Už v dobách aktivní kariéry byl pojmem, dalších dvacet let života pak legendou a nejstarším žijícím vítězem Velké pardubické. Ve čtvrtek, měsíc a půl před svými třicátými narozeninami, musel být Decent Fellow uspán. Smutnou zprávu potvrdila serveru Jezdci.cz valachova dlouholetá ošetřovatelka a nejbližší kamarádka Radka Skalová Vychytilová, v jejíž stáji trávil Decent Fellow zasloužený důchod.
"Moc jsme si přáli oslavit jeho třicetiny, ale nebylo nám přáno. Srdíčko už bohužel nechtělo poslouchat. Jsem ale vděčná za každý den z našich společných 26 let. Děkuji ti za všechno, byl jsi skvělý parťák," napsala Radka na Facebooku.
Populárního německého odchovance si široká veřejnost pamatuje jako vítěze Velké pardubické z roku 2006. Triumf s žokejem Josefem Bartošem však byl jen jedním z mnoha úspěchů, kterých tento železný kůň dosáhl. Jako třídový steepler procestoval Evropu od Cheltenhamu po Merano, a to dávno předtím, než se starty českých koní v zahraničí staly běžnou rutinou. Během jedenácti sezon absolvoval 68 startů v sedmi různých zemích, dvanáctkrát zvítězil a na dotacích vyběhal přes 12 milionů korun.
Decent Fellow se narodil 15. února 1995 v chovu veterináře Ulricha Kisslinga. Jeho otec Esclavo se stal německým koněm roku 1978, matka Domicella se prosadila jako špičková sprinterka. Kissling byl známou osobností badenského závodiště Iffezheim. Založil dodnes fungující veterinární kliniku, kde se specializoval na problémy koní s dýcháním, pohybovým aparátem nebo kolikami, a vyvinul vlastní krmivo. Decent Fellowa odchoval s jasnou ambicí - toužil po vítězství v dnes už neexistující steeplechase Iffezheimer Jagdrennen, která se na jeho domovské dráze běžela jako překážkový vrchol jarního mítinku na začátku června.
Prvním ryzákovým trenérem byl zesnulý šampion Uwe Stoltefuss, který Decent Fellowa připravil k premiérovému vítězství ve třech letech na dráze v Gelsenkirchenu. V té době se Kissling už dobře znal s Josefem Váňou, jehož koně pravidelně startovali na německých překážkách a vozili odtud výrazné úspěchy. Na sklonku roku 1998 se tak Decent Fellow stěhoval na Karlovarsko.
Šéf se hodně mračil
Právě u Váňových se ryzák poprvé potkal s Radkou Skalovou Vychytilovou. "Přišel na Bohuslav o měsíc dříve než já. Dostala jsem ho na starost. On a Válečník byli první koně, které jsem si u Váňových zapamatovala. Válečník měl totiž takový zvláštní bílý proužek na noze a Decík měl zase takové tečky na zadních nohou," vzpomínala Radka před pěti lety pro Jezdci.cz.
Společné začátky byly všechno jiné než jednoduché: "Byl to takový divočák, pod sedlem docela tahal. Šli jsme po louce a hned začal dělat ty svoje otočky. Šéf byl na kopečku na jízdárně a hodně se mračil. Decík byl svůj, vždycky jsem se na něm zapotila. Jenže on zase přesně věděl, kdy a kde má zabrat. Postupně se z něj stal pracant. Když se dal trochu dohromady, už jsem se s ním nebála do žádného kopce. Byl spolehlivý v práci i dostizích. I později, po skončení kariéry, jsem s ním občas vyjela na Vladař."
Budoucí vítěz Velké pardubické zrál pozvolna. Jako čtyřletý a pětiletý sice sbíral umístění, ale vyhrát se mu nepodařilo. Třetím místem ve vysněném Iffezheimer Jagdrennen svého majitele a chovatele neuspokojil. "Doktor Kissling říkal, že koně, který tenhle dostih neumí vyhrát, nechce. A daroval ho mému synovi," řekl po letech Váňa časopisu Paddock Revue.
