Příběh Bastiona: Jak vozatajský kůň zachránil světovou šampionku ve voltiži
Příběh s krásným koncem prožila na mistrovství světa ve voltiži Rakušanka Eva Nagiller. Přišla o možnost startovat na svém nejlepším koni i náhradníkovi a za minutu dvanáct jí půjčili koně polští konkurenti. Bývalý vozatajský kůň jí pomohl ke zlatu.
Na mistrovství světa ve voltiži, které se konalo v Bernu v červenci 2024, získala individuální zlato Eva Nagiller. Rakušanka patří v této disciplíně ke špičce dlouhodobě, ale před letošním šampionátem se dostala do nepříjemné situace, když se zdálo, že nebude mít pro takovou úroveň vhodného koně. Její stálý parťák Idefix, jehož lonžuje Klaus Haidacher, musel být na poslední chvíli z akce stažen. Doslova za minutu dvanáct jí byl zapůjčen Bastion.
Zatímco třeba na drezurním nebo parkurovém šampionátu nejvyšší úrovně je start na koni vypůjčeném od jiné ekipy nemyslitelný, ve voltiži k půjčování koní občas dochází.
Ale ani v této disciplíně to není jednoduché, zvlášť v konkurenci, která se v Bernu předvedla. Důvěra mezi jezdcem a koněm je i tady nesmírně důležitá. Díky Bastionově povaze a nečekané symbioze se rakouská reprezentantka mohla nakonec radovat z úspěchu.
Náhradník za náhradníka
Letos sedmnáctiletý hnědák polského chovu nese jméno Bastion, což vystihuje jeho silnou a klidnou povahu. I když celou mezinárodní kariéru prožívá ve voltiži, na národních závodech původně soutěžil ve spřežení a byl využíván v jezdecké škole.
Jeho majitelem a lonžérem je Tomasz Ogonowski a cvičí na něm polští voltižéři ve všech věkových kategoriích. V kariéře má účast většinou na jedno nebo dvouhvězdových závodech, ale i ve vyšších úrovních včetně juniorského mistrovství světa 2021, kde byl šestý, respektive jedenáctý s Jakubem Roguskim a Jakubem Slempem.
Až neplánovaná spolupráce v Bernu s rakouskou reprezentantkou přinesla medailový úspěch. A hned zlatý. Nikdo z polské ani rakouské ekipy cestou do Švýcarska přitom netušil, že se k takové spolupráci schyluje. Stálý Evin kůň Idefix se zranil jen těsně před začátkem šampionátu. Volba padla na náhradníka Lavalina, ale to také nevyšlo.
V dějišti mistrovství tak doslova za minutu dvanáct došlo k dohodě mezi Ogonowskim a Nagiller. Noční můra Rakušanky, která byla s odhlášeným Idefixem na vrchol sezony perfektně připravená a patřila k favoritkám, se díky Bastionovi změnila v sen.
„Idefixovo odhlášení bylo pro mě hrozně těžkým okamžikem. V sezoně jsme do té doby vyhráli všechno, jsme s Klausem Haidacherem skvěle sehraný tým. V tu chvíli jsem v podstatě předem pohřbila všechny naděje na zisk medaile. Pak přišel plán B s náhradním koněm Lavalinem. Jenže já si jím nejsem na sto procent jistá, a nakonec také nemohl nastoupit ze zdravotních důvodů,“ popisovala těsně po soutěži Rakušanka peripetie, které ji potkaly.
„Naštěstí jsem mohla přímo na místě přejít na Bastiona. Ze závodů ho samozřejmě znám, ale to, že jsme si hned po prvním tréninku tak rozuměli, mě překvapilo. Mám obrovskou radost,“ dodala tehdy.
Dvojice, která absolvovala na místě jen dva tréninky, nakonec ve freestylu dostala známku přes 9,2. Příběh má ještě jiný rozměr v tom, že Eva Nagiller mluví o konci kariéry, a je tak dost dobře možné, že s vypůjčeným koněm získala světové zlato na svých posledních závodech.
Milovník aplausu
Šampionáty jsou podle Bastionova majitele pro něj jako dělané. „Vždy odvede nejlepší práci. Užívá si velké prostory, početné publikum a aplaus. V Bernu letos podal vůbec nejlepší výkon v kariéře. Nikdy mě nezklamal,“ říká Ogonowski o hnědákovi, který prý nemá moc rád cizí lidi a je citově napojený jen na několik známých tváří.
„Je to kůň polského chovu, má v sobě oldenburskou krev a původně závodil ve spřežení. Vrcholové voltiži se věnuje šest let, před tím byl školním koněm v jezdecké škole. Má introvertní povahu, vždy ale pozná, kdy a kde se má prezentovat v tom nejlepším světle. Také umí skvěle zacházet s energií, dobře s ní hospodaří,“ popisuje jeho majitel.
„V běžném domácím režimu je docela flákač. Hodně času tráví jen tak ve výběhu s hlavou ponořenou do sena. Rád se nechává drbat a hladit. Když trénujeme, tak pracuje také jen párkrát týdně,“ uzavírá Ogonowski.