Na konci září dosáhla Michaela Musialová padesátého vítězství a tím i žokejského titulu. Stalo se tak v pětkovém handicapu v Lysé nad Labem s klisnou Roxette, po němž jí blahopřáli tanečnice Veronika Lálová a pozdější vítězové voleb z koalice Spolu.

Úspěch v barvách Jezdeckého klubu Cholupice podtrhl dosud nejúspěšnější sezonu její kariéry, která je na tuzemské poměry poměrně netypická. Musialová je pravidelně k vidění na Slovensku či v Německu, zatímco na domácích drahách se objevuje spíše příležitostně.

"Ani vlastně nevím, čím to je. V Česku jezdím hlavně na menších drahách. Třeba do Prahy se dostanu jen občas, když tam běhají koně, které jezdím. Na Slovensku jezdím většinu koní pana Samuela Sokola, ale tady v Česku toho mám méně. Občas dostanu od trenérů nabídku hlavně na menší váhy, sama si o koně nevolám," krčí rameny novopečená žokejka.

Čtěte také: "Dámy v růžovém" daly šach mat. Cenu prezidenta vyhrála Lady In Pink

Kromě Roxette jí v posledních týdnech udělalo radost dvojkové vítězství s Corstonem v Pardubicích, nejvíce však na sebe upozornila úspěšnou sérií se svým oblíbencem Planteur’s Whiskey v Německu. Čtyřletý svěřenec Jiřího Brože letos vyhrál dva dostihy v Drážďanech a jeden Mnichově a dostal se až do dvojkových handicapů. Naposledy finišoval o krk druhý v Baden Badenu.

"Ta vítězství mají svou hodnotu, handicapy na větších německých závodištích nejsou nic snadného. Stojí za tím výborná práce trenéra Brože, který mu umí vybrat vhodné dostihy, zároveň jsme trochu změnili taktiku v dostizích a pořešili jsme dýchání," vypočítává Musialová. "K těm úspěchům asi trochu přispělo i to, že ho teď jezdím s čistou hlavou. Nedávno přešel do rodinného majetku, má ho teď můj táta. Příští rok to s ním chceme zkusit ve Francii."

Trenérskou štaci inspiroval Chris Richner

Ještě na jaře byla nejen valachovou stálou jezdkyní, ale i trenérkou. Po dvou a půl letech však svou malou stáj rozpustila a vrátila se naplno k ježdění.

"Byla to cenná zkušenost, kterou jsem vlastně neplánovala. Tenkrát za mnou přišel Chris Richner s tím, že bych si měla udělat trenérský kurs. Nedlouho poté mi řekl, že má ve Vlachovicích dvě hříbata a že se mám jít podívat, jestli bych jedno z nich nechtěla do tréninku. A byl to právě Planteur’s Whiskey," vzpomíná.

Zpočátku měla koně ustájené ve Velké Chuchli, záhy však přešla do Lysé nad Labem. Jejího prvního a zatím posledního vítězného svěřence Whiskey Jungle odjezdil v červenci 2019 Jiří Palík. Trenérskou činnost uzavřela jen několik týdnů poté, co zemřel její rádce a patron Chris Richner.

"Nekončilo se mi úplně lehce, ale malé stáje to dnes mají těžké a už se to nedalo utáhnout. Je to složité i kvůli nedostatku kvalitního personálu. V budoucnu bych se ale nebránila ještě to někdy zkusit," ohlíží se Musialová.

Moravské začátky, zahraniční zkušenosti

Podobně jako řada dalších úspěšných kolegyň pochází z Moravy. Jezdecké základy jí spolu se sestrou vštěpovala trenérka Lenka Šomanová z Lipiny. Ještě na základní škole začala jezdit u Jana Havlíčka, než odešla do učení ve Velké Chuchli.

"V učení jsem jezdila u Dalibora Töröka, paní Ivany Pejškové, na praxi u Františka Zobala a především u Zdena Koplíka. Pro toho jsem jezdila asi nejvíc a po škole jsem k němu šla pracovat," vypráví.

V roce 2014 nasbírala už devět vítězství a záhy poté se vydala na zkušenou do zahraničí. "Chtěla jsem to zkusit. Vidět, jak to vypadá venku a nasbírat zkušenosti. Půl roku jsem byla ve Švýcarsku, asi dva roky v Baden Badenu a hlavně v Pau. Ve Francii jsem absolvovala pár dostihů, něco jsem jela i ve Španělsku, ale celkově jsem toho moc nenajezdila. Byla to každopádně obrovská škola," vzpomíná Musialová.

Nová výzva v Kolíně nad Rýnem

K návratu domů po čtyřech letech ji přesvědčila mimo jiné nabídka od Grzegorze Wrobleského. "Už se mi stýskalo, byla jsem v zahraničí dlouho a chtěla jsem se zase podívat domů. Greg mi často telefonoval a stále mě přemlouval, ať se vrátím a jdu k němu pracovat. Tak jsem to zkusila," vysvětluje.

Rok po návratu rozběhla zmíněnou trenérskou etapu, jako jezdkyně vyhrála mimo jiné s pozdějším jedničkovým vítězem Orleanem či budoucí překážkovou hvězdou Roncalem. V poslední době působila u trenéra Jiřího Brože a dostihům se věnovala souběžně s prací pro rodinnou firmu.

Nyní čeká Michaelu Musialovou nová profesní kapitola. Od listopadu nastupuje ve stáji Petera Schiergena v Kolíně nad Rýnem.

"Zatím jsem domluvená na pět měsíců zimního působení. Pokud by se naskytla možnost zůstat v Německu déle, určitě bych o tom uvažovala. Žádné velké cíle si však nedávám. Chci hlavně zůstat zdravá a aby mě ježdění nadále bavilo," ujišťuje Musialová.

Foto: Pavla Pechmanová