Mohl byste krátce zhodnotit uplynou sezonu 2018 ve vaší disciplíně?
Uplynulou sezonu hodnotím jako relativně úspěšnou. Byli jsme schopni vyslat reprezentační družstvo ve složení Markéta Jelínková, Libor Kůrka a Jan Exnar na mistrovství světa jednospřeží v Holandsku, kde se naši jezdci neztratili a důstojně reprezentovali republiku.
Za velký úspěch považuji účast Jiřího Nesvačila juniora na Světových jezdeckých hrách v americkém Tryonu. Samozřejmě, výsledek mohl být lepší, na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že se Jiří kvalifikoval mezi absolutní světovou špičku a v takto vyrovnaném poli je třeba i trochu toho sportovního štěstí. Poděkování patří vedení Národního hřebčína Kladruby nad Labem a celému realizačnímu týmu za uskutečnění tohoto reprezentačního výjezdu, kdy se historicky poprvé prezentovalo české spřežení v zámoří.
Jak se mění zájem jezdců o účast na mezinárodních závodech v zahraničí?
Zájem jezdců o účast na mezinárodních závodech je v porovnání s předešlými roky přibližně stejný. Je třeba připomenout, že každý reprezentační výjezd je ekonomicky velice náročný a přihlédneme-li k samotné finanční náročnosti disciplíny spřežení, pak každý z jezdců zvažuje a počítá, jaké jsou jeho finanční možnosti.
Jak se vyvíjí počty národních závodů a účast na nich?
Jsem rád, že se počty vozatajských závodů výrazně nemění a pořadatelé mají stále zájem o pořádání halových i kompletních soutěží. S ohledem na technickou a finanční náročnost pořádání je třeba za toto úsilí všem pořadatelům upřímně poděkovat. Ne každý si uvědomuje rizika, která s sebou pořádání vozatajských závodů nesou a která na sebe pořadatelé berou.
Jak hodnotíte průběh vrcholných domácích závodů?
Velice kladně. Jaroslav Jandl se spolu se svým týmem zhostil pořádání národního šampionátu v Semicích na výbornou a nasadil tak hodně vysoko pomyslnou laťku budoucím pořadatelům mistrovství. Též oba pořadatelé mezinárodních závodů, ať už kladrubský hřebčín nebo manželé Šimáčkovi v Nebanicích, odvedli se svými týmy standardně velký kus práce a zaslouženě mají své stálé místo v mezinárodním kalendáři FEI. Takže i těmto pořadatelům patří poděkování za jejich mnoholetou kvalitní práci.
Co se povedlo a nepovedlo v oblasti vzdělávání?
V oblasti vzdělávání jsme v roce 2018 uspořádali zkoušky pro nové rozhodčí spřežení, ale také zkoušky pro nové stavitele tratí spřežení a refreshing stavitelů tratí spřežení. Na jaře roku 2019 připravujeme školení pro rozhodčí.
Podařilo se vám splnit všechny cíle, které jste si pro rok 2018 v rámci činnosti komise spřežení stanovili?
Nepodařilo se nám u výkonného výboru České jezdecké federace prosadit a zrealizovat nákup kvalitních vysílaček, které by výrazněji přispěly k technickému zajištění pořádání vozatajských závodů, přestože se o to několik let opakovaně pokoušíme.
Kde cítíte, že je třeba pro další rok více zapracovat?
V tomto roce je třeba dále pracovat s dětmi formou soustředění a vypisování soutěží pro juniorské kategorie. Dále připravujeme reprezentační soustředění pro jezdce širšího reprezentačního výběru, kteří se budou ucházet o účast na vrcholných mezinárodních závodech, ať už mistrovství světa dvojspřeží a mistrovství Evropy čtyřspřeží, případně na mistrovství světa pony.
Jaké hlavní cíle si kladete pro následující sezonu a jaké je vaše osobní přání pro rok 2019?
Za hlavní cíle považuji zajištění bezproblémového průběhu vozatajské sezóny na domácí scéně, přípravu reprezentantů s cílem co nejlepšího výsledku na vrcholných mezinárodních závodech a práci s dětmi.
Nebudu se zmiňovat o mém osobním přání, protože je osobní. Obecně si ale přeji, aby lidé neztráceli schopnost komunikovat, aby neznalost a nevědomost nebyla, místo vzdělávání se, nahrazována přehnaným sebevědomím a aby lidem kolem koní šlo především o koně a ne o jejich vlastní ego.
Foto: Šárka Veinhauerová