reklama 11C

Embryotransfer ve sportovním chovu: kdo je matka a co dává příjemkyně

ikonka

Jedna klisna dá hříběti geny, druhá ho donosí, porodí a odchová. V rodokmenu je matkou dárkyně a původ ověřuje test DNA. Pokusy s klisnami velmi rozdílné velikosti ale ukázaly, že velikost příjemkyně se na růstu hříběte projeví.
15.11.2026 06:00  |  Autor: Filip Dopita, společnost ATAVUS (atavus.cz)  |  Foto: Henk Monster, Wikimedia Commons, CC BY 3.0 (výřez)  |  FANCLUB  |  APLIKACE  |  Komentáře
reklama 12B


Článek o klonech Chilli Morning na Jezdci.cz připomněl, že ani prakticky stejný genom nezaručuje stejného koně ani stejný výkon. Podobnou otázku klade embryotransfer. Hříbě pochází z jedné klisny a vyrůstá v těle jiné. Co z toho platí pro rodokmen a co pro růst hříběte?

Klonování a embryotransfer nejsou totéž

Klonování a embryotransfer jsou dvě různé techniky. Článek o klonech ale zmínil věc, kterou mají společnou. „Jednotlivá embrya se vyvíjejí v různých náhradních klisnách, a tedy v odlišném nitroděložním prostředí. Vývoj ovlivňuje placenta, zásobování plodu živinami i další podmínky březosti.“ U embryotransferu je náhradní klisna pravidlem. Klisna, od které embryo pochází, je dárkyně. Klisna, která ho donosí, je příjemkyně.

Jak přenos probíhá

Svaz Holsteiner popisuje postup takto. Po několika dnech se embryo vypláchne z dělohy dárkyně a přenese do připravené příjemkyně. Ta hříbě nosí, porodí a odchová.

Na načasování záleží. Přehledová kapitola veterinární knihovny IVIS uvádí jako optimální odběr 7. nebo 8. den po ovulaci. Přehled McCue a Troedssona (2003) radí přenášet embryo přednostně do příjemkyně, která ovulovala 1 až 2 dny po dárkyni. V kazuistice z roku 2023 veterináři sebrali embrya 8. den po ovulaci a přenesli je do synchronizovaných příjemkyň, tedy klisen v odpovídající fázi cyklu. Ve studii Carnevale a kolegů z roku 2000 dostávaly embryo klisny, které ovulovaly 5 až 9 dní před přenosem. Embrya se přenášela chirurgicky i nechirurgicky, čerstvá i chlazená po převozu.

Kolik pokusů vyjde

Ne každý výplach přinese embryo. Univerzitní pracoviště v Coloradu zaznamenalo od ledna 2002 do května 2003 celkem 189 výplachů klientských klisen. Embryo našlo při 87 z nich, tedy ve 46,0 % případů.

Ani přenesené embryo ještě neznamená hříbě. Zmíněná studie z roku 2000 sledovala 638 přenosů za tři roky. Dvanáctý den březosti, počítáno od ovulace, byla příjemkyně březí u 65,7 % přenosů. Padesátý den to bylo 55,5 %. Mezi těmito dny přišlo o embryo 15,5 % klisen, které byly dvanáctý den březí.

Tato čísla pocházejí ze starších měření na konkrétních pracovištích. Nejsou to dnešní normy. Ukazují ale, že embryotransfer je řada kroků a každý z nich může skončit bez výsledku.

Co do hříběte vnáší příjemkyně

Příjemkyně není genetickou matkou hříběte. Ovlivňuje ale prostředí, ve kterém plod roste. Měřitelně to ukázaly pokusy s klisnami velmi rozdílné velikosti. Allen a kolegové (2002) přenášeli embrya mezi anglickými plnokrevníky a pony. Kontrolní březosti vznikly inseminací uvnitř plemene. Pokusné vznikly přenosem embrya do klisny druhého plemene. Pony hříbata z plnokrevných příjemkyň vážila při porodu průměrně 37,9 kg. Plnokrevná hříbata z pony příjemkyň vážila 33,0 kg. Pony hříbě z velké klisny tak bylo při porodu těžší než plnokrevné hříbě z malé.

Délka březosti obou pokusných skupin, 332 a 331 dní, vyšla mezi hodnotami kontrolních skupin. Autoři shrnují, že velikost matky spolu s genotypem matky i plodu řídí rychlost a rozsah růstu plodu.

Peugnet a kolegové (2014) zkoumali stejnou otázku na pony a chladnokrevných klisnách. Pony hříbata z chladnokrevných příjemkyň měla o 57,3 % vyšší porodní hmotnost než pony hříbata od pony matek. Těžší zůstala i 180. den, stále o 37,0 %. Jezdecká hříbata (v článku saddlebred) nošená pony klisnami vážila v šesti měsících o 29 % méně než jezdecká hříbata od jezdeckých matek. Dohnání růstu u nich autoři nepozorovali, pravděpodobně kvůli menší tvorbě mléka pony klisen.

 

Psali jsme: Kopie šampiona? Tři klony Chilli Morning ukazují, že samotná DNA nestačí

 

Vliv nekončí porodem. Klisna předává hříběti kolostrem, tedy prvním mlékem, také hormony a růstové faktory. Při embryotransferu je tou klisnou příjemkyně.

Oba pokusy stavěly vedle sebe plemena velmi rozdílné velikosti. Přesnou míru vlivu pro dvě podobně velké sportovní klisny neudávají. Svaz Holsteiner ve svém doporučení radí vybírat příjemkyně ne příliš staré, s dobrou plodností, dostatečnou velikostí a dobrou povahou. Stejný text doporučuje nejvýše tři výplachy na klisnu a rok.

