Jaké bylo vaše první setkání s koňmi?
Vyrůstal jsem na Moravě, v zemědělském kraji, ke kterému koně patří. Doma jsme s teplokrevníkem ještě orali záhumenek. Nicméně blíž jsem se k nim dostal až v dospělosti, kdy jsem pořídil stáje v blízkosti penzionu Bělecký Mlýn, místě, které je známé díky panu Pyroltovi s chovem českého klusáka nebo díky Frantovi Zobalovi s plnokrevníky. Byla to podnikatelská příležitost, ale koně mě rychle přitáhli a už nepustili.
Máte vlastního koně? Jste aktivním jezdcem?
Vlastních koní mám několik. Rád jezdím do terénu s klisnou Deli, i když nejčastěji kobylu jezdí moje dcera a je to dobře, se mnou by toho moc nenarajtovala, no to víte, práce je moc. Ve stáji máme prima lidi, s nimi mě to opravdu baví. Ale historicky z koní pro mě asi nejvíc udělala klisna Chůva, na ní jsem se učil jezdit. Začínal jsem totiž později, až kolem čtyřicítky. Zkusili jsme spolu od klasické jízdárenské práce, přes nějaké skákání až po pushball. Hodně mě vyškolila. Později mě přibrzdilo zranění, ale jinak jsou pro mě koně součást přírody a krajiny, nejraději se s nimi vydávám do kopců na střední Moravě. S koňmi v lese potkáte neuvěřitelnou krásu. A máte díky nim neuvěřitelný přehled i o hospodaření.
Jezdecké a dostihové veřejnosti jste známý především jako předseda představenstva Dostihového spolku Pardubice. Co se na pardubickém závodišti za dobu vašeho působení změnilo?
V Dostihovém spolku jsem už dlouhou dobu. To je opravdu na dlouhé vyprávění. Veselé i smutné.
Jak vnímáte propojování světa dostihů a jezdectví? V Pardubicích to funguje již řadu let, ve Velké Chuchli k tomu dojde od sezony 2019…
Velmi přirozeně. Nakonec mezi oběma světy je tenká linie, jezdci se potkávají, přátelí se nebo popichují. Stejně tak trenéři, podívejte se, používáme stejné veterináře a dodavatele krmiv. Jen plemena koní jsou jiná a liší se disciplíny. Jak víte, v Pardubicích spolu fungují dostihy, všestrannost, ale také policejní koně. Je to přirozené centrum v České republice, kde by se měli koně potkávat. Rád bych to rozšířil. Mj. Východočeská oblast je v ČJF velmi aktivní, pořádá řadu závodů, vzdělávacích seminářů a je to komunita lidí kdykoliv připravených si pomoci. Nejlépe to bylo vidět teď při neštěstí stáje Apolenka. Rychle se semkli, pomáhají si. To je paráda. Ale zpátky k otázce, dostihový sport i jezdectví potřebují podobné zázemí a oba sporty jsou divácky atraktivní, i když jezdectví je lidem bližší. Poprvé se posadit na koně je určitě jednodušší v klasické stáji. Dostihoví koně jsou pro začátečníky příliš temperamentní a křehcí.
Vaše profesní zkušenosti jsou však ve většině případů mimo oblast koní. Můžete nás více seznámit s vašimi pracovními aktivitami?
Nyní podnikám hlavně v lesnictví a zemědělství. Jsem rozhodcem Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře. Za sebou mám působení v krizovém managementu řady firem. Moje stopa je snadno dohledatelná a můj životopis veřejně známý.
Jak toto všechno lze skloubit s funkcí prezidenta ČJF? Jakých zkušeností můžete v této funkci uplatnit nejvíce?
