Na našem webu se pravidelně dozvídáte informace o tom, jak se daří českému reprezentantovi Václavovi Staňkovi při jezdeckých závodech v USA a Kanadě. Tentokrát se však podíváme na to, jak vypadá jeho domovská stáj. Ta stáj ovšem není jedna, Ariel Grange totiž vlastní hned dva areály – jeden v kanadském Torontu a druhý na Floridě v Ocale, kde tráví koně zimní měsíce.
Pro začátek by však neuškodila menší rekapitulace, protože stájí prošel Václav Staněk za svoji jezdeckou kariéru už poměrně velké množství, a tak i mnozí příznivci parkurového skákání se mohou lehce ztrácet v tom, kde že to vlastně ten Václav v minulosti působil.
„Při práci pro Jordana Coyla v USA jsem se potkal s jeho bratrem Danielem, a ten mi nabídl jezdit s ním pro stáj Lothlorien,“ připomíná klíčový moment, který přišel před dvěma lety. Ale co vše tomu předcházelo?
„Těch stájí bylo víc. Většinou, když jsem měl pocit, že se chci posunout dál ve svém ježdění, nebo vlivem okolností jsem změnil působiště. Začal jsem v Jihlavském Sasově prvními lekcemi na lonži. V Kamenné jsem měl prvního vlastního koně a začal jsem závodit. Pak přišla zastávka v Jezdeckém centru Petrovice, což je přes kopec od našeho domu. Následovaly dva roky s Jiřím Hruškou v Opavě, kde jsem poprvé přičichl k atmosféře profesionální parkurové stáje a už u toho zůstal,“ vypráví Václav Staněk.
První zahraniční zkušenost přišla v rámci krátkého prázdninového angažmá u Johannese Holzedera v Německu, kam se po maturitě vrátil a pracoval rok u Johannese Ehninga a Dirka Ahlmanna. Právě tato příležitost mu dala hodně zkušeností. Dva roky strávil v Proseči pod Křemešníkem u Zdeňka Hrnčíře, kde získal titul vicemistra v kategorii seniorů s Heartbreakem. Další dva roky byl na volné noze v Jezdeckém klubu Jakubov, což bylo během studia na vysoké škole v Jihlavě. Spolupráce se Zuzanou Šlapalovou z Malého Beranova byla velmi klíčová, neboť s její klisnou Quatemal byl vybrán do Young Riders Academy, a to znamenalo další otevírání dveří pro zahraniční zkušenosti.
„Absolvoval jsem šestiměsíční stáž u Bena, Wima a Gerca Schroderových v Nizozemsku, kde jsem získal cenné zkušenosti s koňmi s podporou Czech Equestrian Teamu. Jeden rok jsem byl ve Stáji Schockemöhle v Německu, kde jsem měl možnost skákat spoustu kvalitních koní. Opomenout nemohu pár měsíců spolupráce s Tobiasem Meyerem, kdy Tobias získal titul mistra Německa. Následoval rok v USA u Jordana Coyla, kam jsem původně přišel pracoval jako ošetřovatel, a nakonec dostal šanci závodit. A nyní již dva roky pracuji ve stáji Lothlorien, kde se mi podařilo vyhrát první pětihvězdičkovou Grand Prix a kvalifikovat se na mistrovství Evropy,“ uzavírá Václav rychlý přehled jezdeckých zastávek v mnoha stájích.
Současný domovský areál Václava Staňka se nachází hodinu od centra Toronta. Byl vybudován v roce 1974 a mezi lety 1977 a 1989 se tam konaly závody zařazené do série Světového poháru. „Máme tam 25 stálých boxů, halu, jízdárnu, kruhovku, travnaté kolbiště, cvalovou dráhu, krásné terénní stezky v lese a na okolních loukách. Spoustu travnatých a v případě špatného počasí i pískových výběhů, kam všichni koně chodí každý den. Stáj a hala jsou v zimě vytápěné, k dispozici je kolotoč, kruhovka, pás, vodní pás, vodní terapeutická lázeň pro koně a vibrační desku,“ popisuje český jezdec.
Aktuálně tam však není, jelikož zimu tráví s koňmi na Floridě. „Areál v Ocale využíváme od prosince do dubna. Je zde dvacet boxů, výběhy, kolotoč, nově vybudovaná jízdárna, kruhovka, pás, vodní pás, vibrační deska,“ opět shrnuje, co vše nabízí stabilní zázemí pro koně.
„Jsem nesmírně rád za skvělou příležitost jezdit koně top světových kvalit, účastnit se závodů té nejvyšší úrovně a při tom dělat dobrou práci s mladšími koňmi. To vše s pomocí jednoho z nejlepších jezdců na světě a kamaráda Daniela Coyla,“ nešetří vděkem Václav Staněk, který když není na závodech, tak denně odjezdí šest až osm koní. „Je skvělé, že tady koně mohou mít stále pohyb a různorodé aktivity na různých druzích povrchu,“ dodává s tím, že právě dostatek pohybu pro koně na dobrém povrchu je základ.
