Nedaleko Buckinghamského paláce, v západním sále londýnské Mall Galleries, se v úterý otevírá napjatě očekávaná výstava, poutající pozornost jak znalců a fanoušků britské královské rodiny, tak milovníků „koňského“ umění. Na přehlídce obrazů amerického malíře Arnolda Friberga (1913–2010) si mohou zájemci do konce tohoto týdne prohlédnout slavný jezdecký portrét Alžběty II. a vůbec poprvé i dokumenty ze zákulisí jeho vzniku.
„Myslím, že tenhle obraz bude mít větší význam dejme tomu za sto let, až se zařadí do velké tradice královských jezdeckých maleb. A mám velmi dobrý pocit, že světu zanechám právě tenhle obraz,“ prorokoval samotný Arnold Friberg.
Rozměrné plátno z roku 1990 zachycuje královnu na jednom z jejích oblíbených koní, Centenialovi. Tohoto plnokrevného valacha dostala Alžběta jako dárek od Královské kanadské jízdní policie u příležitosti stoletého jubilea této populární instituce. Původně se jmenoval Jerry, ale po intenzivním čtyřletém výcviku a předání královně v roce 1977 byl přejmenován na Centeniala. Pod tímto jménem se pravnuk hvězdného Man O’Wara proslavil mimo jiné v červnu 1982, kdy ho Alžběta půjčila na vyjížďku ve Windsoru tehdejšímu americkému prezidentovi Ronaldu Reaganovi.
A byl to právě Centenial (královna důsledně trvala na této formě s jedním n), s nímž v roce 1978 pózoval tehdejší princ z Walesu a dnešní král Karel III. malíři Fribergovi. Královská rodina byla z výsledného jezdeckého portrétu natolik nadšená, že to Fribergovi jako prvnímu americkému malíři otevřelo dveře do Buckinghamského paláce.
Když proto Královská kanadská jízdní policie chtěla zadat jezdecký portrét Alžběty II., královna doporučila právě Friberga. Malíř se směl spolu se svou manželkou na necelé dva měsíce nastěhovat přímo do Buckinghamského paláce, kde mu panovnice pózovala na dřevěné maketě koně i na Centenialovi.
Ustupte stranou, Vaše Veličenstvo
Friberg si zřídil dočasný ateliér ve žlutém salonu a nadšená královna ho chodila pravidelně navštěvovat, aby se podívala, jak práce pokračuje. V přátelské a až nečekaně neformální atmosféře došlo k množství humorných situací. Friberg byl při skicování impozantního Centeniala, ale i jeho krásného sedla a uždění, natolik zahloubán, že jednou řekl vedle stojící královně, aby ustoupila stranou. Vzápětí ztuhnul, když mu královna s kamenným výrazem vyhověla.
Poslední sezení proběhlo 4. července 1990, tedy na americký Den nezávislosti. Alžběta II. se právě vrátila z oficiální návštěvy Kanady a upozornila malíře: „Jestli dnes usnu, bude to jet lagem.“ Friberg prý odpověděl: „Vy mě nutíte pracovat v náš národní svátek, ale dobře vím, o co vám jde. Je to vaše odveta za Bunker Hill...“ (pozn. – první bitva americké revoluce, v níž zahynuly stovky britských vojáků). Královna se malířově pohotové poznámce zasmála a neusnula.
Obraz byl slavnostně odhalen v guvernérově sídle v Britské Kolumbii v srpnu 1994, ale až do konce Fribergova života visel v jeho ateliéru. V roce 2022 ho od rodiny získala First Freedom Art Company, která ho loni na podzim vystavila v britském parlamentu a tento týden ho poprvé, byť dočasně, zpřístupňuje veřejnosti.
Fribergovo plátno mimochodem nebylo poslední příležitostí, při níž Centenial stál modelem. Dva roky po dokončení obrazu byla v Ottawě odhalena jezdecká socha Alžběty na stejném koni z dílny sochaře Jacka Harmana.
Další obrazy a sochy
Alžběta II. byla po celý život nadšenou jezdkyní, milovnicí koní i sběratelkou umění. Zvláštní slabost měla tudíž pro malíře a sochaře věnující se ve své tvorbě koním.
Ještě před Fribergovou prací vznikly dva další jezdecké portréty panovnice. První namaloval Leonard Boden na zadání D. G. Mitchella z Greenock Arts Guild. Alžbětu zachytil v uniformě skotské gardy na ryzákovi Imperialovi, s nímž absolvovala několik ročníků vojenské přehlídky Trooping the Colour.
Podruhé se tohoto úkolu zhostila renomovaná malířka dostihových koní Susan Crawford, jež si udělala jméno portréty plnokrevníků jako Nijinsky, Mill Reef a Dancing Brave. Na jejím portrétu, vzniklém u příležitosti jubilea 25 let na trůně, pózuje Alžběta v sedle Worcrana. Bývalý slavný překážkář patřící Královně matce doběhl v roce 1965 třetí v Champion Hurdle na festivalu v Cheltenhamu a Alžběta ho mnoho let využívala na vyjížďky do terénu. Výsledkem několika sezení ve Windsoru byl portrét zachycující uvolněnou a usměvavou královnu v tvídovém saku a spokojeně se tvářil i Worcran.
Kromě obrazů dnes existují minimálně čtyři sochařské portréty Alžběty II. s koňmi. Známá je socha královny s její oblíbenou klisnou Burmese, na níž jela osmnáctkrát za sebou na Trooping the Colour. Dílo sochařky Susan Velder stojí ve Wascana Parku v kanadské Regině.
U příležitosti Alžbětiných devadesátin v roce 2016 vznikla její socha s klisnou a hříbětem v nadživotní velikosti v britském Newmarketu. Zatímco autorkou královniny podobizny je Etienne Millner, postavy koní vytvořil Charlie Langton, jehož nadživotní socha legendárního vytrvalce Yeatse zdobí závodiště Ascot.
Zdroje: firstfreedomart.com, katerinamorgan.art, mallgalleries.org.uk, BBC
