Caracas je kůň, který má v sobě něco výjimečného. Patnáctiletý valach po otci Carrico z matky po Casall o své síle a schopnosti moc dobře ví a rád si to i užívá. Je to velký mazel, který miluje pozornost a nikdy nepohrdne něčím dobrým, co by náhodou vypadlo z kapsy. Doma je to spíše pohodář, kterého je občas třeba k práci přemlouvat. Na závodech se ale mění – atmosféra ho doslova nabíjí a vždy přesně ví, kdy jde do tuhého.
Dříve ho příznivci jezdeckého sportu vídali v kolbišti s Danielem Voksou či Jaroslavem Jindrou. Nyní tvoří partnerství s Viktorií Žižákovou. Cesta k tomu, aby si vzájemně porozuměli, nebyla vždy jednoduchá. Caracas je silný a opatrný kůň, ale s pomocí trenérů a lidí kolem nich postupně našli společnou řeč. Dnes tvoří tým, který si na každém parkuru věří, a který si naplno užívá jak práci, tak radostné chvíle doma na pastvině.
Viki, můžete zmínit Caracasovu historii a jak jste se k němu dostala?
Caracas byl na Ptýrově už od svých dvou let, kde ho od mladých koní až po úroveň 150 centimetrů jezdil Daniel Voksa. Právě znalost jeho celé minulosti rozhodla o našem spojení – já i můj současný trenér Jaroslav Jindra jsme ho dobře znali.
Pamatujete si na vaše společné začátky?
Začátky nebyly úplně jednoduché, protože Caracas je neskutečně silný a opatrný kůň, ale věřím, že jsme si s pomocí všech okolo našli společnou cestu.
Má Caracas speciální povahové rysy? Jaký je v domácím prostředí oproti závodům?
Caracas je opravdu jedinečný kůň a moc dobře o tom ví. Je velký mazel, který potřebuje spoustu pozornosti. Doma je spíše lenoch, který se musí k práci trochu přemlouvat, ale na závodech ho pohltí atmosféra. Vždy přesně ví, o co jde, a někdy je těžké udržet ho v klidu a soustředěného.
Jaký je jeho typický volný den?
Nejraději tráví čas u krmení, ideálně celý den na pastvině s pěknou trávou, kam občas doběhne i bez člověka. Má rád veškerou péči a pozornost co největšího množství lidí – hlavně těch s pamlsky.
Je něco, co Caracas má rád? Nebo co mu naopak nevyhovuje?
Caracas špatně snáší vysoká vedra, proto je v létě důležité dbát na dostatečnou hydrataci, přísun elektrolytů a pracovat spíše ráno nebo večer. Z ošetřování není úplně nadšený z inhalátoru, ale i s tím se umí poprat.
Můžete popsat jeho denní režim?
Denní režim se často měnil podle závodní sezony nebo mé vytíženosti v práci a škole. Obvykle dopoledne tráví v kolotoči nebo ve výběhu a odpoledne ho čeká ježdění nebo jiná aktivita.
S ohledem na sportovní vytížení, jak se staráte o jeho kondici?
Jelikož je Caracasovi patnáct let, snažíme se ho držet stále v dobré kondici a plného energie. Přes sezonu má většinou jeden den jen ve výběhu, jednou týdně máme drezurní či skokový trénink. To se odvíjí podle plánu závodů. V ostatní dny chodí na lehkou práci na jízdárně, do terénu nebo na lonž. Snažíme se také pravidelně zařazovat kontroly, chiropraktická ošetření a po sezoně wellness v Kolesech.
Zmíníte vaše nejvýznamnější úspěchy?
Největší úspěch bylo třetí místo ve Velké ceně Zduchovic s Jaroslavem Jindrou. Se mnou považuji za úspěch každý čistý a dobře odjetý parkur od 135 centimetrů výše.
Jaký váš společný moment vám utkvěl v paměti nejvíce?
Nejhezčím momentem byl pro mě start v noční Velké ceně doma na Ptýrově. Každoročně mají tyto závody neskutečnou atmosféru, a i přes velký déšť jsem si parkur neskutečně užila.
