reklama 11B

Zažil slavnou éru i žokeje Smolíka. 33letý Canon stále miluje lidi

ikonka

Jméno Canon působí bez přehánění magicky na každého turfmana, který pamatuje Československo. Vítěz Velké květnové ceny 1990 stále žije na penzi v Dolním Bezděkově a je stejně komunikativní jako v dobách, kdy stál u Františka Vítka v Lysé nad Labem.
17.05.2019 08:30  |  Autor: Martin Cáp  |  Rubrika: Dostihy  |   FANCLUB
reklama 12D
Když 16. října 1988 zahajoval dostihovou kariéru, ještě stála Berlínská zeď. V Bílém domě úřadoval Ronald Reagan, na Pražském hradě Gustáv Husák a v československých kinech běžel film Bony a klid. Dostihům vévodil hřebčín Napajedla a komentoval je Miodrag Mertha.
 
O tři dekády později hnědák Canon stále žije. Jeden z posledních bojovníků stáje JZD Všelibice, který na přelomu osmdesátých a devadesátých let v tréninku Františka Vítka získal tři jedničková vítězství, oslavil před několika týdny 33. narozeniny.
 
Je to zvláštní pocit. Stojím v boxu koně, na němž vyhrával žokej Vlastimil Smolík a který ve svých slavných časech dokázal seběhnout stejně dobře 1200, 1600 i 1800 metrů. "Na svůj věk a na to, že nemá zuby, se má k světu. Stále je čilý, ve výběhu si i rád popoběhne. A je strašně komunikativní. Když pro něj jdu, rád na mě volá. Cestou do stáje na něj mluvím a on mi odpovídá," říká hřebcova opatrovatelka Oliva Faltová.
 
Nacházíme se v Dolním Bezděkově na Kladensku, kde paní Faltová působí mnoho let a spolu s manželem Ivanem tady vybudovali stáj i chov někdejšího Státního statku Buštěhrad, později Kladno.
 

Čtěte také: Wroblewski potřetí dohlašuje. Do derby směřují "Gangster" a Kristiano

 
Areál, kde se narodil například třetí z Čs. derby Falun, před šesti lety koupil politik Petr Bendl a nyní se jmenuje "Ranč v DýBí". Canon tak z výběhu i stáje se zájmem pozoruje čilý ruch kolem andaluských koní a jejich mladistvých rekreačních jezdkyň.
 
Lokalita hřebcova současného domova dodává hřebcově příběhu netušenou pointu. Právě v Dolním Bezděkově několik sezon připouštěl jeho otec Agytröszt.
 
Hnědák z Bydžova a mladá amatérka
 
Na první ani druhý pohled v něm většina lidí šampiona nehledala. A to ani ve druhé polovině 80. let. Hnědák Canon se narodil 1. května 1986 v soukromém chovu Vladimíra Chmelaře u Bydžova. 
 
Otec Agytröszt, jedničkový vítěz v Budapešti a druhý z maďarského derby, se v Československu uvedl vítězem Gerschova memoriálu Snem. Později dal ještě několik známých překážkářů jako Hagard, Popocatepetl či Gustavo.
 
Matka Corina byla vnučkou z Francie importované Cortegany, sama však nikdy nestartovala. "To vůbec nebyla špatná kobyla. Nemohla běhat, neboť se schvátila, ale byla po hřebci Kayoon. Ten dal také Ninočku, matku Nikose. A jinak pocházela z rodiny vítěze St. Legeru Cobalta a celé řady úspěšných koní hřebčína Napajedla," připomíná hřebcův bývalý trenér František Vítek.
 
V době, kdy Canon přišel do stáje sedmnáctinásobného rovinového šampiona, nicméně v Lysé nad Labem stáli koně jako Arva, Latén nebo stejně starý Lancelot. Nenápadný hnědák z Bydžova v této sestavě těžko mohl působit jinak než jako plebejec.
 
Jako dvouletý byl nejprve čtvrtý a na sklonku sezony 1988 ho musel Vlastimil Smolík zadržet pro závadu na výstroji. Díky tomu mohl Canon ve třech letech začít nejníž, jak to šlo - v páté kategorii.
 
V této fázi svého koňského života se potkal s mladou amatérkou a budoucí trenérovou snachou Olgou Hulínskou, dnes Vítkovou. "Začínali jsme spolu, bylo mi asi osmnáct let. Canon byl strašně hodný kůň. Díky odchovu doma u pana Chmelaře byl hodně vázaný na lidi. V tom byl vždycky trochu jiný než ostatní, měl prostě rád lidskou společnost,” vzpomíná po letech Olga Vítková.
 
Zařadil šestku a šel jako blázen
 
Stejně jako mnohokrát předtím i potom projevil František Vítek vzácný cit pro ideální kombinaci koně a jezdce. A také manažerskou pohotovost. Na Canona, který v práci do té doby nic zvláštního neukazoval, posadil právě začínající amatérskou jezdkyni.
 
Pětkový chuchelský debut 11. června 1989 Canon s Olgou Vítkovou vyhrál velmi lehce o 8 délek. A během dalšího čtvrt roku si úspěch ještě třikrát zopakovali.
 
