
Dvojnásobný šampion žokejů David Liška psal v neděli na irském závodišti Curragh historii. Na šestiletém valachovi Waldadlerovi z tréninku Pavla Vovčenka finišoval čtvrtý v grupě 1 Comer Group International Irish St. Leger.
„Jsem nadšený, že se mi tato příležitost naskytla a že jsem mohl v Irsku jezdit. Anglie a Irsko jsou pro mě nejvíc, tamní dostihy se mi líbí i stylem ježdění, takže je to pro mě svým způsobem splnění jednoho ze životních snů. Třešničkou na dortu je umístění v grupě 1,“ řekl Liška serveru Jezdci.cz po pondělním návratu.
Waldadler odskakoval jako druhý největší outsider s kurzem 100:1 poté, co v loňském ročníku nejdelšího irského klasického dostihu skončil poslední šestý. V letošním devítičlenném poli si však počínal o poznání úspěšněji. Ze zadní pozice přišel v cílové rovině se solidní koncovkou a na krátký okamžik byl ve hře o třetí místo, než v posledním furlongu zeslábl. Ryzákova stáj Kalifornia inkasovala čtvrtý honorář ve výši 20 000 eur, na vítěze Al Riffu chybělo Waldadlerovi jedenáct délek.
„Chtěli jsme sedět trochu víc vpředu, protože loňský ročník byl pomalejší, a nechat ho cválat. Jenže ono to nakonec bylo tak rychlé, že jsme nestíhali a jen jsem Waldadlera uklidil vzadu. Když jsme se potom blížili do cílové roviny a viděl jsem, že přede mnou Christophe Soumillon už musel jezdit Illinoise, tak mě napadlo, že by to mohlo být dobré,“ popsal Liška.
„Při zatáčení do cílové roviny jsem cítil, že mám dobře nabito a věřil jsem si na druhé nebo třetí místo, ale bylo to náročné a kůň toho měl za cílem plné zuby. Jsem na něj hrdý, jak to zvládl a jak běžel,“ dodal.
Waldadlerův úspěch se odehrál pod německou vlajkou, ale v režii českého trenéra a žokeje a tým na místě dotvořila valachova ošetřovatelka Markéta Pátková. „Za to spojení českého trenéra a jezdce jsem moc rád a jsem panu Vovčenkovi vděčný, že si vzpomněl zrovna na mě. Měl víc možností a mohl sáhnout i po místním jezdci. Dal mi obrovskou příležitost, díky níž jsem se zase naučil něco nového a získal cenné zkušenosti,“ zdůraznil Liška.
„Nějakou zvláštní nervozitu jsem necítil, byl jsem spíš jako Alenka v říši divů a před dostihem i cestou na start jsem se stále kolem sebe díval a všechno pozoroval. Když člověk vidí, jak tam dostihy fungují a jak tím lidé žijí, prostě musí být nadšený,“ konstatoval.
Dvě vítězství v Meranu, Ponntos třetí v Longchamp
Další cenný výsledek si v neděli připsal i Kůň roku Ponntos ze stáje MUDr. Evy Nieslanikové, který se v neděli vrátil do pařížského Longchamp. V přípravné grupě 3 Prix du Petit Couvert (1000 m, 73 200 eur) se sedmiletý hřebec představil už počtvrté a zaznamenal své druhé nejlepší umístění po předloňském třetím místě.
V prvních metrech se pod Maximem Guyonem jako obvykle ujal vedení, ale příliš klidu si na špici neužil, protože mu u sedla cválala dvojice soupeřů včetně pozdější vítězky Monteille. Asi 500 metrů před cílem přišel o vedení a před distancí mu začala utíkat dvojice nejlepších klisen. Zbytek pole však udržel za sebou a vybojoval třetí příčku, tři a čtvrt délky za Monteille.
