Jako trenérka se svého času prosadila s koňmi jako Lysyan, Zock nebo Prince Orpen, v posledních letech však od koní odešla a věnovala se podnikání a dalším aktivitám. Čtyři roky po svém zatím posledním vítězství se Helena Blažková na dostihovou scénu vrací.

Od polského hřebčína Moszna si pronajala dvouleté hřebce Nizamabada a Norridora, kteří zatím stojí v Lysé nad Labem. Oba jsou potomky vítěze Českého a Slovenského derby Touch Of Geniuse.

"Zjistila jsem, že koně ke svému životu potřebuji, ač jsem se předtím utvrzovala v tom, že můžu být i bez nich. Ale nejde to, a tak jsem už nějaký čas pokukovala po dražbách. Když pak přišla nabídka, že bych mohla mít koně z Polska, využila jsem ji a místo jednoho koně jsem si vzala hned dva," řekla Blažková ve středečním Podcastu Martina Cápa na EquiRadiu.

Čtěte také: Dotace v Kataru narostly i o 100 procent. Konkurence je větší, říká Lukášek

"V Lysé nad Labem jsou ustájení u mé dlouholeté kamarádky Evy Brynychové a někdy v březnu by se měli zřejmě stěhovat na Pavlin dvůr. Zatím to ale ještě není stoprocentně rozhodnuto. Strašně rychle si zvykli, oba jsou samostatní. Dnes už chodí na cvalovky v lesích a práce s nimi je naprosto úžasná. Musím říct, že zatím s nimi panuje velká spokojenost," pochvaluje si.

Emotivní pozadí má příchod tmavého hnědáka Norridora. Jeho matku, jedničkovou vítězku Norridge, připravoval v Benešově zesnulý Tomáš Hurt, kterého s trenérkou pojilo dlouholeté přátelství.

"Při výběru koní jsem na to myslela. Už loni mě oslovila Tomášova sestra s plánem uspořádat jeho memoriál, pomohla jsem trochu se sponzoringem, aby se dostih mohl uskutečnit. Když jsem pak viděla koně z Moszny, kam jsme s Tomášem jezdívali, samozřejmě se mi všechny ty vzpomínky vrátily. K Norridorovi proto přistupuji trochu jinak, je to pro mě velmi osobní. Kolikrát mu vyprávím, co všechno jsme dělali a kde jsme se čemu zasmáli," přiznává Blažková.

Do někdejší pozice "public trenérky" se vracet nechce. V posledních letech vybudovala prosperující úklidovou firmu a nadále ji vytěžují i další aktivity. "Není lehké to všechno časově skloubit. Zatím se to snažím ukočírovat s pomocí lidí, které mám kolem sebe a dá se to. Ať už se přesunu na Pavlin dvůr nebo vymyslím ještě nějakou jinou variantu, budu to muset zvládnout," přemítá Blažková.

"Po skončení trenérské kariéry před několika lety jsem se trochu trápila. Žiju v Lysé nad Labem a při běhání v lese jsem stále viděla, jak tam koně pracují, tak mi to samozřejmě chybělo. S odstupem času ale  toho rozhodnutí nelituji. Odpočinula jsem si a myslím si, že je zdravé, když se člověk na věci občas podívá z odstupu," vysvětlila v podcastu na EquiRadiu. "Mám úžasné přátele, s nimiž bychom se chtěli na dostizích především bavit. Chci to dělat opravdu pro radost jako v dobách, kdy jsem začínala. I proto jsem chtěla mít své vlastní koně."

Vzpomínka na College Classica a Lysyana

Cesta Heleny Blažkové k dostihovému sportu nebyla přímočará. Přestože už ve třinácti letech měla vlastního koně, nakonec se šla učit na servírku a kuchařku v Berouně.

"Až v půlce prvního ročníku jsem přestoupila do Chuchle, kde jsem se postupně našla a ujasnila si, že chci dělat dostihy. V té době jsem vážila skoro osmdesát kilo a nastoupit v půlce ročníku do třídy plné dětí z dostihových rodin a se zkušenostmi kolem koní nebylo nic lehkého. I kvůli té váze jsem byla dost vysmívaná, ale hodně rychle jsem do toho naskočila. Ve svém prvním dostihu jsem už navážila 54,5 kg," směje se po letech.

Jako jezdkyně si udělala jméno s ryzákem College Classicem, kterého v roce 2002 dovedla k druhému místu v Českém derby za Poderosem.

"College Classic byl úžasný parťák. Sice trochu nerváček, ale v životě neudělal křivý krok a šel tam, kam ho jezdec poslal, protože mu důvěřoval. Jezdit ho v dostizích bylo za odměnu. Tihle dobří koně jsou vždycky osobnosti," konstatuje Blažková.

Svého prvního osudového koně později koupila a v srpnu 2009 se stal posledním vítězem její jezdecké kariéry. "Měl problémy s nohama, tenkrát jsem se kvůli němu přestěhovala z Chuchle do Lysé nad Labem a podařilo se mi vrátit ho zpět na dráhu. Říkala jsem si, že až si spolu ještě jeden dostih vyhrajeme, můžeme oba skončit. A tak to vlastně dopadlo," dodala.

Podobným způsobem Blažková přilnula k populárnímu Lysyanovi. Někdejší jedničkový vítěz se po skončení dostihové kariéry stal nadějným sportovním koněm, loni však musel být ve svých čtrnácti letech utracen kvůli tříštivé zlomenině, kterou si přivodil lehkým uklouznutím ve finále Zlaté podkovy v Humpolci.

"Byl malý a zpočátku ze všeho vyděšený. Vzájemně jsme si sedli, našli jsme k sobě důvěru a fungovalo to. Jsem ráda, že jsem ho po dostihové kariéře získala a že jako velký pracant mohl být do poslední chvíle aktivní. Svěřil jsem ho do péče tehdy třináctileté Kristýnky Přikrylové, která ho provázela na závodech," uzavřela Helena Blažková.

Foto: Ivan Krejza