Jméno Zdeňka Hlačíka je nerozlučně spjato s napajedelským hřebčínem, v jehož čele stál dlouhých 29 let. Poprvé se sem dostal na exkurzi už jako student zemědělské technické školy v éře ředitele Ludvíka Ambrože. Toto rané setkání s místním geniem loci v něm zanechalo hluboký dojem a vytvořil si k hřebčínu pouto dávno předtím, než se sem vrátil profesně.
Po vysoké škole začínal v Plemenářském podniku Netolice, kde strávil více než třináct let. Když se poté naskytla možnost vést hřebčín v Kladrubech nad Labem, odmítl, protože ho to táhlo zpět na rodnou Moravu. Dostal se do Plemenářského podniku Tlumačov. V podniku, pod který spadaly i Napajedla, hřebčinec Tlumačov či hřebčín Albertovec, působil tři roky jako samostatný šlechtitel–koordinátor. Řízení hřebčína Napajedla převzal v polovině roku 1976 po legendárním doktoru Františku Lerchem, s nímž se znal ještě z doby jeho působení v Kladrubech.
Po nástupu do funkce Hlačík intenzivně spolupracoval s generálním ředitelem koncernu Otakarem Dočkalem, jehož dodnes považuje za vizionáře myslícího oproti současníkům o pár tahů dopředu. Klíčovou změnou bylo přetvoření Napajedel z uzavřeného chovu na středisko služeb pro ostatní chovatele, což bylo nutné jak z chovatelského, tak z ekonomického hlediska. Zároveň to znamenalo nutnost rozšíření ustájovacích kapacit a zejména pastvin z 50–60 hektarů až na 200 hektarů.
V éře Zdeňka Hlačíka sbíraly úspěchy napajedelské hvězdy jako Latina, Kleón, Redakta, Latén či další. Z plemeníků tehdy působili v Napajedlích Behistoun, Amyndas, Lincoln, Chiavari, Sharp End a jiní, postupně probíhala také obměna krevní základny mateřského stáda.
Největší výzvu však přineslo období transformace po roce 1989 v podobě privatizace. Hlačík se zpočátku usilovně snažil, aby hřebčín Napajedla zůstal v majetku státu, protože se obával spekulativního prodeje a brzké likvidace tradičního chovu. Stát však rozhodl o prodeji – nejprve přímém a posléze formou kuponové privatizace a vzniku akciové společnosti s několika většími a 2500 drobnými akcionáři. Samostatnou kapitolou bylo vypořádávání restitučních nároků a jejich uplatňování vůči Pozemkovému fondu, aby hřebčín získal zpět své pastviny.
V prosinci 2005 předal Zdeněk Hlačík hřebčín novému majoritnímu majiteli Antonínu Sieklíkovi staršímu. Současná situace, kdy byl napajedelský chov současnými majiteli rozpuštěn a prázdný areál chátrá, je pro něj mimořádně trpká. „V Napajedlích bývali lidé, kteří pro koně a hřebčín žili. Jakmile se pro to přestane žít, nemůže to fungovat,“ řekl Hlačík v trojdílné podcastové sérii, kterou s ním na jaře 2025 natočilo EquiRadio.
Za celou redakci i dostihovou obec přejeme panu Hlačíkovi všechno nejlepší a především pevné zdraví!