Jednoznačně organizačních a manažerských. V jezdecké federaci je mezi členy řada zkušených a schopných lidí, kteří potřebují dostat prostor a podporu. Prezident by neměl mít ambici mluvit do každého detailu, ale vytvořit podmínky, ve kterých se mohou členové realizovat podle svých možností a schopností. A je úplně jedno, jestli se jedná o hobby sport nebo reprezentaci, jestli se jedná o jednu z olympijských disciplín nebo pony sport. Každý si musí umět najít to svoje a od federace jako servisní organizace dostat podporu. Máme schopné lidi na oblastech, šikovné odborníky pro disciplíny, ale jezdecké federaci chybí systematické řízení a bohužel, jak můžeme v poslední době vidět, je problém uřídit její finance. Včas řešit tak obyčejné věci, jako je proplacení faktury. V těchto věcech vidím mezery, které bych rád pomohl dát také pro ostatní členy do pořádku.
Máte zkušenosti s výkonem nějaké funkce v rámci ČJF?
V rámci ČJF jsem jako funkcionář dosud nepůsobil, nicméně jsem v kontaktu s lidmi, kteří zastávají funkce odborné i politické a pochopitelně mám zkušenosti z řízení Dostihového spolku a vlastního jezdeckého oddílu.
Co vás vedlo k tomu, že budete kandidovat na prezidenta ČJF?
Nejdříve jsem začal vnímat určitou nespokojenost svého okolí se současným vedením ČJF. Pak jsem byl přímo osloven, zda bych v nějaké formě nezvážil podporu ČJF. A pak už k rozhodnutí nebylo daleko. Jsem praktik. Pokud chcete s něčím pomoci a něco změnit, musíte za to vzít odpovědnost. Nestačí jen kafrat, tu rukavici musíte zvednout a převzít odpovědnost.
Sledujete dění v ČJF a v jezdeckém sportu v posledních letech?
Ano samozřejmě. Kromě toho mě zajímá také chovatelství. Ty světy jsou hodně propojené. Bez kvalitního chovu a importů zde nebudou kvalitní koně. V zahraničí je běžné, že chovatelé a jezdci úzce spolupracují. Jeden druhému přináší úspěch, sportovní i komerční. V Česku je potřeba se vůbec domluvit, co je to kůň. Jestli hospodářské nebo sportovní zvíře, jestli je to pod ministerstvem školství nebo zemědělství. Legislativně v novém „ObZ“ je to taky dílo.
Jaké výsledky a výkony českých sportovců nebo jezdecké akce Vás nejvíce zaujaly?
Jezdecké scéně jednoznačně dominují skoky. Moc se těším do Prahy na Play Offs. Ale moc se mi líbí také vozatajství, které má u nás obrovskou tradici. To, co dokáží třeba Nesvačilovi, asi nemusím připomínat. A baví mě voltiž. Hlavně jako dostupný způsob komunikace s koněm od dětského věku. Když jsem viděl na facebooku vystoupení ze světových her, myslím, že tu roste nová reprezentace, která naváže na světové tituly, které vozil domů Petr Eim a jeho generace. Samozřejmě sleduji všestrannost. Udělali jsme v Pardubicích novou trať, ale je potřeba ještě dotáhnout parkurové kolbiště a drezurní obdélník a to se teda nedaří. Chybí zájem vlastníka areálu, už jsem i nabídl, že to proinvestuji sám, ale i to bylo bez odezvy.
S jakým programem budete vstupovat na volební konferenci 2019?
Rád bych program a tým představil především na oblastních konferencích. To je platforma, kde je možné dostat přímou zpětnou vazbu a s lidmi o věcech otevřeně mluvit, vysvětlovat. V kostce určitě potřebujeme silný regionální sport, který je potřeba realizovat s lidmi, kteří jsou v místě dění a sami vědí nejlépe, co jejich kraj potřebuje. To se hodně liší. Zatímco ve středočeském kraji dominují parkurové závody, na Moravě vládne spíše voltiž a drezura. Ale podporovat musíme i malý sport a obecně jakýkoliv volný čas strávený u koní. Jezdectví je hodně specifické v tom, že si jednoduše nedojedete autobusem do jiné tělocvičny. Není to o teniskách a míčku. Regionální rozložení souvisí s jeho dostupností. Náš sport je atraktivní, má obrovský potenciál, nevidím zde ale jeho využití. Je potřeba se tedy zabývat jeho financováním. Naprosto nerozumím tomu, že sport, který je navíc v poslední době také díky vaší redakci hodně medializován, nemá velké sponzory. Vždyť jezdí řada vlivných a bohatých lidí a jejich dětí, jak je možné, že je neumíme oslovit a zaujmout? Je to nevůle nebo neschopnost? Každá koruna navíc je dobrá. Chybí podpora pořadatelů, máme za sebou v Pardubicích několik mistrovství republiky, takže o tom něco vím. Vzdělávání máme ošetřené řadou pravidel, ale naši nejlepší sportovci nemají leckdy ani instruktorské, natož trenérské licence. Řízení by mělo být efektivní, nezatěžovat administrativou více, než je potřeba. A mělo by probíhat s odborníky. Málo jsou slyšet komise disciplín, potřebují dostat více prostoru. Mohl bych pokračovat. Těším se na oblastní konference, budu rád, když lidé přijdou a budeme si moci povídat a spoustu věcí vyříkat.