Tak se stal Decent Fellow rodinným koněm Váňových a ti ho pro dostihové účely pronajímali sponzorům. První velké úspěchy zaznamenal pod hlavičkou stáje Polar - Sportovní služby - Váňa. Ulrich Kissling brzy poznal, že udělal chybu. Decent Fellow v dalších letech ovládl Iffezheimer Jagdrennen hned dvakrát.
Cheltenham, Baden, Francie? Žádný problém
Na přelomu tisíciletí se valach začal profilovat jako úspěšný cestovatel. Startoval sice i na domácích drahách, ve svých šesti letech například doběhl čtvrtý v Ceně Labe, ale největší úspěchy slavil za hranicemi. Česká republika se teprve ucházela o vstup do Evropské unie a veškeré mezinárodní starty byly spojeny s množstvím byrokracie a formalit. Tehdejší vedení Dostihového spolku Pardubice však intenzivně rozvíjelo vztahy s partnerskými závodišti v různých zemích, a tak se rozšiřoval i akční rádius Váňovy vycházející hvězdy.
V roce 2001 se kromě Pardubic, Mostu, Bad Harzburgu a Wroclawi podíval dokonce i do Cheltenhamu. Ve dvojici tamních krosů v listopadu a prosinci obstál se ctí, připsal si v nich dvě čtvrtá místa. Další rok se představil ve Štrasburku, Nancy, Magdeburku a Baden Badenu. Ve Velké pardubické debutoval druhým místem, sedm délek za vítězným Maskulem.
V silné generaci krosařů jako Registana a Maskul se natrvalo usadil ve špičce. Na nejvyšší stupínek mu vždy něco scházelo, ale s každou další sezonou předváděl stále obdivuhodnější výkony. Ve srovnání s pardubickými specialisty dělala jeho kariéra dojem, že cestovat velkou část roku po Evropě a pak si na podzim "střihnout" Velkou pardubickou vlastně nic není. Svého času finišoval i čtvrtý v Gran Premio Merano.
"Z dnešního pohledu to byla neuvěřitelná kariéra. Koně směřující do Velké si dnes dají jednu nebo dvě kvalifikace, případně něco menšího, a jdou do Velké. Decent Fellow předtím stihl Německo, Francii nebo třeba belgický Waregem," připomněla Radka, která ryzáka provázela prakticky všude s výjimkou Cheltenhamu.
Ve Velké pardubické pravidelně dobíhal na dotovaných příčkách a v roce 2006 se dočkal vytouženého vítězství. To už hájil druhou sezonu barvy majitele Jiřího Charváta. Jeho hlavní soupeř Maskul nečekaně spadl na prodlouženém Taxisu a ze špice jdoucí Decent Fellow si s Josefem Bartošem doběhl pro lehký úspěch o 6 délek před tréninkovým kolegou Juventusem.
Spokojený důchodce a celebrita
Poslední vítězství získal Decent Fellow v červnové kvalifikaci 2007. Bylo mu dvanáct let, laboroval s kopytem a do světla ramp se tlačila nová generace krosařů v čele s bělkou Sixteen. Velkou pardubickou běžel ještě dvakrát, skončil druhý a pátý. Odešel do penze hned poté, co ho Josef Váňa mladší 12. října 2008 odsedlal za cílovým mezníkem.
Ještě nějaký čas zůstal pod Vladařem u Váňových, kde se zájmem sledoval stájový ruch a přípravu svých nástupců. Stal se maskotem a spolehlivým matadorem. Josef Bartoš ho přivezl na Radčinu svatbu, a v roli VIP hosta se objevil také na slavnostní premiéře filmového dokumentu o Josefu Váňovi před pražským kinem Nový Smíchov.
V posledních letech trávil důchod u Radky Skalové Vychytilové, na jeho životní náklady nadále přispívali Diana a Jiří Charvátovi. Ve své poslední stáji vytvořil sehranou dvojici s dalším bývalým úspěšným překážkářem Zarifem. "Je tady teď hrozné prázdno. Se Zarifem se moc trápíme, ten nechce moc žrát a pořád řehtá a hledá tě. Ale tebe už naštěstí nic netrápí a budeš v našich srdcích napořád," vzkázala Radka svému životnímu koni.
