reklama 11D

Jak steepleři Brutus a Monitor pracovali na poli. Statkář Slezák vzpomíná

ikonka

Někteří překážkoví koně ve dvacátých a třicátých letech trávili v tréninku jen část sezony a jejich majitelé je s oblibou využívali při hospodářských pracích. Nejslavnějším příkladem této praxe byli Brutus a Monitor v majetku statkáře Slezáka.
14.01.2025 06:00  |  Autor: Martin Cáp  |  Foto: poskytl Martin Cáp  |  FANCLUB  |  APLIKACE
reklama 12C

Význam chovu anglického plnokrevníka a dostihového sportu pro současný venkov a regionální zemědělství je téma, které je v současné době bohužel příliš málo připomínáno. V první polovině 20. století, kdy koně ještě hráli aktivní roli v zemědělství i armádě, tomu bylo jinak.

"Na anglického plnokrevného koně musí bezpodmínečně navazovati každý chov ušlechtilého a hodnotného koně," napsal v roce 1943 časopis Českomoravský rolník. "Pěstění plnokrevného koně a s ním spojený dostihový provoz má bezprostřední vztah k našemu venkovu a zlepšení v chovu plnokrevníka spadá do rámce průbojné zemědělské politiky."

Novinář a spisovatel Radovan Šimáček ve stejném periodiku zaznamenal vyprávění statkáře a majitele malé dostihové stáje J. Slezáka z Libišan, který se už ve dvacátých letech proslavil tím, že své plnokrevné steeplery využíval k zemědělským pracem, což v té době zdaleka nebyla tak ojedinělá praxe jako dnes. Nejlepším z těchto koní byl odchovanec hřebčína Gomba Brutus, který na dráze nasbíral 24 vítězství, v roce 1926 doběhl pod Jiřím Drahošem druhý ve Velké pardubické a následující sezonu přidal třetí příčku s Karlem Holoubkem. Později působil jako plemeník v chlumeckém hřebčíně Kinských.

 

"Výborný hospodářský kůň tvrdé konstrukce"

 

My, venkovští chlapci, kteří jsme vyrůstali před první světovou válkou v pardubickém okolí, sledovali jsme s nejživějším zájmem honební jízdy přes venkovské pozemky. Vždyť se stalo nejednou, že štvaný paroháč hledal útulek v některém statku, třeba v ohradě mezi kravami! Byla to doba ideálů venkovských chlapců a navždy zůstala nám v hlavě pohádka o krásných honebních ořích s přáním, abychom si také my mohli jednou opatřiti koně podobných vlastností. Po ukončení honů odbývaly se pardubické dostihy se světoznámou Velkou pardubickou steeplechase. Ten den byl svátkem celého širokého pardubického okolí. Mladý i starý spěchal sledovali krkolomné výkony výtečných skokanů přes nejtěžší překážky a po celý rok se na venkovských besedách mluvilo o umění a zdatnosti koní a jezdců. Starý hrabě Kinský nebo zvěrolékař Bartosch, jenž se se svým Jamagatou vypravil hledat po pardubickém vítězství vavříny až za mořem, byli hrdiny večerních rozhovorů v selských staveních.

Jak jsem řekl, to vše byla velká doba pro nás - selský dorost, jemuž se pěkná hříbata z Chrudimska zdála trochu málo, neboť jsme snili o lepším - o anglickém plnokrevníku. Alespoň z nás vyrůstali dobří jezdci. Zakládala se venkovská banderia a bylo naší touhou, odbýti si vojenskou povinnost u kavalerie, kde jsme získávali další koňařské odborné vědomosti a praxi. Já jsem byl roku 1913 povolán k výkonu vojenské služby k 13. pluku savojských dragounů v Klatovech. Při prvé vyjížďce koňmo byl jsem oceněn za dobrého jezdce a zařazen mezi pokročilé. Pan rytmistr von Opaur mi dokonce dovolil, abych si vybral koně podle svého vkusu. Na radu závodníka npor. Šubrta nasedlal jsem si koně, jenž jediný ve stáji měl výrazné znaky plnokrevníka.

Pátý den po vypuknutí nepřátelství roku 1914 nesl mě již můj věrný Neger přes hranice Ruska na jeho rovinné pláně, kde jsem na výzvědách několikrát děkoval za svůj život jeho rychlým nohám. U štábu Prinze Leopolda Bayernského prodělal jsem s ním pochody na nekonečné vzdálenosti, než jsem byl jako ekonom přidělen k novému úkolu: účasti na obdělání zabraných cholmských latifundií. Tenkráte byli pro zemědělské úkoly přiděleni bývalí jezdečtí koně vojenští, asi z jedné třetiny plnokrevníci. Až na malé výjimky vykonávali znamenitě zemědělské práce, takže rozsáhlé komplexy půdy mohly být včas osety a sklizeny.

Tenkrát jsem poznal plnokrevníka nejen jako nejlepšího koně jezdeckého, nýbrž i jako výborného tahouna. Když jsem se po světové válce jako samostatný hospodář ujal řízení svého statku, naskytla se mi příležitost, abych si splnil svůj dávný sen. Koupil jsem pro své hospodářství - i pro příležitostné užití pod sedlem - plnokrevníka Ingu po Gastronomy z Ingeborg. Inga vykonával všechny hospodářské práce, což mu nevadilo, aby nezvítězil při pardubických jezdeckých závodech. Poslal jsem ho na dostihy v Chuchli a Inga proměnil svůj první start ve vítězství ve steeple-chase.

Po těchto povzbudivých zkušenostech koupil jsem druhého plnokrevníka, mohutného hřebce Monitora (Gulliwer II - Minuend), jenž měl vykloubené rameno. Přes svůj jiskrný temperament byl zapřáhnut a po pět měsíců používán v zemědělské práci, přičemž se vyléčil. Zdráv odešel do Chuchle a za sezonu získal na různých závodištích rekordní počet deseti vítězství. Při nešťastném doběhu pod proslulým jezdcem Rudolfem Poplerem se schvátil a odešel opět pracovat na pole.

Potom jsem koupil tříletého hřebce Brutuse (Celsius - Barokk). Byl to kůň jako dítě, ale na závodišti znervosnělý. Uklidnil jsem ho v přípřeži. Na jaře se vrátil na závodiště, vítězil a dorostl v mezinárodní překážkovou třídu. O vítězství ve Velké pardubické přišel jen nešťastnou náhodou. Roku 1927 byl Brutus třetím nejúspěšnějším koněm. Vyhrál u nás osm dostihů a 57 000 korun, roku 1928 šest dostihů a 63 000 korun. Závodiště opustil trvale roku 1931. Brutus byl použit i v chovu, mj. připustil některé klisny z chovu Z. R. Kinského.

Zkušenostmi s Ingou, Monitorem a Brutusem nabyl jsem přesvědčení, že plnokrevník je výborný hospodářský kůň tvrdé konstrukce. Vyžaduje ovšem zvlášť odborného zacházení. Podle mé praxe pro zchromlé dostihové koně po zvěrolékařském ošetření jest jediný lék, aby nabyli opět pevných šlach: odchod do zemědělství na prostorné pastviny a použití k lehkým polním pracím. Je-li při tom koni popřáno dobré smíšené krmivo, stojí-li v teplé vzdušné stáji a má při tom více odpočinku než nuceného pobytu, nabude opět plné síly a může tak vhodně střídat dostihový zelený trávník s hnědou hroudou selské půdy.

reklama 13A

NEJNOVĚJŠÍ
NEPŘEHLÉDNĚTE