reklama 11D

Vitikiho sportovní život: Soudy o vlastnictví, zlomenina a velký návrat

ikonka

Ve stáji mu říkají Wolverine. Před lety si na parkuru zlomil kost v kopytě a přes špatné prognózy se dokázal vrátit do nejvyššího sportu. Hřebec Vitiki je bojovník. Stejně jako jeho jezdec, který se o něj v začátku společné cesty musel soudit.
10.02.2025 06:00  |  Autor: Lucie Spiwoková  |  Foto: Richard Juilliart  |  FANCLUB  |  APLIKACE
reklama 12A

 

Brazilci mají silnou parkurovou reprezentaci a jedním z jejich nejúspěšnějších zástupců je Yuri Mansur. Pětačtyřicetiletý rodák ze Sao Paula je v kolbišti snadno rozpoznatelný díky kanárkově žlutému saku. Obléká ho, když nezávodí za brazilský tým, který v oficiálních soutěžích nosí reprezentační saka tmavě zelené barvy. A co, respektive kdo k Mansurovi kromě žluté barvy ještě neodmyslitelně patří, je hřebec Vitiki. 
 
Jejich příběh je víc než pestrý. Hanoverský ryzák po holandském teplokrevníkovi Valentinovi se narodil v roce 2008. K brazilskému jezdci, který tráví převážnou část sportovního života v Evropě, se dostal v roce 2017. A byl to začátek, na který jezdec nerad vzpomíná. „Pět dní poté, co jsem ho koupil, přišla policie a zabavila mi ho. Ten člověk, od něhož jsem ho pořídil, nebyl jeho pravý majitel,“ líčí Brazilec. „Musel jsem se dokonce soudit. Nechtěl jsem vrátit peníze, chtěl jsem zpátky jeho.“
 
V říjnu 2017 se ryzák dostal opět k Mansurovi. Bylo mu devět let a měl tou dobou výkonnost 135 centimetrů. O pár měsíců později, v květnu 2018, startovala dvojice v národním týmu při pětihvězdovém Poháru národů v La Baule. Brazílie vyhrála a Mansur s Vitikim udělali ve dvou těžkých kolech do 160 centimetrů jedinou chybu. V dobré formě se prezentovali také měsíc nato v Cáchách, jenže…
 

Vážné zranění

„V Prize of Europe jsme jeli bez shození základní kolo, jenže v další jízdě jsme měli nehodu,“ popisuje jezdec. Vitiki v rozeskakování klopýtl tak nešťastně, že si způsobil frakturu jedné z kostí v kopytě. „Přísahám, že už jsem v životě prožil hrozné dny. Ale tohle bylo nejtěžší. Uhodil jsem se při tom pádu hodně silně do hlavy. Musel mě ošetřovat lékař. K Vitikimu, u kterého byl veterinář, jsem se dostal trochu později. Jeden z mých nejlepších přátel, který je také veterinář, už tam byl s nimi. Viděl jsem, že kouká na rentgen a brečí. V tu chvíli jsem doslova padl na kolena. Jak se tohle může stát?!“ vzpomíná na vypjaté momenty Brazilec, který přiznává, že další tři roky byly náročné, protože kvůli tomuto incidentu ztratil sebevědomí a chuť jezdit.
 
Na druhou stranu něco také získal. Během léčby si s ryzákem vytvořil velmi blízké pouto. „Bylo to hodně dramatické a emotivní. Vkládal jsem do něj tak velké naděje, je členem naší rodiny a já jsem s ním hodně spojený,“ říká jezdec. Navzdory očekáváním se hřebec začal uzdravovat. Po dobu osmi měsíců stál v podstatě jen v boxu, měsíc a půl měl nohu znehybněnou. Důležité bylo, že na své rekonvalescenci dobře spolupracoval. „Je to sladký a jemný kůň. Je velmi inteligentní a moc dobře ví, kdy má šetřit energii a kdy ji naopak musí využít.“
 
Vitiki se nakonec dokázal dostat zpátky, dokonce i do sportu. „V první sezoně, kdy se vracel, se mě lidi pořád ptali, proč to vůbec zkouším. Dnes je to příběh se šťastným koncem, ale kdyby se během jeho návratu tehdy něco pokazilo, byl bych za největší monstrum. Byl to hrozný tlak a stres. Moje posedlost jeho návratem byla asi trochu i sobecká. Cítil jsem, že když se nevrátí on, já už se do vysokého sportu také nevrátím,“ přiznává Mansur. Kost správně srostla, ale jezdce i koně čekalo hodně práce. Kondice byla pryč.
 
Na jaře 2019 s ním začal Mansur lehkou práci, o dva měsíce později skočili první malý skok. Postupně začali závodit na nízké úrovni a v roce 2020 vzal jezdec hřebce poprvé na větší parkury. Jenže potom přišla covidová přestávka, takže nástup do vyššího sportu se zase odsunul. Koncem sezony 2020 dojela dvojice třetí v Grand Prix Villamoura a Brazilci se začalo postupně vracet ztracené sebevědomí.
 

Pětihvězdové soutěže

Mansur a Vitiki jsou v posledních čtyřech letech účastníky pětihvězdových závodů. V to před lety po pádu v Cáchách nikdo ani nedoufal. Od roku 2021 dosud zaznamenali řadu čistých jízd a umístění v soutěžích nejvyšší úrovně, často je to v rámci seriálu Global Champions. Diváci mohli dvojici vidět i při GC Playoffs v Praze. Ve finále World Cupu 2023 v Omaze obsadili čtvrté místo, dvakrát dokázali vyhrát Golden Drum, což je jedna z těžkých rámcových soutěží při Světovém poháru v Basileji.  
 
Dvojice startovala v sezoně 2024 v Lize národů v brazilských barvách. Absolvovala CSIO5* v Abu Dhabi, Ocale i finále v Barceloně. Velmi dobře si Mansur s Vitikim vede v aktuálně probíhajícím Světovém poháru západoevropské ligy. Čisté výkony a umístění v top 5 zapsali na podzim v rámcových soutěžích v Oslu, Helsinkách a Stuttgartu. 
 
V listopadu přišla další událost, kterou nechce zažít žádný majitel nebo jezdec. Kamion s Mansurovými koňmi měl nehodu při cestě ze Světového poháru v La Coruni. Vitiki byl na palubě. Všichni lidé i koně z hrozivé vypadající havárie vyvázli jen s odřeninami a naraženinami. Už měsíc poté byl hřebec opět na vrcholu výsledkových listin, včetně prvních míst v Lipsku a Basileji. „Ve stáji mu říkáme Wolverine, protože si vždycky najde cestu zpátky,“ popisuje jezdec.
 
Hřebec, který se po vážném zranění nohy vrátil se do nejvyššího sportu, je v médiích občas nazýván zázračným koněm. Rok 2025 pro něj začal víc než dobře.
 
Zdroj: FEI, World of Showjumping, CHI Genéve
reklama 13A

NEJNOVĚJŠÍ
NEPŘEHLÉDNĚTE