Manželé Půlpánovi dříve působili v hřebčíně Ostrov u Chlumce nad Cidlinou. Nápad, že by mohli začít budovat vlastní areál v Hradištku u Sadské, přišel až pár let po revoluci. Pozemek, na kterém se dnes nachází, jim v roce 1991 ukázal Jaroslav Jandl, kterého znali díky vozatajským závodům.

 

„V Chlumci se nám velmi líbilo a spolupráce s panem hrabětem Radslavem Kinským byla úžasná, ale toho později odvolali do Žďáru nad Sázavou a hřebčín v Chlumci dostal na starost starší z bratrů Norbert. Ten vše později předal mladým synům a všechno se to tak nějak semlelo, že jsme se rozhodli zkusit zase něco nového – blíže k Praze a více v centru dění,“ vyprávěla Libuše Půlpánová v nedávném rozhovoru pro EquiRadio.

 

Od úplných základů tak Půlpánovi začali v devadesátých letech budovat nové a moderní jezdecké centrum Tělovýchovné jednoty Equus Kinsky. Cílem bylo poskytnout areál a služby pro obyvatele z blízkého okolí a zejména z Prahy, jelikož dojezdová vzdálenost z hlavního města je do Hradištka u Sadské velmi dobrá. 

 

„Na nové místo, kde jsme měli působit, manžel Petr nejdřív vzal děti. Ty mu řekly, že je úplný blázen,“ vzpomíná s úsměvem a upřesňuje, že tam kromě krásné řeky nebylo vůbec nic. „Celé to bylo zarostlé nálety a byly tam jen vyšlapané cestičky od koní z vedlejší vesnice. Dále tam byla polozbořená stáčírna minerální vody, kde pramen byl zabetonován, aby to nikdo už nemohl čerpat. Původní majitel odtamtud vozil s koňmi minerálku do Prahy. Jakmile se vykácely nálety, trochu se zúrodnila půda, tak se vše začalo postupně stavět,“ pokračuje Libuše Půlpánová.

 

„Původně jsme areál budovali hlavně pro naši dceru a mysleli jsme si, že tady jednou zůstane a bude tady všechno pořádat. Bohužel nastaly jiné okolnosti, ale to už je za námi. Teď to tady všechno budujeme se synem Petrem,“ vysvětluje. Dcera Libuška, po mamince velmi úspěšná drezurní jezdkyně, se totiž provdala do Německa.

 

Stáje se v Hradištku u Sadské jsou postaveny do tvaru hvězdice, což má vedle zajímavého tvaru i velice praktické využití pro ošetřovatele, aby měli co nejblíže vyvážení hnoje, krmení a vše, aby bylo po ruce. Zároveň tento tvar nabízí v jednotlivých částech klid a soukromí pro koně i jejich majitele. Stáje jsou po osmi nebo dvanácti boxech. Uprostřed se nachází kruhová jízdárna, která má také praktické využití například při lonžování koní. Předvádí se tam také klisny s hříbaty při exkurzích.

 

I po téměř třiceti letech od vzniku Tělovýchovné jednoty Equus Kinsky Půlpánovi stále svůj areál zvelebují. Kromě rozsáhlého venkovního kolbiště, na které navazuje opracoviště, mají v Hradištku hned dvě jezdecké haly. Ty svými rozměry 29 x 66 metrů a 23 x 50 metrů dominují zastavěné části a zajišťují zázemí pro provoz jezdecké školy během nepřízně počasí. Nejnovější objekty v areálu slouží k uskladnění sena a slámy. Tím to však nekončí. 

 

„Občas už se doma zlobím, že ti moji stavaři musí pořád něco dělat, ale abych měla klid, tak jsem řekla, že se ještě musí předělat naše turnajové ustájení pro koně, kteří dojíždějí na závody. Já doufám, že ten plán, který mají v hlavě nebude pouze úprava, ale budou to zcela nové prostory pro koně. Už se na to moc těším až to budu moci lidem nabídnout zase v lepší kvalitě,“ prozradila Libuše Půlpánová ve vysílání EquiRadia.

 

Zmínila také, že by už docela ráda svoje „žezlo“ někomu předala a chtěla by se začít naplno věnovat roli babičky. „Už mi roste v Německu druhé vnouče a jezdím tam jen, když dcera jede na vícedenní závody. To je tedy můj plán do budoucna, než mi vnoučata odrostou, budou velká a už zase nebudou chtít s babičkou být,“ dodává na závěr své osobní přání pro blízkou budoucnost. 

 

Foto: poskytla Libuše Půlpánová