Nedával často rozhovory a málokdy pózoval fotografům na slavnostních ceremoniích. Jaroslav Kroutilík byl jedním z těch nenápadných mužů turfu, které jste mohli ve Velké Chuchli potkat spíše mezi diváky na schodech před tribunou nebo opřeného o plůtek venkovní bariéry, jak osamocen dumá o dalším dostihu.
Vždy s lehce přivřenýma očima a nechávající si část svých myšlenek pro sebe, přitom však přátelský a ochotný. Majitel, trenér a chovatel z Lechovic, disponující dobrými kontakty na Moravě i v blízkém Rakousku. A také svobodou, kterou mu mohlo závidět i leckteré ze slavných trenérských jmen, neboť byl sám sobě pánem a plnokrevníci pro něj byli zálibou ve volném čase, pokud mu při soukromém podnikání kolem rodinného penzionu a restaurace nějaký zbyl.
Minulý víkend přišla smutná zpráva, že Jaroslav Kroutilík po těžké nemoci ve věku 63 zemřel. Informaci serveru Fitmin potvrdila na sociálních sítích dcera Jana a následně také Jockey Club ČR.
Přestože byl poslední čtvrt století solitérem provozujícím vlastní stáj a malý chov, jeho první velkou dostihovou štací byla paradoxně největší československá stáj 80. let. V JZD Slušovice krátce vystřídal Václava Chaloupku a trénoval zde mimo jiné rychlou klisnu Speedy cs.
Ještě před revolucí se dostal na roční stáž do Kanady a domů se vracel už do nových společenských poměrů, znamenajících mimo jiné rychlý konec slušovické stáje. Kroutilík ještě nějaký čas spolupracoval s nástupnickou firmou Phalaris, ale další směr jeho života určilo získání pozemků a statku v Lechovicích u Znojma v rámci restitucí. Tak vznikly Horse Farm Kroutilík a erbovní černý dres se žlutou šerpou.
Jaroslav Kroutilík si začal po krůčkách plnit své sny, odchovával vlastní i cizí ročky a trénoval několik svěřenců. Zkraje 90. let potkal svého životního koně, napajedelského odchovance Ceresta. Syn Ceremonie z rodiny Céda se ukazoval solidně už jako dvouletý. Ve Velké ceně dvouletých ho porazila jen pozdější klasická vítězka Recepta a na podzim přidal čtvrté místo v Ceně zimního favorita.
Nejšťastnější den Kroutilíkovy dostihové kariéry však přišel 15. května 1994. V zeleno-červených stínidlech běžící Ceresto pod rakouským veteránem Adolfem Pettermannem šokoval Chuchli a jako outsider 122:10 lehce ovládl Velkou jarní cenu před koňmi jako Gay Devil, Baddellios, Yocker, La Manche nebo Folk.
Nebyl to náhodný úspěch. V Českém derby se hřebec sice nedostal přes sedmé místo, ale svou třídu demonstroval čtvrtou příčkou ve Slovenském derby a vítězstvím v jedničkovém Červencovém handicapu. Později nějaký čas působil v chovu, na dráze měl tři potomky včetně pátého z Ceny Labe Olympic Golda.
Kroutilík se nikdy nebál otestovat koně, do nichž vkládal větší naděje, i na nejvyšší scéně. Neřešil, že většinou šli na start jako outsideři. V polovině devadesátých let se mezi širší ročníkovou špičku dostal Voltaire, vlastní odchovankyně Karsten byla pátá v Oaks.
V minulých letech intenzivně spolupracoval s tradičním rakouským hřebčínem Horn. I ve vlastním chovu se orientoval na rakouskou krev, ještě na jaře se radoval z hříbat dvou polosester výborného sprintera Osterhaseho. Posledním vítězem Jaroslava Kroutilíka byla loni v srpnu Pardonie ve Slušovicích.
Velmi hrdý byl na svou dceru Janu, která jako první Češka absolvovala mezinárodní studijní program Darley Flying Start. V rámci slavnostního absolutoria si šťastný otec před několika lety potřásl rukou se Sirem Michaelem Stoutem, od něhož si vyslechl velmi pochvalná slova na dceřinu adresu. I to je jeden z řady důkazů, že dostihová stopa majitele, chovatele a trenéra z moravských Lechovic je hlubší, než by se mohlo zdát.
Poslední rozloučení s Jaroslavem Kroutilíkem proběhne ve čtvrtek 11. července v 15 hodin na statku Horse Farm Kroutilík v Lechovicích 9.
