Patřil k nemnoha dostihovým koním, po jejichž úspěších zůstává něco víc, než jen vyhrané sázky a prchavý potlesk po dekoraci vítězů. Šampion sprinterů Line Honey, který v pondělí náhle uhynul ve věku 13 let, měl ve svých nejlepších časech zvláštní schopnost usměrňovat osudy lidí kolem sebe.

 

V dobách, kdy je pro koně narozené v Česku stále složitější uspět, připomínal skeptikům, že i domácí odchovanec může vítězit na nejvyšší scéně. Svého trenéra Radima Bodláka katapultoval mezi oborovou špičku, majitele manžele Michalcovy ze Stáje Mikon deset let po Vapetě odměnil za mnohaletou podporu českého chovu. A v neposlední řadě přinesl satisfakci i "objeviteli" své matky Line Islands dr. Janu Fillovi, že import vnučky vítězky Kentucky Derby Winning Colors do hřebčína Napajedla byl správným tahem.

 

Hnědák s přezdívkou "Líneček" zkrátka vyzařoval naději. Svými výkony odpovídal na otázku, zda má dostihové a chovatelské úsilí při všech současných úskalích stále ještě smysl. "Byla to velká osobnost. Všichni ze stáje i jezdci ho měli rádi, protože to byl nekonfliktní a velmi charakterní kůň. Jsem mu vděčný za všechno, co pro nás udělal," říká Radim Bodlák.

 

Po "zkrácení" přišla velká série

 

Line Honey se narodil v hřebčíně Napajedla. Syn šampiona plemeníků Look Honey a Linamixovy dcery Line Islands na sebe poprvé upozornil ve dvou letech působivým vítězstvím o pět délek proti solidním soupeřům ve Slušovicích.

 

Jako tříletý se proto vydal nejprve klasickou cestu, kterou však utnulo poslední místo v Ceně trojročných žrebcov. Následovala dvouměsíční přestávka a přesměrování na sprinterské tratě.

 

"V práci chodil velmi dobře. Měli jsme ambice zkusit aspoň klasickou předzkoušku, ale ukázalo se, že to na něj bylo dlouhé. Chvilku se pak zvažoval i jeho prodej, ale říkal jsem tenkrát Michalcovým, aby ještě vydrželi. Potom dozrál a zlomilo se to. Nemůžu tvrdit, že jsem to už tenkrát věděl, ale našli jsme vhodné dostihy a začalo se mu dařit," vzpomíná Bodlák.

 

"Povahově byl Liney Honey strašný flegmatik. V paddocku chodil s hlavou dolů jako mula, většinou se trochu probral až před startovacími boxy. Rozhodně nepůsobil dojmem výbušného koně, jak sprinteři často bývají. I proto chvilku trvalo, než jsme ho nasměrovali na sprinty. Zpětně vidím, že jeho distanční předpoklady naznačovala i robustní postava. Nebyl nějak zvlášť velký, ale prostě takový cvalda," dodává.

 

 

Jedním z prvních svědků hnědákovy "proměny" byl žokej Václav Janáček, který s ním zkraje července 2010 zadrženě zvítězil ve Slušovicích na 1100 metrů a nastartoval sérii pěti vítězství za sebou. S každým dalším úspěchem laťka zvolna stoupala.

 

Už na konci letních prázdnin byl Line Honey dvojkovým vítězem a v polovině září se vrátil do první kategorie. V chuchelské míli nesl pérovou váhu 52 kg a pod Janem Vernerem o 3/4 délky porazil jiného špičkového českého odchovance Ediggia. Tehdejší šampion sprinterů byl naložen o 11,5 kg více než vítěz.

 

Pro Radima Bodláka to znamenalo nečekanou radost, ale i do té doby nepoznaný tlak. "Já jsem tenkrát připravoval skoro bez výjimky koně běhající provozní dostihy. Když jsem ve Slušovicích vyhrál čtyřikrát za jeden den, cítil jsem se jako mistr světa. Až s Line Honeym jsem poznal, co znamená vítězství v jedničkovém dostihu. Přišel jsem s tímto koněm do úplně jiného světa," vzpomíná.