Rodokmen: kdo je matka

Původ se vede po genetických rodičích. Podle řádu svazu Holsteiner se u koní z embryotransferu zapisují genetičtí rodiče a jejich krevní skupina nebo DNA profil podle standardu ISAC. Zapisuje se i příjemkyně, ale zvlášť, ne mezi rodiče.

Rozhoduje test. Podle kazuistiky v Equine Veterinary Journal z roku 2023 je genetické testování podmínkou registrace hříbat většiny plemen. Nizozemská plemenná kniha KWPN ověřuje původ DNA nebo krevními skupinami. Výslovně to stanoví i pro koně narozené po embryotransferu, po ICSI, tedy vpravení spermie přímo do vajíčka, a po klonování. U hannoverských hříbat se odebírá vzorek srsti a svaz vystaví pas až po kontrole DNA.

KWPN chce v hlášení narození také datum, kdy bylo embryo vloženo do příjemkyně. Za chovatele hříběte z embryotransferu zapíše člena, který hříbě přihlásí, pokud se strany písemně nedohodnou jinak. Kdo si nechává hříbě odnosit cizí klisnou, udělá dobře, když si tuto otázku vyjasní předem.

V Česku plemenářský zákon ukládá ověřit původ u hříbat narozených po inseminaci nebo po přenosu embryí. Požádat o ověření musí majitel zvířete. Původ ověřují oprávněné osoby. Osvědčení o ověření původu u koní podle vyhlášky 448/2006 Sb. vždy obsahuje identifikaci rodičů.

Ústřední evidence koní k označení takového hříběte žádá osvědčení o ověření původu testem DNA. Svaz Český sportovní kůň má ověření DNA u hříbat po embryotransferu v pravidlech jako povinné.

Řád plemenné knihy českého teplokrevníka (ASCHK ČR, 2025) jde do detailu. Kniha je otevřená jen pro jedince s prokazatelným oboustranným původem. U koně po embryotransferu se dokládá výsledek ověření původu podle DNA s číslem protokolu a názvem laboratoře.

Připouštěcí rejstřík eviduje všechna připuštění, inseminace i transfery embryí. Zootechnické osvědčení se vydává i na embrya zvířat zapsaných v hlavním oddílu plemenné knihy.

Příjemkyně přitom v dokumentaci nezmizí. Středisko pro přenos embryí je podle zákona zařízení, které provozuje tým pro odběr nebo produkci embryí. Vede provozní záznamy o získávání a vpravování embryí.

Připouštěcí lístek podle vyhlášky 448/2006 Sb. uvádí typ zapuštění a embryotransfer je jednou z možností. Středisko vede podle vyhlášky také záznamy o příjemkyních, včetně kódu plemene a identifikačního čísla. Obaly embryí se označují tak, aby šlo identifikovat dárkyni a otce embrya.

Kde embryotransfer neprojde

Ne každá plemenná kniha ho připouští. Vzorová pravidla Mezinárodního výboru plemenných knih (ISBC) z října 2024 žádají, aby březost a porod proběhly u téže klisny, která hříbě počala. Hříbě z inseminace, embryotransferu nebo klonování se do plnokrevné plemenné knihy schválené ISBC nezapíše. V těchto knihách proto hříbě vždy nosí jeho genetická matka.

Co si z toho vzít

Z toho plynou dvě věci. Matkou v papírech je dárkyně a původ ověřuje test DNA. Příjemkyně rodičem není, ale hříbě nosí, porodí a odchová. Pokusy s plemeny velmi rozdílné velikosti ukázaly, že velikost nosné klisny se na růstu hříběte projeví.

Článek o klonech Chilli Morning došel k podobnému závěru z druhé strany: samotná DNA nestačí. U hříběte z embryotransferu proto stojí za to ptát se na obě klisny. Na dárkyni kvůli původu, na příjemkyni kvůli její velikosti a mléku.

 

Zdroje:
1. Rotová, G.: Kopie šampiona? Tři klony Chilli Morning ukazují, že samotná DNA nestačí. Jezdci.cz, 10. 10. 2026.
2. Holsteiner Verband: Handlungsempfehlung des Holsteiner Verbandes zum Umgang mit ET, OPU & IVP, 2022.
3. IVIS: Current Equine Embryo Transfer Techniques.
4. Carnevale a kol.: Factors affecting pregnancy rates and early embryonic death after equine embryo transfer. Theriogenology 54, 2000.
5. McCue, Troedsson: Commercial equine embryo transfer in the United States. Pferdeheilkunde 19, 2003. 
6. Allen a kol.: Influence of maternal size on placental, fetal and postnatal growth in the horse. I. Development in utero. Reproduction 123, 2002. 
7. Peugnet a kol.: Effects of Maternal Size on Foal Growth. PLoS One 9(7), 2014. 
8. McCue a kol.: Delayed embryonic development or a long sperm survival in two mares. Equine Veterinary Journal, 2023.
9. Holsteiner Verband: Satzung und Zuchtprogramm, stav k 13. 12. 2023.
10. KWPN: Registratiereglement, 18. 12. 2024, čl. 20 a 23.
11. Hannoveraner Verband: Fohlen.
12. Zákon č. 154/2000 Sb., plemenářský zákon, § 2, § 12 a § 18.
13. Vyhláška č. 448/2006 Sb. 
14. Ústřední evidence koní: Pokyny pro označování a evidenci koní.
15. Český sportovní kůň, svaz chovatelů: Registrace hříbat do PK.
16. ASCHK ČR: Šlechtitelský program včetně řádu plemenné knihy pro plemeno českého teplokrevníka, 2025.
17. International Stud Book Committee: Model Stud Book Rules, říjen 2024, článek 12 IABRW.

reklama 13B

NEJNOVĚJŠÍ
NEPŘEHLÉDNĚTE