"Byl skvělý. Vždycky vyskočil z boxů a nikam se nehnal. Tím, jak se mu zpočátku nechtělo běžet, to bylo trochu o nervy. V půlce protilehlé roviny ho to najednou začalo bavit. Když vytočil poslední oblouk, zařadil šestku a šel jako blázen. Takhle si to řídil sám, já jsem tam byla spíš černý pasažér. Jen bylo třeba udržet nervy na uzdě, protože on neměl rád, když ho jezdec hnal," vzpomíná Olga Vítková.
 
Do konce sezony 1989 Canon nenašel přemožitele, ovládl všech šest startů. Při posledních dvou už na něm seděl šampion Vlastimil Smolík a vítězná série vrcholila jedničkovou Československou cenou na 1200 metrů.
 
"Pan Smolík vždycky rád jezdil na čekanou a to se zrovna Canonovi strašně líbilo. Kdyby mu do toho jezdec začal hned mluvit, neměl by svůj konec. I na kratších tratích se do toho potřeboval postupně dostat sám. A pan Smolík vydržel čekat," dodává Vítková.
 
Rodina Hulínských zasahuje
 
V roce 1990 se Canon už pevně zabydlel mezi elitou československých středotraťařů. Ovládl Velkou květnovou cenu proti Vabankovi a Santalinovi, při třetím místě v karlovarské Ceně Vřídla porazil Hároše.
 
"Nejradši to měl do 1800 metrů. Jednou jsme ho poslali i na 2200 metrů, ale žádný vytrvalec to nebyl. Pak bohužel přišly zdravotní problémy. Pamatuji se, jak jsem jednou přijel z Německa a Canon měl vysoké horečky. Od té doby už to nebylo ono," lituje František Vítek.
 
Zdravotní problémy výrazně zkrátily hřebcovu dostihovou éru. Své poslední jedničkové vítězství slavil jako pětiletý ve Velké dubnové ceně a po sezoně 1991 ukončil kariéru.
 
To už ale přišla doba likvidací a rozpadu bývalých státních podniků. Neodvratný osud se nevyhnul ani kdysi mocné stáji JZD Všelibice a před nejistým osudem najednou stál i Canon.
 

Video: Chov jsem zdědil po tátovi. Na Mandarina vidím z hospody, říká Popelka

 
"Nevědělo se, co s ním bude a vzhledem k jeho zdravotním problémům to mohlo dopadnout všelijak. Tenkrát zasáhl táta spolu s panem Vítkem. Mí rodiče Canona koupili a slíbili, že se mu postarají o důchod, což splnili," vypráví Olga Vítková.
 
Nějaký čas strávil Canon v Lysé nad Labem a na rodinném statku v Puchlovicích. V polovině 90. let podnikli Vítkovi ještě symbolický pokus o Canonův návrat na dráhu v rodinné stáji Latina, ale v deseti letech hnědák definitivně odešel z tréninku s bilancí 8 vítězství z 18 startů.
 
V kondici i bez stoliček
 
V roce 1998 byl Canon zařazen do chovu, několik let připouštěl například v severočeské Ploužnici. Zájem chovatelů se držel v mezích, na dráhu se nakonec dostalo jen 6 potomků. Dvě dcery o sobě však daly vědět - Gabka z chovu Lubomíra Rokyty doběhla čtvrtá v bratislavském Zlatém bičíku a vnučka klasické vítězky Recepty Racona vybojovala pro stáj Protendon - Hulínský šest vítězství včetně jednoho "dvojkového".
 
Ve svých 24 letech byl Canon oficiálně penzionován a stal se jedním ze dvou plnokrevných veteránů v majetku rodiny Hulínských. Tím druhým byl až donedávna třetí z Čs. derby 1988 Vokál, který strávil mnoho let nejprve jako rekreační kůň a posléze obýval výběh ve stáji Václava Hulínského ve Dvorcích. Uhynul v požehnaném věku 31 let.
 
Canon však jako hřebec potřeboval jiné prostředí. Ideální domov našel před lety právě v Dolním Bezděkově. "Původně mi ho sem přivezli na dožití, ale zalíbilo se mu tady a je stále mezi námi," usmívá se Oliva Faltová.
 
Canon pootočí hlavu naším směrem a po chvíli se začíná dožadovat odchodu ze stáje. Slyší totiž ruch ze stájového dvora. Na vlnovce jeho zad se už podepsal zub času, ale celkovou kondici a vitalitu by hřebci mohl závidět leckterý lidský penzista.
 
"Přišel sem poměrně hubený. Nemůže žrát seno a slámu, protože nemá stoličky. Říkala jsem si tenkrát, aby nás nakonec ještě nehonili ochránci zvířat. Pak jsem si všimla, že nemůže žrát a od té doby mu chystám žrádlo na míru - namáčím řízky, standard, vojtěškové granule, šrot…" dodává Oliva Faltová.
 
Kdesi za rohem se ozve zařehtání. A mně se zdá, že v Canonově oku znovu vidím jiskru. Právě takovou, jako když ho před osmadvaceti lety naposled poplácal po dostihu Vlastimil Smolík...
 
 
Foto: Martin Cáp




reklama 13C

NEPŘEHLÉDNĚTE