 

Že strop rodící se hvězdy leží ještě výš, ukázal Line Honey na stejné dráze o dva týdny později. V sedle s Tomášem Lukáškem ovládl jistě o 1 délku Svatováclavskou cenu. Životní sezonu zakončil ve Varšavě druhým místem v KMET Cup Sprint, kde dotvořil český doběh raz-dva za Golden Eaglem.

 

V zimě byl Line Honey vyhlášen šampionem sprinterů a nejlepším koněm českého chovu

 

Velký den na Turf Gala a loučení v Brně

 

Jako čtyřletý si při vstupu do sezony připsal těsné vítězství v Gomba handicapu pod druhou nejvyšší váhou v poli 62,5 kg. Čestné ceny vítězům předával nečekaný host - Karel Gott.

 

"To byl krásný zážitek, fotky z dekorace máme dodnes zarámované a nedávno jsme na to vzpomínali. Bylo to takové nečekané, pan Gott na závodišti původně neměl být. Udělal si výlet s dcerami a až na místě si ho někdo všiml, tak ho poprosili, jestli by mohl předat ceny. Bylo to milé," usmívá se Bodlák

 

O dva měsíce později následoval vrchol hnědákovy kariéry v podobě triumfu v Ceně ministerstva pôdohospodárstva na bratislavském mítinku Turf Gala. V sedle s Jaroslavem Línkem předvedl svůj klasický bojovný výkon, energickou cvalovou akcí ve vnitřní stopě udolal o 3/4 délky Trinity, třetí doběhla Spinning Crystal.

 

"Dvanáctka byla jeho optimum, tam se cítil nejlépe. Měl svůj distanční strop, na 1400 metrů už potřeboval mít štěstí. Nejvíce jsem si s ním věřil, když byla rychlá dráha a běželo se na 1200 metrů," konstatuje Bodlák.

 

Jak se později ukázalo, Bratislava viděla hnědákovo poslední jedničkové vítězství. Mezi sprinterskou špičku regionu patřil ještě rok a půl a posbíral celou řadu cenných umístění. Podobně jako u mnoha dalších sprinterů však jeho výsledky stále více ovlivňovaly problémy s dýcháním. Podrobil se kvůli nim i operaci na brněnské klinice.

 

 

Poslední dvě sezony běhal Line Honey provozní dostihy v barvách stáje U krále Matyáše UH. "Dnes už vím, že jsme to v jeho pěti letech měli uzavřít a už to dál nezkoušet," říká s odstupem času Radim Bodlák.

 

Posledním velkým cílem kariéry Line Honeyho byl dostih, v němž by se ve svých sedmi letech mohl vítězně rozloučit. K úspěchu v Memoriálu Zdeňka Kalába na 1600 metrů dovedl odcházející hvězdu Pavel Složil mladší. Psalo se 27. září 2014.

 

"V paddocku jsem Pavlovi řekl: Podívej, teď vyhraješ, on půjde do důchodu a ty naopak naplno začneš," usmívá se Bodlák. 

 

Celkem Line Honey absolvoval 40 dostihů, desetkrát zvítězil a na dotacích vyběhal 1 051 920 korun. Svá poslední léta strávil u rodiny Fillových v Halenkovicích. Svou matku Line Islands, která v chovu Ivany Fillové zazářila i prostřednictvím jeho pravé sestry Living Colors, přežil o dva a půl roku.

 

 

 

Předloňský vítěz Leram EJC Million Troizilet ve středu vstoupil do sezony třetím místem v Prix de la Maison de Sylvie (1300 m, 52 000 eur) v Chantilly. Šestiletého tmavého hnědáka stáje Leram odjezdil Clement Lecoeuvre a na vítězného Degrisementa ztrácel necelou délku. Za českým zástupcem doběhlo všech pět aktérů se statusem blacktype.

 

Dotovanou příčku získala v Chantilly i pětiletá Rousse. Pod Aurelienem Lemaitrem skončila pátá v Prix de la Fontaine Teauvillaise (1900 m, 21 000 eur).

 

 

Foto: Romana Nevěřilová