Jak uvedli zástupci magistrátu na portálu hlavního města Prahy, od 1. ledna 2023 dojde ke zrušení stanovišť pro koňské povozy na Staroměstském náměstí a ve Stromovce. Pražští radní schválili změnu tržního řádu, která tuto oblast upravuje. Úprava reaguje mimo jiné na občanskou iniciativu a související petici spolku Hlas zvířat upozorňující na nevhodné podmínky, kterým musí koně ve městě čelit. 

 

Josef Kočovský v rozhovoru pro EquiRadio však uvedl, že koně pražských fiakristů žádným způsobem v centru města nestrádají a je o ně dobře postaráno. Argumenty aktivistů naprosto nechápe, stejně jako nezájem o snahu najít oboustranně přijatelné řešení.

 

„Hlas zvířat s námi nikdy napřímo nekomunikoval. Za tímto spolkem je nějaký pan doktor Plicka, my jsme ho několikrát pozvali na jednání a nikdy naše pozvání neakceptoval,“ konstatuje Kočovský. „Já mám obavy, že to tam řeší lidé, kteří o těch koních nic neví. Je to strašně těžká situace. Ať se udělá kulatý stůl, sejdeme se my, sejde se Hlas zvířat, sejdou se další lidi. Vždyť my máme vyjádření od těch největších odborníků v České republice, že to žádné týrání zvířat není. To jsou bludy nějakých divných lidí, kteří o těch koních nevědí vůbec nic.“

 

Dle slov předsedy Cechu fiakristů proběhlo na magistrátu hlavního města Prahy před zhruba rokem až rokem a půl. „Pan Pospíšil přidělil jakousi slečnu, ta s námi projela všechny stáje, všechno viděla, jak to funguje a shodli jsme se, že je vše v naprostém pořádku. Jestli je kůň trápený, nebo není, to vidíte, když se na toho koně podíváte. Koně, kteří chodí v Praze, je jeden jako druhý ve velmi dobrém výživném stavu, to znamená, že tam žádné trápení není. Já nevím, kde ty lidi na to chodí. Máme dobrozdání těch nejvyšších, soudního znalce, že ti koně jsou v naprostém pořádku, a že jim to nevadí. Vždyť to jsou vybíraní koně do Prahy, to nejsou nějací koně z louky. Takto to nefunguje. Je to třicet let práce s fiakry v Praze a vždycky jsme patřili mezi nejlepší v Evropě,“ vysvětluje zástupce provozovatelů koňských povozů.

 

Špatná situace kolem fiakrů v české metropoli byla po roce 1989. „Tehdy se do Prahy sjelo asi padesát kočárů, a to tady byla paseka veliká. V roce 1992 udělal magistrát výběrové řízení na dvacet fiakrů, kteří v Praze mohou jezdit. Těch dvacet fiakrů, co vyhrálo, tak zůstalo v Praze, zbytek musel pryč. Výběrové řízení se opakovalo o rok později a během tohoto období se vybudovala na Staroměstském náměstí hygienická sání pro koně. Máme tu dva hydranty, koně tam mají vodu, aby se mohli napít. Když je vedro, tak je oplachujeme a otíráme. Když se vymočí, tak to splachujeme do spodní kanalizace, aby to tam nebylo cítit. Takové zařízení není nikde na světě. My jsme v Praze vymysleli sbíraní bobků od koní. Vytvořili jsme lapače trusu, s těmi jsme byli pozváni i do Vídně, abychom předvedli, jak to funguje a dnes tak funguje celý svět. Jsme ve světě rarita,“ popisuje kroky, které se staly inspirací i pro fiakry v jiných zemích. 

 

Po realizaci výběrových řízeních také vznikl plán, jak budou v Praze koňské povozy jezdit. První směna jezdí od 10 do 16 hodin, odpolední směna pak jezdí od 16 do 22 hodin. „V současné době je pět kočárů na každé směně, takže je v Praze deset kočárů. Ale to teď není, jelikož někteří během těch dvou let to nevydrželi ekonomicky a psychicky. Museli se koní zbavit. Žádali tyto ochránce zvířat o nějakou pomoc – ekonomickou, fyzickou. Nikdo nedal ani korunu, nikdo nepomohl ničím. Jen jedna paní poslala náklaďák sena. Taková je realita u těch ochránců zvířat, takto oni ta zvířata chrání,“ zoufale hovoří o problémech, které se fiakrů dotkly v posledních letech. 

