Letos je tomu deset let, kdy poprvé ve Velké pardubické triumfovala Orphee des Blins. Je jedinou klisnou, která ve Velké pardubické dokázala zvítězit třikrát za sebou. Při svém prvním úspěchu v roce 2012 francouzská rodačka překvapila nejednoho dostihového fanouška i odborníka. Bookmakeři ji nabízeli v kurzu 50:1.

Přesto druhou říjnovou neděli zvítězila "o parník" a její žokej Jan Faltejsek slavil už v cílové rovině. Přitom nabídka na angažmá ve Velké pardubické v sedle Orphee přišla téměř na poslední chvíli. Pro Jana Faltejska to bylo jedno z pěti doposud získaných vítězství v legendárním dostihu.

Orphee des Blins v roce 2012 jezdil Dušan Andrés, pro Velkou pardubickou si ale vybral jiného koně, kterému podle svých slov věřil více. Váhal jsi dlouho, jestli tuhle nabídku přijmout?

Neváhal, protože tehdy jsem - stále ještě "elév" - jinou nabídku neměl. A pro Grega Wroblewského jsem už tehdy jezdil rád.

Bylo to vítězství prakticky start – cíl. Orphee vepředu a pak dlouho nic. Vzpomeneš si ještě, co se ti tenkrát honilo hlavou?

No vezla mě jak "špinavé prádlo". Na té měkčí půdě, co tehdy byla, jsem jen čekal, kdy jí dojdou síly a já budu za pitomce.

Orphee des Blins byla vynikají skokankou. Vypekla tě někdy nad skoky?

Ona? V žádném případě! U ní to bylo jen o tom ukazovat směr, zbytek si řešila sama.

V roce 2012 to bylo vaše první společné vítězství, pak se ještě dvakrát opakovalo. V roce 2013 bylo stejně přesvědčivé jako to první… Byly ty další dva ročníky pro tebe v něčem jiné?

Poprvé jsem byl úplně oněmělý. Obhajoba je vždy těžká, takže ten tlak je samozřejmě větší. Mám v tomto štěstí, že se s tím umím vypořádat.

V roce 2014 se podařilo odstartovat až na druhý pokus – stejně jako před padesáti lety při vítězství Koroka a před čtyřiceti lety při vítězství Sagara. Jak hodně tohle může nebo nemůže ovlivnit dostih?

Je to pořád o tom vydržet s nervy. Jezdec musí mít neustále přehled o situaci, neztrácet hlavu a poradit si i v těchto napjatých situacích…

Po vítězství ve Velké pardubické v roce 2014 Orphee des Blins odešla do důchodu. Bylo to pro tebe smutné loučení?

Měli jsme tenkrát štěstí, že se nám podařilo odrazit nástup Al Jaze. O tom, že půjde Orphee des Blins nejspíš do důchodu, jsem věděl, ale člověk to musí brát profesionálně. Věk se nedá zastavit a odejit na vrcholu, to je to nejlepší, co se může povést.

Musíme zmínit i rok 2012 a start v Cheltenhamu. Tam jsi ji zadržel. Byla to pro ni cenná zkušenost?

Jí to bylo jedno. Spíš to byla zkušenost pro nás jako realizační tým. Zkusilo se a nevyšlo to. Dost tehdy napršelo, jiný rytmus dostihu, prostě ji to ten den nesedlo. Ono to je i stejné jako když zahraniční koně přijedou do Pardubic. Hned se srovnat s místními podmínkami umí jen málokdo. To samé platí o nás, když běháme venku.

Po hatrricku s Orphee des Blins pak v dalších letech přišla ještě vítězství se Charme Lookem a Tzigane du Berlais. Dokázal bys tyhle tři koně nějak porovnat?

Orphee byla výjimečná, proto dokázala to vítezství opakovat. A taky se dokázala vypořádat se zraněními, na rozdíl od Charme Looka a Tzigana. Na těch se projevilo, že Velká je opravdu neskutečně těžký dostih. Ono těch maratonců, co Velkou pardubickou dokážou dobře dávat, rok od roku moc není.

V letošním ročníku Velké pardubické budeš bohužel chybět. Ale zase se můžeš na dostih podívat trochu s odstupem – koho vidíš jako favorita či případného černého koně?

Je to těžké říct, takhle po přihláškách. Zaleží, kdo tam opravdu po startkách zbyde. Ale myslím, že jestli bude běhat Brunch Royal, tak Pepča Bartoš dá po nedělním Grand Premiu i Velkou pardubickou.

Zdroj: tisková informace Dostihového spolku

Foto: poskytl Dostihový spolek