Maminkou hříběte je tentokrát klisna Acanthis. Je to zároveň druhé hříbě, jehož otcem je hřebec Northcroft Firestarter.

 

Hříbě ráno jako první spatřili pracovníci chovatelského dohledu, kteří pravidelně kontrolují zvířata i ohradníky. Matka s hříbětem se držely stranou od zbytku stáda. V odpoledních hodinách pak oběma dělal společnost hřebec. Celkově jde o třetí hříbě, které se v milovické rezervaci narodilo. První přišlo na svět loni v říjnu, klina Sgurr přitom zabřezla ještě v rezervaci na skotské vrchovině, odkud pochází. Druhým milovickým hříbětem, a prvním přírůstkem letošního roku, byl hřebeček, který se narodil klině Fanny minulou neděli.

 

„Jako dárek obě čerstvé maminky v nadcházejícím týdnu dostanou nové větrné čerpadlo na vodu,“ upozornil Karel Bendl, ředitel společnosti Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, která zajišťuje chovatelský dohled v rezervaci. Nové čerpadlo bude mít podle něj větší část dílů z plastu, než původní typ, což zajistí tišší chod i delší životnost.

 

V bývalém vojenském prostoru Milovice jsou nyní dvě pastviny s divokými kopytníky na celkové rozloze zhruba sto šedesát hektarů. Na pastvině v sousedství města Milovice je k dnešnímu dni celkem osmnáct divokých koní, včetně tří mláďat, a šest zpětně šlechtěných praturů. Na pastvině Traviny u Benátek nad Jizerou je pak osm zubrů a patnáct divokých koní. Tam strávila zvířata dovezená koncem loňského roku svoji první zimu. „Klimatické podmínky v minulých týdnech prověřily schopnost dovezených zvířat přežít v přírodě bez výrazné pomoci člověka. Ukázalo se, že si dokáží zajistit dostatek potravy a dokonce i vodu z přirozených zdrojů v rezervaci,“ upozornil Karel Bendl. Na nové pastvině byly totiž vytvořeny tři tůně, které slouží zvířatům v období s dostatkem vody jako přirozená napajedla.

 

Zatímco na novější pastvině se hříbata hřebce Merlina čekají až v příštím roce, na první pastvině by měli potomci hřebce Northcroft Firestartera přibývat i v příštích týdnech. Březí jsou totiž všechny, nebo alespoň drtivá většina zbývajících klisen.

 

„S přibývajícím počtem hříbat bude stále aktuálnější rozšíření pastviny. Tak, aby mělo stádo s větším počtem odrostlejších hříbat zajištěný dostatek potravy,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

 

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

 

Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Výzkumného ústavu živočišné výroby, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

 

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.

 

Foto: Michal Köpping

Zdroj: TISKOVÁ INFORMACE