 

Argumentaci zástupců Hlasu zvířat vnímá jako nepodloženou. O koně je prý velmi dobře postaráno, což je pravidelně kontrolováno. „Každé dva měsíce koně kontroluje veterinář, k tomu chodí kontroly do stájí a pak chodí kontroly na Staroměstské náměstí. Zkontroluje koně, v jakém jsou stavu, zkontroluje jim průkazy, jaké mají sliznice, jak dýchají, změří se tep. A takto to průběžně probíhá celý rok. Jezdíme od 1. dubna do 30. prosince. Na Silvestra nejezdíme, to bývá v Praze bordel, tak to už máme koně pryč,“ upřesňuje další pravidla pro provoz koňských povozů. 

 

 

A jak je to s údajnými kolapsy koní z horka? „To je nesmysl, blud a pitomost. Nikdy nic takového se nestalo. Dokonce před dvěma nebo třemi lety probíhalo měření na Staroměstském náměstí, kde u Husa naměřili 60 stupňů a kůň měl 38. Oni ti lidé toho neví moc o těch koních,“ naříká si Kočovský. Aktivisté nemají pravdu ani s častými dopravními nehodami. „Pamatuji jednu nehodu v devadesátém druhém roce. Stalo se, že do nás vrazilo auto zezadu do kočáru, ale koním se nic nestalo. K žádnému střetu koně s autem v Praze nedošlo. Oni přinesli obrázky z Ameriky, kde kůň leží na ulici. Samozřejmě, kůň může dostat infarkt, podobně jako člověk, to se stát může. Ale v Praze se nic takového nestalo. Vloni, nebo předloni šel kladrubák a kousl se do jazyku. Ten kočí ho neotočil, aby s ním jel domů, a jak s ním jel, tekla mu krev z pusy. Přijel veterinář, dal mu injekci. Bylo to lehké zranění, jako když se kousnete do jazyku. Je o tom od veterináře zápis, u nás se ke všemu vedou zápisy. Pochybení bylo, že s ním kočí nejel hned domů,“ vzpomíná Josef Kočovský na asi nejviditelnější případ, kterým zástupci Hlasu zvířat argumentují. Kočí prý tehdy dostal výpověď. „Už jsme ho vyhodili, skončil, když se to stalo.“

 

Koňské povozy v centru Prahy mají přesně stanovené okruhy, kudy mohou jezdit. „Samozřejmě, když se někam postaví jeřáb a koně se ho bojí, tak se musí jet jinudy. My musíme v první řadě dbát o toho koně. To, co oni píšou, to jsou bláboly lidí, kteří tomu nerozumí. Máme spoustu dobrozdání, například od bývalého prezidenta Asociace svazu chovatelů koní, od představitelů vysoké školy zemědělské i soudního znalce v oboru chovu koní. Všichni nám dali vyjádření, že to těm koním nevadí. My ta vyjádření všechna máme a na jednání na magistrátu jsme je tam měli. Zrovna ten pan radní do toho strkal prstem, a když jsme skončili, tak se ptám, jestli tomu rozumí a on mi říká: ‚Mě jste nepřesvědčil.“ Ale já mu říkám: ‚Já jsem vás nepřišel přesvědčovat, já vám tady přinesl podklady, protože to jsou nesmysly. A takto oni se chovají,“ vypráví o zkušenosti se zástupci magistrátu. 

 

A jak bude Cech fiakristů a povozníků Čech a Moravy pokračovat dál? „To ještě nevím, to musíme vymyslet. – Praha bojuje, že nemá turisty. Když vezmete všechny věstníky od roku devadesát čtyři nebo pět, tak tam je: „Dejte si pozor na taxikáře, nebojte se fiakristů, tam je to slušné“. Byli jsme vzorem pro celý svět a jsme pořád. Ať se tam někdo přijde podívat a najde tam něco špatného – vystresovaného nebo podvyživeného koně. Nic takového tam neexistuje,“ je přesvědčen Kočovský.

 

Pokud skutečně zůstane u zrušení stanoviště na Staroměstském náměstí, vidí to jako definitivní konec fiakrů. „Nemůže pokračovat. Když jsme začínali v Praze, stálo se na hradě, stálo se Václavském náměstí, na Staroměstském náměstí z druhé strany Husa. Nikde to nejezdilo, nikoho to neuživilo, jenom na tomto místě. Ale taková místa jsou i ve Vídni, tam ta zkušenost je taky taková a mají ji i ve Varech a v Mariánkách. Musíme navštívit magistrát, vyvolat jednání s těmi, kteří to zrušili, ať nám to vysvětlí. Tam není reálný argument, proč je to zrušené,“ dodává v rozhovoru pro EquiRadio.cz Josef Kočovský.

 

Foto: poskytla Veronika Rosická