Za pár dní startuje v britském Badmintonu soutěž všestrannosti, která je pro jezdce i fanoušky tohoto odvětví tak významná, jako je třeba Royal Ascot či Velká národní steeplechase v Liverpoolu pro příznivce turfu. Každoročně táhne nejlepší jezdce a koně i diváky z různých koutů světa. Pořadatel pro letošek hlásí, že vše je připraveno a libuje si nad kvalitou povrchu, kterému v posledních týdnech přálo počasí.

 

Ne vždy to tak v dlouhé historii této akce bylo. Několikrát musela být zrušena právě kvůli počasí. Pojďme se ale nejdřív podívat, kdy a jak to celé začalo…

 

Tradici dnes nejvýznamnější soutěže ve všestrannosti založil Henry Hugh Arthur FitzRoy Somerset, 10. vévoda z Beaufortu, na svém panství v Badmintonu v hrabství South Gloucestershire v Anglii. Bylo to v roce 1949.

 

Vévoda z Beaufortu byl o rok dřív divákem olympijských her v Londýně, kde ho zaskočil neúspěch britského družstva v této disciplíně. Milovník koní a parforsních honů se tedy rozhodl, že uspořádá soutěž, která by měla poskytnout britským jezdcům příležitost sbírat zkušenosti a připravovat se na další světová klání. Od té doby uplynulo 76 let a tento důvod se při dnešní neotřesitelné pozici Velké Británie ve světové všestrannosti zdá skoro neuvěřitelný. 

 

Za desítky let, kdy se Horse Trials v Badmintonu koná, se tato událost stala doslova ikonickou. Vyhrát Badminton znamená definitivně se zařadit mezi nejlepší jezdce planety. Podle aktuálních pravidel jde o soutěž s označením CCI5*-L, tedy s nejtěžší možnou obtížností. 

 

V kalendáři Mezinárodní jezdecké federace FEI je na celém světě zapsáno pro sezonu 2025 sedm takových soutěží. Vedle Badmintonu je to Lexington v americkém Kentucky, kde se závodilo koncem dubna, Adelaide v Austrálii, německý Luhmühlen, další britský mítink v Burghley, Elkton v USA a francouzské Pau. S výjimkou Elktonu byly do roku 2018 tyto soutěže zařazené do takzvané FEI Classics, série, která se už v posledních letech jako ucelený seriál nevypisuje. 

 

Ale zpět do Anglie. První ročník se, jak už bylo zmíněno, konal v roce 1949. Zúčastnilo se ho dvaadvacet koní, a to pouze z Anglie a Irska. A teprve postupem času se z Horse Trials v Badmintonu staly závody s těžko překonatelným renomé. 

 

Jezdce čeká jako první tradičně drezurní úloha, následuje terénní zkouška-kros a poté vše uzavře parkur. V krosu je postaveno dvaatřicet překážek. „Je to velmi férová trať,“ říká Mark Todd, legendární militarista. „Musíte samozřejmě přičíst faktor Badminton, který kurz odlišuje od všech ostatních na světě, a být připraven na neočekávané. Ale vypadá to, že trať příjemně plyne a že bude zábavná. Bude to skvělá soutěž,“ ohodnotil Todd v nedávném rozhovoru pro Horse Magazine. Dodal, že optimální čas pro zdolání krosu je kolem jedenácti minut a pětačtyřiceti sekund.

 

Každý vítěz pětihvězdové, v dřívějších ročnících podle pravidel čtyřhvězdové, soutěže CCI v Badmintonu už má své místo na výsluní jisté. Je však pár jmen, která jsou ještě něčím výjimečná.

 

První ženou, která uspěla v náročném klání byla v roce 1954 Margaret Hough s koněm jménem Bambi V. Další výraznou ženou byla Sheilla Willcox. Jezdkyně známá svým profesionálním přístupem a nadčasovým stylem ježdění dokázala zvítězit třikrát za sebou. V roce 1957 a 1958 to bylo s koněm High and Mighty a v roce 1959 sedlala nového relativně nezkušeného koně Airs and Graces.

 

Tehdy porazila Davida Somerseta, pozdějšího 11. vévodu z Beaufortu. Jezdec, který byl na závodišti doslova doma, byl mohutně podporován ze strany rodinných příslušníků a fanoušků. Jeho děti i otec údajně při jízdě na parkuru na Sheilu Willcox pokřikovali „Pokračuj, shoď jednu“! Ona však nápor ustála. Hattrick s třemi po sobě jdoucími triumfy se dodnes jinému jezdci nepovedl. 

 

Na druhou stranu najdeme v přehledech vítězů sportovce, kteří dokázali dokončit na první příčce ještě vícekrát. Šest prvních míst zapsala hvězdná Britka Lucinda Green, rozená Prior-Palmer. Bylo to v sedmdesátých a osmdesátých letech. Hořký konec však mělo její vítězství v roce 1976. Oslava se změnila v tragédii, když jejího koně jménem Wide Awake při čestném kole postihl infarkt. 

 

Největší časové rozpětí mezi prvním a posledním úspěchem v Badmintonu zaznamenal fenomenální Novozélanďan Mark Todd. Celkově zvítězil čtyřikrát, poprvé v roce 1980 a naposled v roce 2011, tyto dva momenty tak dělilo jednatřicet let. A to si po roce 2000 si stihl „dát“ osmiletou závodní pauzu. 

 

Dalším zajímavým jménem je Pippa Funnell, která má z Badmintonu hattrick. Britka naposled vyhrála v roce 2005 a byla poslední vítězkou soutěže v původním formátu, kdy byla součástí terénní zkoušky i steeplechase. 

 

Největší houževnatost projevil asi novozélandský reprezentant Andrew Nicholson. Soutěž dokončil celkem osmatřicetkrát, vyhrál však „jen“ jednou, a to v roce 2017. Bylo to třiatřicet let po první účasti a pouhých dvacet měsíců poté, co si zlomil krční obratel a ocitl se tehdy jen kousek od ochrnutí. „Byl jsem si jistý, že to jednou určitě vyhraju. Jen jsem nevěděl, kdy…“ okomentoval svůj úspěch Nicholson.

 

Zvučných jmen a zajímavých příběhů je víc. Dva skalpy má domácí star William Fox Pitt, vyhrát tam dokázal člen zlatého týmu z olympiády v Tokiu Oliver Townend, v posledních ročnících pak dominují britské ženy. Postupně si první příčku připsaly Piggy March, Laura Collett a Rosalind Canter. Poslední ročník vyhrála Caroline Powell z Nového Zélandu.

 

V seznamu vítězů od roku 1949 převládají domácí jezdci, a to hlavně do konce minulého století. V posledních pětadvaceti letech se mezi vítězi objevují častěji zástupci dalších velmocí ve všestrannosti. Třeba Australan Andrew Hoy, Francouz Nicolas Touzaint nebo olympijský vítěz z Londýna, Ria i loňské Paříže Němec Michael Jung. 

 

O krosu v Badmintonu někteří jezdci říkají, že je nejtěžší na světě. Trať je podle pořadatele pro letošek ve skvělé kondici. Zrušení kvůli počasí tak, doufejme, nehrozí. Za celou dobu existence se soutěž kvůli dešti nebo nevhodnému povrchu rušila pětkrát. Jednou se akce nekonala kvůli slintavce a kulhavce a roky 2020 a 2021 poznamenala pandemie Covid-19.

 

Kdo vyhraje letos, budeme vědět v neděli 11. května. 

 

Zdroj: FEI, Wikipedie, Countrylife UK, Eventing Nation