Můžete zmínit pár pozitivních i negativních rozhodnutí, která jste ze strany současného vedení ČJF v posledním volebním období zaregistroval?
Pozitivní je jednoznačně elektronická evidence, mám na mysli jezdecký informační systém JIS. Jeho vznik provázela řada problémů, o tom nakonec odborná veřejnost určitě slyšela, ale věc je to potřebná a je dobře, že na něj Rada vyčlenila prostředky. S určitými rozpaky sleduji způsob hospodaření, rozpad účetnictví. Za chybné považuji odebrání kompetencí oblastem, omezení jejich samosprávy. Není důvod, aby se vším museli do Prahy. Tím se paralyzovala centrála. Za necelé čtyři roky, po které trvá volební období stávajícího výkonného výboru, jsme už zažili tři generální sekretáře. To také o něčem vypovídá. A pak asi už nezbývá energie na sport, který by přece měl naší činnosti naprosto dominovat. Česká jezdecká federace má tři olympijské sporty a širokou členskou základnu. To je přece super. A kdo o tom ví? Kde je slyšet?
Co jsou nejdůležitější změny a novinky, které byste případně chtěl prosadit?
Někdy nejsou radikální změny a novinky tím, co pomáhá. Nakonec se koukněte do poslanecké sněmovny. Stovky nových zákonů, úžasná hesla a proklamace, ale líp se nám moc nežije. Za sebe říkám, že z řízení různých firem mám zkušenost, že stačí někdy jen pootočit kormidlem a spravit věci, které drhnou. Začít pracovat efektivněji. A víc pro lidi. Jestli se něco zlepšit musí, tak komunikace a hospodaření. A vidíte, už jsme u těch hesel. Ale bohužel je to tak.
Máte již představu o personálním obsazení dalších pozic ve VV? Koho byste rád viděl na jednotlivých pozicích?
Představu mám, s lidmi jednám a tým se dává dohromady a začíná postupně pracovat na programu. Rád bych představil skutečný tým, který bude tvořený odborníky na oblast, kterou budou spravovat a dal jim v rámci výkonného výboru určitou autonomitu. Jakkoliv rozhodnutí musí být společná, tak nakonec funguje každý kolektivní statutární orgán, lidé musí vědět, že jejich práce je respektovaná a není marná. Ale jména si zatím nechám pro sebe, rád bych představil celý tým jako celek. Určitě budu rád, když se k tomu třeba právě spolu ještě vrátíme.
Máte již vyjádřenou podporu ze strany některých oblastních výborů ČJF?
Ano, zatím neformálně. Podpora oblastních výborů byla důvodem pro to, abych vůbec kandidaturu přijal.
Jak bude probíhat vaše předvolební kampaň?
Jednoduše. Každý, kdo chce řídit sportovní organizaci, by si měl být vědom, že jeho síla a pochází od lidí a jeho energie je daná jejich důvěrou. Takže půjdu za nimi, na oblastní konference, na oblastní výbory. Společně s lidmi z týmu se je pokusíme zaujmout a bude na nich, jestli nám tu důvěru projeví ve volbách. Není tajemstvím, že doma jsem ve Zlínské oblasti, která má silné vedení a dokonce začne s oblastními konferencemi jako první. Tam bych proto rád začal i s kampaní.
