Pojďme se podívat na úplný začátek. Kdy jste se začal zajímat o koně?

 

Začal jsem, když jsem byl malý. Bylo mi kolem sedmi let. Na začátku jsem chodil ke koním k sestřenici, jejíž rodina měla farmu. Tehdy jsem se zamiloval do koní, kdykoliv jsem mohl, chodil jsem k nim. Pak mi škola nabídla jezdit v rámci federace třikrát týdně po vyučování. Trenér mě vybral do týmu a řekl mi, že pokud budu chtít, můžu chodit denně. Byl jsem moc šťastný! Řekl bych, že tenkrát to všechno začalo. Dva roky po sobě jsem byl v jezdeckém táboře v Irsku, kde jsme zkoušeli vše: cross country, drezuru i parkury. Po dvou letech jsem se rozhodl pro parkury.

 

Vzpomenete si na prvního poníka, kterého jste jezdil?

 

Ve skutečnosti jsem jezdil arabského koně. Pořád si mého prvního koně pamatuji, byla to arabská klisna jménem Al Romania, s tou jsem začínal.

 

Pamatujete si ten moment, kdy jste si řekl, že parkurové skákání je ta disciplína, na kterou se chcete zaměřit?

 

Ano, pro mě je skákání nejzajímavější. Drezura je krásný sport, a někteří mi říkají, že bych byl dobrý drezurní jezdec, ale myslím, že jsem příliš vysoký. Pro parkur jsem prostě nadšený. 

 

Čím to, že se vám sezona LGCT 2015 tak vydařila? Jste šestý na žebříčku a blíží se finále…

 

Toto byla má nejlepší sezona v LGCT. Všichni moji koně jsou v pořádku, mnoho jezdců zápasí se zraněními, moji koně jsou zdraví a ve výborné formě po celý rok. Společně s Janem Topsem jsme pro ně vytvořili dobrý program. Můj letošní plán byl zaznamenat co nejvyšší příčku na žebříčku FEI, byla šance dostat se do TOP50. Jan Tops mi řekl, že na to mám. A najednou koukám a jsem v TOP30 a ne v padesátce… Zaměřujeme se na Velké ceny, jako právě LGCT okruh a sbíráme body.

 

Řekněte nám něco o LGCT. Jak pomohla vašemu růstu, od doby, co se jí účastníte?

 

LGCT mě hodně naučila. Jak víte, účastní se jí nejlepší jezdci a koně světa. Pokud proti nim chcete skákat, musíte být stejně dobří, jako oni. Jinak nemáte šanci. Začal jsem v LGCT před pár lety, a zpočátku to bylo docela tvrdé. Ale později, s dobrými koňmi a dobrým rozvrhem jsem se začal opravdu zlepšovat. Nyní mi třeba další soutěže po účasti v LGCT připadají o mnoho jednoduší. Naučil jsem se vážně hodně.

 

Povězte nám také něco o vašich nejlepších koních. Vienna Olympic a First Devision patří k nejlepším koním na světě…

 

Každý jezdec potřebuje vynikající koně, aby ten sport mohl dělat dobře. Moji dva nejlepší koně, Vienna Olympic a First Devision, jsou speciální. Vienna je můj nejlepší kůň, vybral jsem si jí. Vídal jsem ji hodně s Edwinou (Tops-Alexander) a vždycky jsem jí zbožňoval. Byla sedmiletá, a já jsem dobře viděl její kvality. Její záběr, dobrá hlava a klid, miluju jezdit s ní. Koupil jsem jí, když jí bylo osm, takže byla ještě dost mladá, a spolu jsme vyrůstali na tuto úroveň. Vzájemně si důvěřujeme, já cítím, že s ním mohu jít do čehokoliv.

 

O rok později jsem koupil Firt Devision, už tehdy to byl dobrý kůň. Je velmi silný, ale přesto je trochu složitější na ježdění, než Vienna. Vybral ho pro mě Jan, s tím, že to bude fungovat, a to je pravda. Celkem rychle jsme se sžili, od druhé Grand Prix, kde jsme se umístili. Vyhráli jsme Grad Prix World Cup a také v LGCT se často umísťujeme. 

 

A co kvalifikace na olympijské hry? To byl přeci historický mezník pro Katar i pro vás!

 

To bylo naším cílem poslední dva roky, kvalifikovat se na olympiádu. Proto také trénujeme s Janem Topsem, víme, že je nejlepší, a že nám pomůže vyrůst celému týmu. Přišli jsme sem, do jeho stájí ve Valkenswardu, a opravdu tvrdě společně pracujeme. Udělal s námi opravdu velký kus práce, díky tomu jsme se kvalifikovali do Ria. Je to vážně těžké, když z každého regionu projde jedna země, proto jsme udělali plány a pracovali tvrdě, a nakonec jsme toho dosáhli.

 

Olympiáda je můj sen, je to neuvěřitelný pocit mít kvalifikaci. Je to skoro, jako bych už vyhrál zlato. Je to poprvé, co se Katar dostane na OH. Znamená to pro nás opravdu moc. Teď máme další cíl – medaili. Vím, že to je mnohem těžší, než kvalifikace, ale dřeme na to. A když ne teď, budeme bojovat, dokud jí nezískáme.

 

Co pro vás znamená závodit doma v Al Shaqab na finále LGCT? Jste nejlepší katarský jezdec, a na to úžasné místo přivezete své nejlepší koně…

 

Bude tam mnoho místních fanoušku, takže se samozřejmě budu snažit vydat ze sebe to nejlepší. Vždy je chci udělat šťastnými a hrdými. Pořád pracujeme na tom, aby na nás mohli být pyšní. Pracujeme pro naši zemi, vlajku, a vždy se snažíme o to nejlepší.

 

Jak roste parkurový sport v Kataru? Má to, že se s kolegy účastníte nejvýznamnějších závodů, nějaký vliv na povědomí o tomto sportu?

 

LGCT pomáhá nejen Kataru, ale celému světu. Posouvá skákání na další úroveň. Je to velká výzva, jezdí jí nejlepší jezdci. LGCT mění sport, jde to stále dopředu. Jan má nápady túru pořád zlepšovat.

 

A co se týká speciálně Kataru, jsme malá země, ale neumíte si představit to množství mladých jezdců a juniorů. Jsou nadšení, chtějí se zapojit do jezdectví, mnoho z nich se chce specializovat na skákání.

 

Při okruhu se podíváme na rozličná a unikátní místa na světě. Řekněte nám něco o stadionu Al Shaqab!

 

Al Ahaqab je opravdu výjimečný, neříkám to proto, že je to v mé zemi. Každý, kdo tam přijede, potvrdí, že to je něco unikátního v našem sportu. Nedá se o tom moc říct, to musí každý vidět.

 

Jak se cítíte před finále LGCT? Jste průběžně šestý, čeho myslíte, že během víkendu dosáhnete?

 

Jdu do finále z šestého místa, a nemyslím, že se to změní. Počítá se jen osm závodů z patnácti. Těším se, že se pokusím pozici udržet, a pokud bych se trošku, o jedno dvě místa, posunul, bylo by to dobré. Jsem šťastný za své současné umístění, a doufám, že sezonu můžu ukončit ještě trochu lépe.

 

Každý přijíždí, speciálně na finále, se svými nejlepšími koňmi. Takže to bude opravdu napínavá a těžká soutěž, každý bude dřít pro to nejlepší. Na nedávných kolech bylo vidět, že jezdci nevozili své nejlepší koně, takže je jasné, že je šetřili pro finále. Bude to těžké, ale napínavé!

 

Zdroj: LGCT