V sobotu 7. února vyhrála v Bordeaux kvalifikaci Světového poháru Irka Jessica Burke. Bylo to poprvé, co tato jezdkyně získala první místo v soutěži takového významu, nikdy před tím v pětihvězdové Grand Prix nebo World Cupu nezvítězila. Kdo je vlastně tato mladá dáma?

 

Jessica Burke se narodila v roce 1992 v Galway na západě Irska a vyrostla na rodinné farmě v malém městečku Gort. „Otec byl vášnivý lovec, takže tam začala i moje jízda na koni,“ vzpomíná. V šesti letech dostala prvního poníka. Na žádné lekce do klubu nechodila. „Vyrůstala jsem na venkově. Učila jsem se jezdit doma, prostě jsem ráno vstala a šla na to.“

 

Vzpomíná na poničku, která přišla k nim do stájí, aby byla prodaná. Nikdo ji nechtěl, a tak s ní začala závodit tehdy osmiletá Jessica, která přiznává, že klisna nebyla pohledná, ale skvěle, a hlavně hodně opatrně skákala.

 

Jessice se v pony sportu dařilo. Přišel valach Silloughe Darkie. „To byla naprostá mašina. Jezdil na něm Alexander Butler, Benny Kuehnle, David Blake a Michael Duffy,“ popisuje. Ona sama s ním absolvovala svoje první mistrovství Evropy pony. Bylo to v roce 2007 ve Freudenbergu v Německu. Irský tým tam bral bronz. Postupně přešla na velké koně. Dlouho se pohybovala zároveň ve všestrannosti a v parkurových soutěžích, než se definitivně rozhodla pro skoky.

 

Střední školu studovala Jessica nedaleko domova, přesněji dívčí školu v pobřežním městě Kinvara. „Bylo to po cestě k mamince do práce. Asi si myslela, že mě tak líp uhlídá, když budu na dívčí škole, a ne na smíšené v Gortu,“ směje se jezdkyně. Rodiče dbali na její vzdělání. Po střední škole vystudovala univerzitu v Galway.

 

Po promoci jí hned bylo nabídnuto místo a ona přijala. Pracovala jako učitelka, učila matematiku na vyšším stupni. Během studií i poté při práci pořád jezdila. 

 

„Chodila jsem ráno do školy, byla jsem doma ve tři nebo v půl čtvrté, do osmi až devíti večer jsem jezdila. Jediný čas, kdy jsem se mohla potkávat s přáteli bylo občas, když o víkendu zrovna nebyly závody. Kolikrát jsem přijela v neděli ze závodů a v noci jsem ještě opravovala testy. Když si vzpomenu, přijde mi ro už trochu šílené,“ říká s odstupem času Jessica.

 

Toto nastavení pro ni nebylo udržitelné. Po pár letech ve školství se rozhodla udělat radikální krok a začala pracovat na plno u koní, byť přiznává, že ji učení naplňovalo a děti a školu měla moc ráda.

 

Prakticky hned poté, co opustila zaměstnání učitelky, přišla nabídka z Velké Británie. Sousední země původně nebyla jejím cílem, plánovala usadit se v kontinentální Evropě, jenže ji kontaktovala amatérská jezdkyně a úspěšná podnikatelka Louisa Church, že hledá někoho, kdo povede její hřebčín Arion Stud. Jessica se tak přesunula do jižní Anglie.

 

Zůstala několik let. Po této zkušenosti říká, že Irové v sobě mají většinou větší cit pro koně, něco navíc, co mají vrozené, co se jiní jezdci musí učit, a stojí si za tím, že irský chov je lepší než britský. Anglie však měla určitě své výhody, jako třeba mnohem snazší cestování na závody přes La Manche. V Anglii je navíc nastálo dost jejích krajanů. Po pár letech v Arion Stud, kde se musela hodně učit, jak být manažerkou a jezdkyní v jedné osobě, se v roce 2025 vrátila do Irska.

 

Ve sportu se postupně vypracovala do nejvyšší obtížnosti. V roce 2024 například vyhrála Queen Elisabeth II Cup v Hicksteadu. Pravidelně se objevuje na mítincích se čtyřmi i pěti hvězdami, několikrát jela tří nebo čtyřhvězdový Pohár národů, v někdejší elitní první divizi Nations Cupu či v současné podobě týmové soutěže Longines League of Nations ovšem Irsko nereprezentovala.

 

A v silné irské konkurenci se prozatím nikdy nedostala s reprezentaci ani na žádný šampionát Mezinárodní jezdecké federace FEI, s výjimkou pony kategorie a s výjimkou soutěží pro mladé koně. V náročném programu mistrovství světa mladých koní v Lanakenu se jí však vždy dařilo. Naposled v roce 2023 sedlala tehdy sedmiletého valacha jménem Good Star du Bary a dojela mezi více než dvěma stovkami koní čtrnáctá. 

 

Právě bělouš plemene francouzský jezdecký kůň je aktuálně největší hvězdou její stáje. S ním 7. února vyhrála první významnou pětihvězdovou soutěž v životě. V rozeskakování kvalifikace Světového poháru v Bordeaux jela na jistotu a na rozdíl od soupeřů neudělala žádnou chybu. 

 

V letošní sezoně World Cupu se velmi dobře jevila tato dvojice už v Oslu, Veroně, Stuttgartu, Mechelenu a Basileji. „On je nejlepší kůň, jakého jsem kdy měla. Má obrovské srdce a je zkrátka výjimečný. Není moc takových koní. Na této úrovni mám teď jen jeho,“ nechala se slyšet Jessica po triumfu v Bordeaux.

 

Zdroj: Horse and Hound, World of Showjumping, FEI