„Na koních jezdím už asi od dvou let. Přivedli mě k tomu moji rodiče, kteří sami také aktivně jezdí. I moji starší sourozenci jsou zapojeni do naší rodinné záliby, takže v mém případě ani nepřidala v úvahu jiná možnost,“ konstatuje v úvodu rozhovoru, zanedlouho jedenáctiletá, reprezentantka společnosti Equiservis Adriana Hakrová.
Jak probíhaly vaše jezdecké začátky?
Vzpomínám si, že ze začátku jsem jezdila na naší pony klisničce Zorince. Je to taková naše rodinná učitelka, jelikož s ní začínal už můj starší bratr Daniel. Mamka mě brala na lonž a v té době jsem získávala cenné a potřebné základy do následujících let. Vzpomínám na to moc ráda, bylo to super.
Ve kterých areálech jste měla možnost získávat své jezdecké zkušenosti?
Úplně poprvé jsem přišla do kontaktu s koňmi ve stáji rodiny Opatrných v Hořovicích. Poté, když už jsem si sama pohrávala s myšlenkou sportovní jezdecké kariéry, tak jsem dojížděla za poníky do stáje Dvůr Hoffmeister. V této době jezdím poníky ve stáji v Tuchoměřicích a své velké koně mám ustájené na Ranchi Hořovice.
S kým jste na těchto místech absolvovala své tréninkové hodiny a kdo vás průběžně jezdecky zdokonaloval?
V první přípravné fázi přibližně do svých devíti let jsem trénovala s Riou Hoffmeisterovou. V nedávné době jsem změnila trenérku a také vzhledem k jinému působišti spolupracuji s Markétou Johanovskou a drezurní přípravu provádím společně s Radkou Seidlovou. V Hořovicích to jsou samozřejmě Václav a Aleš Opatrní a občas na mě trenérsky dohlíží i moje mamka Irena Hakrová, která má také spoustu zkušeností a dosáhla výkonnosti stupně ST*.
Vzpomínáte si na své první závodní zkušenosti?
Poprvé jsem vstoupila do kolbiště asi v pěti letech, kdy jsem měla své dva poníky Zorinku a Květinku. Zase tak moc vzpomínat nemusím, jelikož to není tak dávno. Byly to většinou křížkové soutěže s vodičem, jímž byl můj táta. Byly to hezké zážitky a myslím, že každý, kdo si tímto projde, tak na to nikdy nezapomene. Od první chvíle, co jsem se posadila do sedla, tak jsem věděla, že budu v jezdectví určitě i dále pokračovat a tento pocit je stále aktuální.
Jak se to poté dále vyvíjelo? Kam směřovala vaše cesta jezdeckým sportem?
V sedmi letech jsem obdržela poníkovskou závodní licenci a s JM’s Lexem, což byl další poník po mém bratrovi, jsem začala závodit a sbírat zkušenosti na českých kolbištích. Následně jsem dostala možnost se poměrně brzy přesunout do sedla velkých koní, a tím prvním pro mě byl hřebec Atascha B Z. V tomto roce jsme ještě pořídili čtyřletého Shamana.
Můžete zmínit nějaké své nejcennější sportovní úspěchy?
Určitě si moc vážím čtvrtého místa při pony mistrovství České republiky s JM’s Lexem. Poté přicházela hezká umístění v kategorii pony nadějí a následně také mistrovský titul, který jsem vybojovala v sedle Indiga. Moc jsem si také užila letošní mistrovský šampionát, při němž jsem již nastupovala do starší věkové kategorie s pony klisnou A Starlight C a skončila jsem druhá. Na velkých koních byl můj největší úspěch deváté místo v celkovém bodování v seriálu Czech Junior Cup.
Kam byste to chtěla v jezdeckém sportu dále dotáhnout?
Nemám zatím ještě přesné plány, ale určitě bych se ráda kvalifikovala na mistrovství Evropy. Chtěla bych sbírat hezká umístění při domácích mistrovských závodech a postupně se posouvat i na mezinárodní úroveň a jezdit na velké závody do zahraničí.
Foto: poskytla Adriana Hakrová
