem toho během těch let zažil dost. A tak se hned nekácím, když to kolem mě lítá," komentoval sám svůj stoický klid.

Posledních zhruba deset let své činnosti pravidelně opakoval, že po sezóně ukončí kariéru a odejde do penze. Až do poslední chvíle se k tomu však neuměl odhodlat, byť ekonomické fungování stáje a hledání personálu bylo čím dál složitější. Přiznával, že bez koní a dostihů by nedokázal fungovat, jeho chuchelská stáj pro něj byla osou a středobodem života.

Když nakonec před dvěma lety dospěl k bolestnému rozhodnutí skončit, mnozí přátelé a známí tomu odmítali uvěřit. Kolega Aleš Pohořal, který s ním na sklonku roku 2019 vedl pro Pražský deník jeho poslední novinový rozhovor, to podle svých slov pochopil až ve chvíli, když se šel podívat na Štědrý den do Velké Chuchle a Šatru tam ke svému překvapení nepotkal. Oproti všem svým zvykům poprvé zůstal doma. Jak se mělo ukázat, byly to jeho poslední vánoční svátky.

Rozhovory s Tomášem Šatrou, to bývala samostatná novinářská disciplína. Zatímco řada jeho kolegů před dostihovou nedělí kdykoli na požádání zhodnotila údajné šance svých koní, Šatra se těchto přehlídek mlhavých a nicneříkajících frází odmítal účastnit. Ne, že by nezvedl telefon nebo nechtěl mluvit, ale dostat z něj něco konkrétního před startem bylo téměř nemožné.

Svým hlubším, lehce zastřeným hlasem ochotně nastínil, že favorit dostihu je opravdu třídový kůň a že jeho svěřenec udělá na dráze maximum, co bude v jeho silách. Nikdy jsem se nezbavil podezření, že za pokerovou tváří bělovlasého doyena i pomalým tempem jeho slov se skrývalo nefalšované potěšení z toho, že tazateli nic podstatného neprozradil. Byla to otázka principů, nikoli sympatií ke konkrétnímu tazateli. Pokud byl novinář se svými dotazy ohledně nedělního výsledku zvlášť neodbytný, konečný verdikt zněl: “Nemám křišťálovou kouli.” A soukromě, mimo záznam, dodal: "Pokud to nedopadne, určitě nepůjdu na Nuselák. Stejně bych nepřelezl to zábradlí…"

Kdo by si však myslel, že po doběhu a eventuálním vítězství svého svěřence bude Tomáš Šatra sdílnější, mýlil by se. "Více méně to dopadlo podle našeho očekávání. Taky to mohlo dopadnout jinak. Ale vyhrál nejlepší kůň," konstatoval po úspěších koní jako Blue Coral, Chardonney Tcheque nebo Mariydi.

Vychloubačnost a silná slova do vyjadřovacího arzenálu trenérů staré chuchelské školy zkrátka nepatřily. "Když se daří, člověk se může jen tak nadnášet, ale ne hned lítat," mínil Šatra. Větší vypovídací hodnotu než slovní hodnocení dostihů měl v těch velkých okamžicích, kdy mu tleskala zaplněná tribuna, jeho spokojený úsměv.

Přestože stavěl na letitých zkušenostech, dokázal velkoryse přiznat chybu a poučit se z občasných omylů. Nikdy se třeba netajil tím, že z některých svých pozdějších slavných svěřenců jako Nora Jeane nebo Mikesh, nebyl v první chvíli nadšený a zpočátku jim nijak zvlášť nevěřil. Jenže to byly přesně jen chvilkové pocity - Šatra věděl, že právě v tréninku dostihových koní se podstatné věci ukazují až časem, a tak je pošetilé vynášet předčasná hodnocení nebo definitivní soudy.

Mezi jeho klíčové maximy patřily trpělivost, chladný nadhled při posuzování možností jednotlivých koní a nezbytná opatrnost. "Koně přetrénuješ pouze jednou," říkával.

 

Čtěte také: První dostihové termíny. Jockey Club zveřejnil předběžné propozice

 

Součástí Šatrova fenoménu byl i fakt, že klíčová vítězství jeho kariéry se odehrála v barvách několika hlavních majitelů. Před rokem 1989 to byla stáj Xaverov, jejíž první legendární šéf Václav Vančura kdysi na Šatru vsadil jako na mladého talentovaného trenéra. "Když to v neděli nešlo podle představ, dokázal být nepříjemný. To jsem si chvílemi připadal jako toreador, ale jinak jsme si dobře rozuměli a zvládli jsme debatovat o koních dlouhé hodiny," vzpomínal.

V 90. letech spojil Šatra síly s Radkou Kroulovou a její stájí Rainbow Racing, v poslední dekádě své kariéry trénoval především pro majitele Jiřího Charváta a Jiřího Odcházela. Zejména s někdejším prezidentem Jockey Clubu spolu slavili velké úspěchy, ale k radosti televizních diváků si občas dopřávali i briskní slovní výměny před kamerami.

Podobným nadhledem, které uplatňoval ve svém vztahu k dostihovému sportu, disponoval Tomáš Šatra i v civilu. Nebyl moralistou a nikdy se netajil svými slabými místy a různými libůstkami. V tribuně chuchelského závodiště měl dlouhá léta svůj stůl, za nímž rád poseděl s přáteli a glosoval dostihové dění.

To všechno a mnohem víc se mnoha turfmanům a chuchelským "štamgastům" vybaví, až ryzka Shatra jednou vstoupí do paddocku...

Foto: Martin Cáp




K odběru se přihlašte ZDE!

 

Nový Jezdecký zpravodaj vychází každý pátek a je zcela zdarma. Přímo do vašeho e-mailu vám jednou týdně doručíme to nejzajímavější z našich webů - zpravodajství napříč disciplínami, rozhovory, podcasty i videa. Už nikdy vám nic podstatného z našeho servisu neunikne!

 

Novinky z jezdectví a dostihů můžete sledovat i protřednictvím našich specializovaných skupin na Facebooku! Spravujeme pro vás:
 

Máme rádi parkury Jezdci.cz

Máme rádi dostihy Jezdci.cz

Máme rádi drezuru Jezdci.cz

Máme rádi vozatajství Jezdci.cz

Máme rádi všestrannost Jezdci.cz

Máme rádi reining a western Jezdci.cz

Máme rádi voltiž Jezdci.cz

Máme rádi vytrvalost Jezdci.cz

Máme rádi pony sport Jezdci.cz


reklama 13A

NEPŘEHLÉDNĚTE