Ilustrační foto Josef Malinovský

 

Již v polovině prosince 2011 jsme vás informovali o projektu vzdělávání „STYL ŠAMPIONÁT 2012“ pod záštitou ČJF týkající se systematického proškolování skokových rozhodčích německými školiteli Friedrichem Rudolfem Hagendornem a Josefem Schummerem.

 

Cílem je vyškolení zájemců z řad skokových rozhodčích pro rozhodování stylových soutěží a dosažení kvalifikace „Oficiální stylový rozhodčí ČJF“. Program školení se skládá z dobrovolné a povinné části. Dobrovolná část proběhla ve dnech 6. a 7. ledna v Ansbachu, kde jsme získali pro naše rozhodčí 15 míst a ta byla bezezbytku využita. Povinná část školení je pak naplánována v únoru a v březnu při soustředěních ve Svinčicích, těžištěm praktické přípravy stylových rozhodčích bude pak spolurozhodování celoroční soutěže Styl šampionát 2012 spolu s panem Hagendornem na různých místech republiky, finále pak jsou naplánována při mistrovstvích nejmladších věkových kategorií ve skákání ve Zduchovicích a na Ptýrově. Školení stylových rozhodčích bude zakončeno cca v říjnu opět při soustředění zkouškou.

 

Jak již bylo předesláno v úvodu, průběh dění v Ansbachu shrnuli Michaela Schimak spolu s Miloslavem Perníčkem do následujícího příspěvku. Tato dvojice měla na starost vlastní průběh školení v Německu a hlavně dohovořit za nás s německou stranou další organizační věci týkající se Styl šampionátu 2012. M. Schimak dělala během školení českým zástupcům překladatelku a bude tlumočit i v průběhu celého projektu… (Pozn.: příspěvek prošel redakční úpravou)

 

Program úvodního dne začal v 15.30 v učebně hotelu Bergwirt v Herriedenu. Přednášejícími byli: pan Werner Deeg, jehož postavení je FEI L4 Course Designer Jumping, FEI Course Director General (pozn.: je jedním z cca 7 lidí na světě, který má oprávnění stavět parkury při olympijských hrách), dále paní Jacqueline Schmieder (FEI Chief Steward, International Jumping judge a viceprezident bavorského jezd.svazu), pan Johann Sailer (mezinárodní stavitel parkuru, bývalý úspěšný skokový jezdec).

 

Seminář byl zaměřen na stylové skokové soutěže. Hlavním tématem bylo plánování a stavba stylových parkurů tak, aby to jezdecký sport a mládež posunulo dopředu. Bylo diskutováno, jak zohledňovat podmínky na jednotlivých kolbištích a podmínky, které mají jednotliví pořadatelé závodů. Důraz byl kladen na to, aby odborníci v jezdeckém sportu (stavitelé parkurů, rozhodčí a trenéři) spolupracovali. Rozhodčí musí mít vysokou kvalifikaci ve skocích i drezuře, musí přesně vidět a slovně zhodnotit předvedený výkon. Rozhodčí musí vždy se stavitelem před zahájením soutěže parkur projít a  být takovým odborníkem, který dokáže posoudit, co stavitel kurzem zamýšlí (linie trasy parkuru má umožnit řešit jeden nebo i  více úkolů pro jezdce) a eventuelně s ním probrat takové změny, aby soutěž korespondovala s  požadavky pro danou úroveň. Jak bylo řečeno: „čtyři oči vidí víc, než dvě“. 

 

Pan Werner Deeg dále vysvětloval, jak je důležité zvolit správnou linii parkuru. Jen správně zvolená linie totiž umožňuje jezdci a koní odjet rytmicky parkur a ukázat, co se naučili. Přítomným posluchačům ukázal příklad jedné linie, na níž byly postaveny překážky v různém pořadí a úhlech k linii, čímž se obtížnost parkuru výrazně měnila. Bylo to zajímavé i z toho hlediska, že se jedná o dobré řešení pro stavitele parkuru, jak v případě nedostatku času mezi jednotlivými soutěžemi vytvořit parkur jiné kategorie bez nutnosti výrazného přemísťování překážek. Hlavní myšlenka stavby parkurů pro stylové soutěže je v nutnosti ověření správného tréninkového procesu a utvrzení dobrých jezdeckých pohybových stereotypů.

 

Dalším diskutovaným tématem byly současné vzdálenosti v kombinacích a distancích v porovnání s trendem před 10 lety. Vzdálenosti, které byly tehdy běžné, jsou v dnešní době pro koně příliš krátké, proto je třeba vzdálenosti prodloužit, aby více vyhovovaly současným lépe trénovaným koním (hlavně u mladých koní nesmí nevhodné vzdálenosti brát chuť pohybu vpřed). Ve spojitosti s tím byl zmíněn férový přístup ke koním. Jak řekl pan Deeg: „Naším cílem není koně zničit absolvováním náročných kombinací, ale uchovat mu radost ze spolupráce.“

 

Dále byla zdůrazněna zodpovědnost všech odborníků v jezdeckém sportu (stavitelů parkurů, rozhodčích, stewardů atd.) za to, aby všichni, co se závodů zúčastní, byli hodnoceni spravedlivě a odborně, protože jen tak si můžeme uchovat popularitu tohoto sportu. Každý si musí uvědomit, co vše účastníci musí investovat do toho, aby mohli závodit. 

