Během posledního lednového dne se v brzkých ranních hodinách narodilo v hřebčíně Slatiňany první vrané hříbě letošního roku. Je jím hřebeček Romke Palmita XII – 9, který tak obohatí stádo starokladrubských vraníků. Informovali o tom v tiskové zprávě zástupci Národního hřebčína Kladruby.
„Matkou je sedmiletá klisna 467 Palmita. Ta byla i matkou prvního hříbě narozeného v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem v loňském roce. Porod proběhl bez komplikací. Hřebeček je devátým potomkem dvanáctiletého plemenného hřebce Romke Selandia XII. Tento plemenný hřebec úspěšně reprezentuje národní hřebčín s Karlem Dvořákem v drezuře na stupni ‚S‘. Společně v loňském roce obsadili třetí místo ve Východočeském drezurním poháru ve výše zmíněné kategorii,“ uvedla zootechnička slatiňanského hřebčína Kateřina Neumannová.
Státní příspěvková organizace Národní hřebčín Kladruby nad Labem chová přes pět stovek starokladrubských koní v bílé a černé variantě. „V letošním roce očekáváme v hřebčíně Slatiňany narození celkem třicet osm starokladrubských vraníků,“ prozradili zástupci hřebčína. Celkem by se jich letos mělo narodit sedmdesát sedm.
V Kladrubech přišla na svět první klisna roku 2025 ve čtvrtek 23. ledna a dostala jméno Singera. „Její matkou je osmiletá klisna 416 Sintarea a otcem dvanáctiletý hřebec Generale Raggiera IX, jehož je Singera již devatenáctým potomkem. Tento plemenný hřebec je často využíván během reprezentačních akcí,“ zmínila před týdnem zootechnička kladrubského hřebčína Jitka Raichová. A právě veřejných akcí, při nichž si návštěvníci budou moci prohlédnout nejen areály hřebčínů, ale i koně při různých činnostech, bude v nadcházejících měsících víc než dost.
„Letos si budeme připomínat výročí osmdesáti let od začátku chovu starokladrubského vraníka ve Slatiňanech, za což vděčíme profesoru Františku Bílkovi. Ve třicátých letech dvacátého století byli starokladrubští vraníci téměř zcela zlikvidováni a rozprodáni. V roce 1938 se profesor František Bílek rozhodl starokladrubského vraníka regenerovat. Chov byl od roku 1938 nejdřív soustředěn do Průhonic u Prahy. V srpnu 1945 bylo stádo takzvaně po kopytě přesunuto do Slatiňan, kde byla později zřízena Výzkumná stanice pro chov koní. Regenerační proces byl úspěšně zakončen v roce 1973, nyní probíhá fáze udržovacího šlechtění. Především zásluhou profesora Bílka tak můžeme v současnosti obdivovat obě barevné varianty starokladrubského koně,“ připomněla tisková mluvčí hřebčína Kristina Chaloupková.
„U příležitosti tohoto výročí bude Národní hřebčín pořádat v sobotu 28. června Velký jezdecký den ve Slatiňanech. Výcvik starokladrubských vraníků probíhá nejen v hřebčíně Slatiňany, ale i ve Výcvikových stájích v Heřmanově Městci, které v letošním roce oslaví 150 let od dostavby knížecím rodem Kinských,“ doplnil ředitel hřebčína Jiří Machek.
Dodal také, že do hřebčína v Kladrubech nad Labem i Slatiňanech mohou návštěvníci zavítat i v současné době mimo hlavní návštěvnickou sezonu, a to v rámci speciálního zimního okruhu každou středu, čtvrtek a pátek od 10:00 do 14:00 hodin nebo v rámci akce „V pololetí koně letí“, jež se koná během tohoto víkendu. V týdnu od 3. do 9. února pak budou probíhat další mimořádné prohlídky, jelikož okresy Pardubice a Chrudim mají jarní prázdniny.
