Olympijská „horečka“ nabírá na obrátkách, hry odstartují v Paříži už za měsíc. Od poslední olympiády, která se konala ve francouzské metropoli, přitom letos uběhne přesně jedno století. Co se změnilo, anebo spíš nezměnilo?

 

Rok 1924 je pro jezdectví klíčové. Právě v Paříži tenkrát proběhly poprvé jezdecké soutěže v podstatě ve formátu, jak je známe dnes. Do té doby se v rámci některých olympiád konalo i polo nebo vozatajské a voltižní klání. Od roku 1924 je na programu drezura, všestrannost a parkurové skákání. Pochopitelně dnes se jezdci setkávají s jinými technickými parametry, než tomu bylo před sto lety. 

 

Také počet účastníků v roce 1924 výrazně narostl. V Antverpách čtyři roky před tím startovalo 87 jezdců z osmi zemí, v Paříži už to bylo 111 jezdců ze sedmnácti zemí. Z dnešního pohledu to není velká účast, ale i tak jde o více než dvojnásobný nárůst zúčastněných států. Je třeba dodat, že v té době mohli na olympiádě závodit pouze muži – vojenští důstojníci.

 

 

Co je možná překvapující je sestava úspěšných zemí. Při pohledu do sto let starých výsledků se na nejvyšších příčkách objevují vlajky stejných zemí, které na nejvyšších příčkách figurovaly i v posledních letech. 

 

Prim hráli Švédi. Na stadionu Stade Olympique de Colombes, který byl postaven v roce 1907 a pojmul 45 tisíc diváků, tehdy získali několik medailí. Drezurní soutěž vyhrál Ernst Linder v sedle Piccolominem, stříbro získal jeho krajan Bertil Sandström se Sabelem, který byl druhý také na hrách v Antverpách. Třetí v drezuře dojel Francouz Xavier Lesage s Plumardem. Týmové pořadí vyhodnoceno nebylo.

 

 

Ve všestrannosti bralo švédské družstvo stříbrné medaile, vyhráli Nizozemci a třetí dojeli Italové. V jednotlivcích se titulem pyšní Nizozemec Adolph van der Voort van Zijp, který závodil na koni jménem Silver-Piece. Druhé místo obsadil Dán Frode Kirkebjerg a třetí byl zástupce USA Sloan Doak.

 

Také ve skákání nevyšli Švédi medailově naprázdno. Brali dokonce zlato. Druhé místo obsadilo družstvo Švýcarska a třetí byli Portugalci. Pořadí mezi jednotlivci bylo Alphonse Gemuseus na Lucette ze Švýcarska, Ital Tommaso Lequio di Assaba a Polák Adam Krolikiewicz. 

 

 

Při posledních hrách v roce 2021 Tokiu to v parkurovém skákání byli zase jezdci Švédska, kdo naprosto ohromil fanoušky. O nezapomenutelný zlatý úspěch se postarali Malin Baryard-Johnsson, Peder Fredricson a Henrik von Eckermann. Druhý byl tým USA a bronz vybojovali Belgičani. 

 

Švédští jezdci budou opět patřit k favoritům. V parkurech na takové úrovni však rozhodují i ty nelehčí chyby a dvojic, které mají na to získat medaili, je ve vrcholovém jezdectví celá řada. 

 

Také v drezuře je více jezdců a koní, kteří mají šanci uspět. Jejich výkony se ale dají lépe předem odhadnout. Zlato bude obhajovat Němka Jessica von Bredow-Werndl se sedmnáctiletou klisnou TSF Dalerou BB, pro níž to mají být poslední závody kariéře. 

 

Pokud budou mít na přelomu července a srpna takovou formu, jako mají poslední čtyři sezony, bude pro soupeře těžké je porazit. Medailové ambice má jistě také Britka Charlotte Fry, která v roce 2022 vyhrála mistrovství světa. Obecně lze očekávat, že Německo a Velká Británie budou na stupních vítězů. Silní jsou také Dánové či Američani. 

 

Britové mají nejvyšší cíle i pro všestrannost, v níž aktuálně zcela dominují. V Tokiu vyhráli v soutěži družstev. Ve světovém žebříčku mají měsíc před začátkem her osm jezdců v top 10. Mezi nejlepšími dvaceti jezdci světa je pak dvanáct Britů, což znamená, že by z nich teoreticky postavili tři samostatná družstva včetně náhradníků a všechna tři družstva by měla na to uspět v Paříži. 

 

Tradičně silní jsou pak reprezentanti USA, Nového Zélandu a Austrálie. Z Evropy mohou na medaile pomýšlet Němci, Francouzi, Švédi, možná i Belgičani.

 

Jezdecký program v Paříži začíná právě všestranností, a to v sobotu 27. července. 

 

Zdroj: FEI, Olympics