reklama 11B

Miloslav Příhoda: Vyhovuje mi rodinný areál, i tak se mám co otáčet

ikonka

Navštívili jsme domovské stáje našeho nejúspěšnějšího reprezentanta ve všestrannosti Miloslava Příhody. Jak se dostal do areálu, kde několik let působí, co jsou jeho výhody, a co by chtěl dobudovat? Přinášíme další díl oblíbené rubriky.
06.07.2019 08:37  |  Autor: Lucie Spiwoková  |  Rubrika: Ostatní  |  
NEPŘEHLÉDNĚTE
| FANCLUB
reklama 12B

Miloslava Příhodu nemusíme dlouze představovat. Je to nejúspěšnější český jezdec všestrannosti posledních sezon. Požádali jsme ho o rozhovor pro naší rubriku Moje domovská stáj.
 
Nejdřív nám v krátkosti přibližte, kde se váš jezdecký areál nachází, co nabízí a kdo ho vlastní?
 
Můj domovský areál je v obci Sloupno, což je nedaleko Nového Bydžova v Královéhradeckém kraji. Vlastní ho pan Roman Vobořil, který ho vystavěl především pro svojí dceru. Ta také jezdila všestrannost a pamatuji si, když jsme proti sobě závodili. Potom, co přestala dcera pana Vobořila jezdit, a on měl areál vybudovaný, v něm asi pět až šest koní, tak mě oslovil. Měl jsem ale sjednanou už jinou práci, takže jsem doporučil Gabrielu Slavíkovou. Ta ve stáji působila asi tři roky. Když se rozhodla odejít, přišla druhá nabídka, a tu už jsem mohl přijmout. Jsem tady už pátou nebo šestou sezonu.
 
Kudy vedla vaše cesta až sem?
 
Rodiče se dost stěhovali kvůli práci. Bydleli jsme v Chlumci, v Helvíkovicích a potom už se rodiče rozhodli zůstat na jednom místě. Koupili polorozpadlý statek ve Vlčkovicích v Orlických horách. Aby koně uživili, provozovali turistickou jízdárnu. To byly začátky, později jsem dostal nabídku jít na rok na stáž do Německa do skokové stáje. Po návratu jsem šel do Brna, do Tetčic, do Hořovic, poté už přišla nabídka od pana Vobořila a pro mě to byl zároveň i návrat od skoků ke všestrannosti.
 
Popište nám trošku zázemí stájí a parametry areálu.
 
Bylo to vybudované jako rodinný areál, a my se to tak i dál snažíme udržovat. Už to také kvůli pozemkům není moc kam rozšiřovat, ale my nechceme žádný obrovský areál. Snažíme se, abych to mohl uřídit sám. Jsou tady koně do všestrannosti, pět nebo šest a každý rok chceme do sportu přivést nějakého dalšího. K dispozici je celkem dvaadvacet boxů a třiadvacátý se dodělává. To už bude komplet. Plno máme pořád. Areál má halu 18 x 55 metrů, jízdárnu 30 x 60 metrů, čtyři výběhy, nový kolotoč. Ještě bychom chtěli dobudovat kruhovku. 
 
Co je pro vás největší výhodou vašeho domovského areálu?
 
Jednak, jak jsem říkal, je to rodinná stáj, takže vše je na dosah, pohromadě. A obrovská výhoda je, že mám volnou ruku. Majitel je šéf, a na čem se domluvíme, to platí. Máme ale zároveň kamarádský vztah a nikdy mi nediktuje, že třeba nesmím jet někam na závody. Všechny koně se snažím jezdit stejně, ale koně do military potřebují trochu víc práce i v terénu. Stojí to hodně času, jsem tady od rána do večera, ale právě v takovém menším areálu se to dá dobře zvládat. I tak jsme v jednom kole, ale máme dobrý tým, který funguje.
 
Jaký je váš běžný program, když nejste na závodech?
 
Snažím se udělat co nejvíc práce. V sezoně je to složitější. Ráno nakrmí ošetřovatelka, rozvrh práce máme daný přesně den předem, ošetřovatelka buď lonžuje, nebo dá koně do kolotoče. Já mezitím jezdím, mám tady kamaráda Pepu, který dělá „bereitera“. Každý máme svůj rozvrh. Snažíme se koně točit a střídat práci, aby se někam posouvali, a aby je to bavilo. Máme i správce areálu, který zodpovídá za pořádek, on hlídá třeba vývoz hnoje, krmení a já se díky tomu můžu soustředit na ježdění. Za den odjezdím osm až devět koní.
 
Bez čeho byste se nemohl obejít, bez čeho byste v areálu s koňmi nemohl fungovat?
 
To je samozřejmě jízdárna a hala s dobrým povrchem. Pro vyšší sport je to nezbytné. Zimní příprava bez haly nejde. Osvědčil se mi i kolotoč, který ušetří hodně času místo vodění.
 
Jak si představujete ideální areál?
 
Kdyby šlo malinko rozšířit jízdárnu, bylo by ro skvělé. Do budoucna budeme dodělávat tu kruhovku. Mám i takový sen, cvalový ovál. Jenže to bychom museli odkoupit kus pozemku za stájemi. V okolí je problém s tím, že nemáme kopcovitý terén. Kopce v okolí jsou zaseté a nedá se tam jezdit. Ale pracujeme s tím, co máme a jsem za to vděčný.
 
Foto: Josef Malinovský




reklama 13D

NEPŘEHLÉDNĚTE