 

Jacqueline Schmieder ve svém referátu hovořila o základech stylového skákání. Základní ideou stylového skákání je příprava jezdce na skokovou kariéru. Stylové jezdění musí jezdce doprovázet na jeho cestě ve skokovém výcviku. Tyto soutěže mají prověřit, zda se jezdec a kůň vydali správným směrem. Hodnotí se sed, působení jezdce na koně, harmonie při absolvování soutěže a celkový dojem. Zmíněna byla kritéria působení jezdce na koně, což je sed (působení vahou a holení) a vedení koně (volba správného tempa, vedení otěžemi), resp. cit jezdce pro koně a danou situaci. Samostatným bodem byla důležitost správného sedu nad skokem, jak může správný sed pozitivně ovlivnit skok a naopak, jak špatný sed ovlivní skok negativně. Dalšími důležitými kritérii jsou: nájezd na překážku, absolvování distancí v daném počtu cvalových skoků, překonání kombinací, projíždění obratů, změny směru a změny chodu. Hodnocení parkuru začíná již vjezdem do kolbiště, pozdravem a končí, když dvojice kolbiště opouští…

 

Ve večerních hodinách se diskutovaly změny v německých pravidlech a názory na ně. To pro české účastníky nebylo sice až tak zajímavé, ale přesto i u tohoto tématu mezi sebou řešili a porovnávali, jak je tomu v České republice. 

 

V sobotu 7. ledna zahájil program v učebně Hotelu Bergwirt v Herriedenu přednáškou pan Georg Bödicker (trenér, stavitel parkurů, rozhodčí a odborný referent pro časopisy a knihy). Georg Bödicker referoval o nových stylových standardních skokových úlohách, které jsou platné od roku 2012 a jsou obsahem publikace s úlohami skokovými i drezurními. Detailně byly probrány úlohy z každé výškové kategorie – od 1 metru až do 130 centimetrů. Úlohy jsou navrženy pro skákání v hale o rozměrech 20x40 a 20x60 metrů. Pan Bödicker vysvětloval, že uvedené parkury jsou pouze vzorové a stavitelé je mohou stavit individuálně dle kritérií v dané obtížnosti, které jsou též v uvedené publikaci. Posluchačům dále ukazoval, jak je možné parkury pozměnit, tak aby se mohly jezdit i na otevřených kolbištích. V případě, že je plocha opravdu hodně velká, je pak možné ji zmenšit mobilním hrazením. 

 

Zmíněna byla důležitost správného stanovení času pro tento typ parkurů. Pro venkovní soutěže je stanoveno 350 m/min., pro halové pak 325 m/min. U těchto parkurů nemá být čas stanoven příliš krátký, jelikož jezdec má jet pěkně a vyjíždět správně linie, přesto by však měl být změřen tak, aby jezdec nemohl dělat zbytečně moc dlouhou dráhu, která nedává smysl. Tyto parkury také obsahují klusové a někdy i krokové partie a projetí různých prvků jako třeba malého kruhu. Stavitel si tak opravdu musí parkur projet měřícím kolečkem a spočítat, kolik metrů je v klusu, kolik v kroku a kolik ve cvalu. Např. při malém kruhu v klusu a ve cvalu se k času, který je stanovený na, musí přičíst ještě tři sekundy, jelikož na malém kruhu je pohyb více shromážděný a tím i pomalejší. 

 

V 11 hodin dopoledne se účastníci přemístili do jezdecké haly v Ansbachu, kde v půl dvanácté začínala praktická část. Georg Bödicker tam měl nachystáno skokové soustředění. V hale byl postaven stylový parkur stupně M (130 cm), jezdci vždy představili sebe i svého koně. Vesměs se jednalo o koně mezi 7 a 10 lety, kteří již vyhráli, nebo se umístili na parkurech s výškou překážek 130 – 140 cm. Tyto tréninkové hodiny byly velmi náročné, co se týče práce na detailech. Bylo k vidění několik parkurů komentovaných Georgem Bödickerem, které byly ohodnoceny známkou 9. Jednalo se o parkur, který byl projetý ve správném tempu, prvotřídním rytmu cvalu a skoky byly v podstatě jako vyšší cvalové skoky, přestože šlo o překážky vysoké 120 – 130 cm.  

 

V závěru semináře všichni školitelé projevili radost ze zájmu českých účastníků vzdělávat se a nabídli svoji pomoc…