Ponntos tak dosáhl patnáctého blacktype umístění do třetího místa a s celkovou sumou vyběhaných dotací 14 887 970 korun se přiblížil na rozdíl 366 tisíc korun k historicky nejbohatšímu koni českého tréninku L’Estranovi. V rámcovém programu se v Longchamp představila ještě loňská dvojnásobná klasická vítězka Fine Anyway ze stáje Jany Dufkové, která v prodejní Prix Ernest Leroy (2400 m, 25 000 eur) uzavřela osmičlenné pole.
Mítink ve Štrasburku výrazně ovlivnily deštivé počasí a měkká dráha. V tamním vrcholu Grand Steeple-chase de Strasbourg (4200 m, 50 000 eur) obsadil šestiletý Le Gene Bleu z tréninku Luboše Urbánka páté místo a bral dotaci, zatímco druhý zástupce Lokotransu Esturgeon Bleu v proutěných překážkách Prix du Parlement Européen (3600 m, 21 000 eur) po pádu nedokončil.
Dvě česká vítězství přineslo nedělní Merano. Ve steeplechase Premio L’Estran – Trofeo The Desert Rose Gin (3800 m, 15 000 eur) se tuzemští reprezentanti seřadili na prvních čtyřech příčkách. Zvítězil Jan Faltejsek na šestiletém polokrevném valachovi Jump des Bruyeres ze stáje Magog, pro něhož to bylo první vítězství od loňské slušovické dvojky. O tři délky za ním doběhl Occhio alla Penna před Arc En Cielem a Prince d’Orage.
V proutěnkách Premio Park Hotel Mignon (3300 m, 15 000 eur) se o krk prosadil pětiletý Tonk ze stáje Scuderia Aichner SRL vedený Josefem Bartošem. Druhý finišoval Mazinga, čtvrtý Real Wild Child. V krosu Premio de Bartolomeis Giovanni ed Ercole (3500 m, 10 000 eur) doběhla za domácí vítězkou Heichal s Terezou Polesnou na druhém místě čtyřletá Loudaya ze Scuderie Aichner SRL, jejíž o rok mladší sestra Medunka ve stejný den vítězně debutovala ve Slušovicích. Ve zbylém meranském programu přidal druhé místo Verde Costellation, zatímco mezi tříletými klisnami braly Waltzina druhou a Gypsy Dancers třetí příčku.
Dvě čtvrtá místa vytěžil v Aurillacu trenér Zdeno Koplík. Zasloužili se o ně Rainier v Prix Claude Bastide (1600 m, 7200 eur) a veterán Ultimate Fight v Prix Colonel Laverrière (1600 m, 5800 eur). Čtyřletá debutantka Vivaheny, vlastní odchovankyně Orlingu a dcera výborné Venillie, nabrala v Prix du Conseil Départemental du Cantal (2400 m, 7200 eur) velkou ztrátu a byla zadržena.
Sérii českých umístění přinesl i nedělní mítink v Lipsku. Sedmiletý domácí odchovanec New Moon doběhl pod Michalem Abíkem třetí v Range Rover EVOQUE-Cupu (2300 m, 10 000 eur). V Radeberger Kräuter-Cupu (1850 m, 7000 eur) finišoval Gilby druhý a Whiskey Creek pátý, zatímco Noelle přidala čtvrtou příčku v trojkovém handicapu na 1300 metrů. V dvojkovém Sachsenlotto-Cupu (1600 m, 13 000 eur) sice čeští zástupci Parigi a Epic Pass uzavřeli pětihlavé pole, ale oba získali dotace. Zvítězil Night Star, pravý bratr někdejší vítězky Jarní ceny klisen Najinské, přičemž v Lipsku ve stejný den bodoval i jejich další sourozenec Night Sky.
Již v sobotu skončila v Magdeburku Torina s Terezou Grbavčicovou třetí v amatérském dostihu na 2950 metrů započítávaném do mistrovství světa Fegentri a česká reprezentantka se ve své životní sezoně stále drží na děleném druhém místě žebříčku. Dále se na východoněmecké dráze zrodila ještě dvě pátá místa – zatímco Twilight Bay inkasovala dotaci, Storm Kodi nikoli.