Spojení s koňmi v případě Anny Rýparové začalo díky jejímu tatínkovi a sestře, která je o patnáct let starší a chodila jezdit do stáje k panu Váňovi. Sestra následně dostala svého prvního koně, rodinného miláčka Oldu, díky kterému poprvé přišla ke koním i mladší Anna. „Olda byl kůň na rekreaci, měli jsme ho ustájeného v Kozolupech nedaleko našeho domova, kde jsem v šesti letech nastoupila i do jezdeckého oddílu, čímž to celé začalo. U koní jsem tedy odjakživa, už to bude sedmnáct let,“ doplnila plzeňská jezdkyně Anna Rýparová.
Jakému jezdeckému odvětví se věnujete v průběhu zmíněných let nejvíce?
Moje hlavní disciplína je parkurové skákání, tomu se intenzivně věnuji již pátou sezonu. Nyní mám výkonnost ST*, ale věřím, že to ještě není konečná dosažená úroveň. Tuto sezonu jsem dostala možnost účastnit se také oblastního mistrovství v drezuře. Byla to moje premiéra a odvezla jsem si domů třetí místo v juniorské kategorii.
Kdy jste se poprvé dostala do závodního kolbiště? Kde nejčastěji nyní závodíte se svými koňmi?
V roce 2018 jsem absolvovala svoje první závody s koněm Bacardi, který byl můj první závodní. Bylo to v Klatovech na stupni ZM a Z. Do Klatov se pravidelně vracíme. Naše nejčastější závodní areály jsou Zduchovice, Martinice a Chuchle Arena v Praze.
Kdo vám předával nejvíce nových zkušeností v průběhu vaší jezdecké kariéry? Komu dále vděčíte za podporu?
Svoji celou parkurovou kariéru spolupracuji s trenérem Jiřím Lužou, díky kterému umím to, co nyní umím. I když parkur je moje hlavní disciplína, uvědomuji si a nezapomínám ani na drezurní přiježďování, při kterém se mi věnovaly Daniela Křemenová a Lucie Klauzová. Všem třem bych tímto chtěla moc poděkovat. Vděčná jsem také mým rodičům. Mojí mámě, která mi celá léta obětuje všechen svůj čas, podporuje mě, zařizuje, domlouvá. Mému tátovi, díky kterému můžu jezdit na tak výborných koních. Nikdy si nestěžuje, že netrávíme společné víkendy doma a když se společně setkáme na závodech, prožívá je se mnou. Jim patří můj největší dík, bez nich bych nebyla tam, kde nyní jsem.
Co patří mezi vaše nejcennější úspěchy?
V roce 2019 jsem se na plzeňském oblastním mistrovství v dětské kategorii umístila na druhém místě. Ten samý rok jsem se účastnila mistrovství České republiky ve Zduchovicích, kde jsme s týmovými kolegyněmi obsadily třetí místo a jako jednotlivec jsem byla na sedmém místě. Každý závod je pro mě důležitý a největší úspěch je pro mě to, když dojedu parkur s dobrým pocitem ze svého výkonu.
Na které své koně vzpomínáte nejraději? Byl mezi nimi i ten výjimečný?
Každý z mých koní mi něco dal a něco nového naučil. Měla jsem možnost prozatím tvořit dvojici se šesti koňmi. Teď momentálně mám ve své péči tři. Moje srdcová záležitost byla klisna Quassina, byly jsme na sebe doslova napojené. S ní jsem objevila kouzlo závodů a dostala se poprvé do úrovně parkurů stupně L**.
Věřila jste, že se dostanete v jezdeckém sportu takto daleko? Co patří mezi vaše další plány?
Nikdy mě nenapadlo, že bych mohla závodit a mít takové koně, jaké nyní mám. Měla jsem nejdříve koně pouze na rekreaci, občas jsme si spolu skočili. Proto jsem byla šťastná, že jsem dostala tu možnost a podporu od rodičů a mohla se začít věnovat jezdectví víc než rekreačně.
Letos jsem měla možnost účastnit se mezinárodních závodů v Polsku a ráda bych do budoucna častěji vyjížděla do zahraničí. Mým snem je kvalifikace do Národního poháru. To je můj plán.
Foto: poskytla Anna Rýparová