Soustředění, které bylo podpořeno Pražskou oblastí, probíhalo po úspěšné spolupráci již v loňském roce. Tentokrát se přihlásilo celkem téměř 30 lidí, kteří byli rozděleni do sedmi skupin dle svých zkušeností i zkušeností koní. Soustředění se nenechali ujít jak někteří junioři, tak úspěšní senioři. 

 

Pro uvolnění zvolil Niels Bruynseels obdobný postup jako loni. Po delším klusu po dlouhé stěně v lepším tempu zařadil prodloužení a zkrácení koně, které zopakoval na kruhu. Tam zařadil i přistavení k vnější ruce. Při cvalové práci se pracovalo především na kruhu se zařazením jedné kavalety. Menší problémy měli jezdci s prodloužením cvalu na dlouhé linii od stěny, kde mnoho koní přeskakovalo. Několikanásobné opakování však přineslo okamžité zlepšení.

 

Další problémovější bod nastal při počátečním překonávání kavalet na menší vlnovce. Jezdci překonali první kavaletu na středové linii z levé ruky a pokračovali napravo, kde na středové linii opět překonali kavaletu. Na to se později navázalo dvěma skoky na diagonále a dvěma distancemi. Obě byly na šest cvalových skoků, avšak jedna byla delší a druhá naopak kratší. 

 

Důležité bylo dbát nejen na překonání skoků, ale především na přípravu koně v rohu. U koní mající sklony k padání na předek byl právě roh velmi užitečný, kde měli jezdci koně přizvednout. Dále šlo o pravidelné tempo, a to i přes prodloužení či zkrácení – to mělo být rovnoměrné. 

 

První den sloužil především k všeobecnému seznámení, ale jak tomu bylo loni, další práce navazovala na předchozí ježdění.  Páteční trénink byl určen hlavně pro rozeskákání koní, a tak výška překážek nebyla veliká.