Potýkání zimních sportů s postupující klimatickou změnou má mnoho podob. Jen v Česku letos museli organizátoři zrušit Jizerskou 50, zatímco biatlonový šampionát v Novém Městě na Moravě se odbýval pouze na umělém sněhu. Stejný boj sváděli i pořadatelé dostihů na zamrzlém jezeře ve Svatém Mořici, kterým minulou neděli nezbylo, než zrušit tamní Velkou cenu.

Přiměly je k tomu četné praskliny v ledu a mokrá místa na dráze, která v noci nezamrzla. Před rokem musel být nejbohatší švýcarský dostih na poslední chvíli zkrácen z 2000 na 800 metrů a z velké části přišel o svůj sportovní náboj, kvůli tajícímu sněhu navíc musela být uzavřena hlavní tribuna. Tentokrát se nemohlo běhat vůbec a mítink White Turf se tak smrskl jen na dva dostihové dny.

"Bylo to hodně emocionální rozhodnutí a v týmu samozřejmě vládne rozčarování. Zrušení jakéhokoli dostihového dne je těžké, ale muset odvolat ten hlavní s Velkou cenou bolelo hodně," řekl serveru Jezdci.cz bývalý úspěšný žokej Dennis Schiergen, který aktuálně působí jako dostihový šéf White Turfu a jeho manželka Valeria se potřetí stala celkovou vítězkou skikjöringu.

Čtěte také: Češi mezi Cagnes-sur-mer a Dortmundem. Takový byl dostihový víkend

"Dostihoví aktéři to přijali relativně dobře. Trenéři a majitelé uznali, že bezpečnost má prioritu. Snažili jsme se informovat je co nejdříve, aby co nejméně stájí cestovalo do Svatého Mořice zbytečně. Nepříjemné to ale bylo pro Angličany a Maďary, kteří už byli na místě," dodal Schiergen.

Příliš velké teplo

Podobně jako v Novém Městě na Moravě se i ve Svatém Mořici letos potýkali s nedostatkem sněhu. Před zahajovacím dostihovým dnem dovážel organizační tým sníh na dráhu ve dvou směnách od osmi hodin ráno do půlnoci.

"Druhý víkend se bohužel oteplilo a tři noci za sebou nemrzlo. Dostihy proběhly, ale dráha byla velmi měkká. Připomínalo to prosincové dostihy na trávě. A když jsme pak v pondělí procházeli dráhu, našli jsme několik konkrétních míst, kde na dráhu zespodu tlačila voda. V takových případech je nutné na inkriminovaném místě odstranit sníh, aby mohl dovnitř lépe proniknout chlad," vysvětluje Schiergen.

Další zkoumání dráhy dronem s termokamerou ve čtvrtek přineslo špatné zprávy. "Našli jsme bohužel další problematická místa. Dali jsme tomu ještě jednu noc a doufali jsme, že se dráha trochu zregeneruje, ale páteční let s dronem objevil opět problémy, tentokrát mimo jiné 400 metrů před cílem. Tím pádem byla nepoužitelná i přímá dráha s cílovou rovinou. A protože se podle předpovědi počasí už nemělo ochladit, rozhodli jsme se dostihy zrušit…"

Na konsolidaci již poškozené dráhy jsou podle zkušeností pořadatelů nutné noční teploty mezi mínus osmi a mínus dvanácti stupni Celsia. Tentokrát se však pohybovaly jen mezi mínus třemi stupni a bodem mrazu.

Dron s termokamerou jako hlavní pomocník

Přestože má klimatická změna na průběh mítink ve Svatém Mořici stále větší vliv, pořadatelé se nechtějí vzdát. "Už v letech 1963 a 1969 se musely dostihy zrušit. V jednom případě jezero vůbec nezamrzlo a ve druhém byla špatná kvalita ledu. Není to tedy žádná novinka spojená jenom s klimatickou změnou, potkává se tam více faktorů. Je ale pravda, že letošní zima byla nadprůměrně teplá a od začátku byly špatné výchozí podmínky," přiznává Dennis Schiergen.

White Turf bude podle místních vždy závislý na počasí, jiné alternativy než doufat v zimní teploty nejsou. "Těžko uvažovat třeba o náhradním místě konání. Tady v oblasti třeba existuje jedno soukromé letiště, což je velká plocha, kde by se dostihy daly s jistotou pořádat. Jenže pak už to není Svatý Mořic a zamrzlé jezero, ztratí to hodně ze své výjimečnosti a kouzla," míní Schiergen.

Sezonnímu závodišti výrazně pomáhá v boji s klimatickými podmínkami technický pokrok. "Vývoj ušel dlouhou cestu. Hodně se udělalo zejména od těžké nehody žokeje George Bakera z roku 2017. Intenzivně spolupracujeme s glaciologem profesorem Felixem Kellerem, který se zabývá ledovci a také tloušťkou ledu na různých jezerech v Engadinu. Před dvaceti lety se prostě prošla dráha a možná se udělalo pár zkušebních vrtů do ledu, ale to bylo tak všechno. Dnes se v téhle oblasti technologie natolik zlepšily, že můžeme mnohem přesněji předpovídat vývoj a tím pádem postupovat efektivně a cíleně," zdůrazňuje Schiergen.

Dron s termokamerou umožňuje detailně zkoumat vrstvy pod sněhovým povrchem dráhy až k ledové desce. "Led pracuje podobně jako tektonické desky, to je příroda a prasklinám se nedá zabránit. Nebezpečné to začne být, když se takovou mezerou dostane nahoru voda a smíchá se pod povrchem dráhy se sněhem. Normálně máme na dráze dvacet centimetrů sněhu a když se spodních deset centimetrů promáčí, vznikne jakási kaše, která má mnohem menší nosnost než klasická sněhová dráha. Kůň může těmi vrchními deseti centimetry proniknout do spodní měkké vrstvy, klopýtnout a spadnout…"

Potenciální riziková místa dnes pořadatelé identifikují právě prostřednictvím termokamery. Poslední prohlídka probíhá ráno před dostihovým dnem, kdy na ni lze ještě reagovat například přestavěním mobilní bariéry.

"Nasazení týmu je obrovské, ale hnacím motorem je pro nás velký divácký zájem. Každý dostihový den máme plné hlediště, divácká čísla jsou dobrá a také mezi sponzory je po našich dostizích velká poptávka. Letos jsme měli relativně slabá pole v cvalových dostizích, konkurence v klusácké části programu byla dobrá. Do budoucna se chceme více zaměřit na výši dotací a další zlepšování atraktivity mítinku. V konečném důsledku nám nezbývá, než čekat, jaké bude počasí a doufat v to nejlepší," konstatuje Schiergen.