Z plejády parkurových jezdců, kteří se pohybují na vysokých příčkách světového žebříčku, jsme vybrali Itala Lorenza de Lucu, abychom vám ho blíž představili. Usměvavý rodák z města Lecce, které leží až na samém jihu Itálie, pochází z rodiny, která ke koním nemá žádné vazby. Dalo by se dokonce říct, že pravděpodobnost, že si člen takové rodiny prosadí jako životní cestu jezdectví, není velká.

 

Když byl malý, jeho maminka byla vyloženě proti takové zálibě. Jeho táta i bratr jsou navíc na koně alergičtí. Lorenzo sám ale říká, že se s vášní k jezdectví narodil. „Máma vždy říká, že moje první slovo bylo kůň. Vlastního poníka jsem chtěl od dvou let. Nakonec, když mi bylo osm, byla moje máma tak ubitá mým neustálým otravováním, že mě přihlásila do pony kempu,“ popsal sedmatřicetiletý jezdec před časem v rozhovoru pro Equlifestyle.

 

Podle jeho slov totiž doufala, že uvidí, že to není hobby pro něj. Jenže jeho to bavilo natolik, že si tento sport zvolil jako práci a o tři dekády později patří do světové parkurové elity. „Máma by si i dnes přála, abych toho nechal, protože jí to přijde moc nebezpečné,“ uvedl Lorenzo 

 

V osmnácti letech se Lorenzo de Luca pustil na dráhu profesionálního jezdce, když se přesunul do Belgie. V roce 2013 přišla nabídka, která znamenala v jeho kariéře významný milník. Začal pracovat pro belgickou stáj Stephex. Díky tomu dostal k dispozici výborné koně a stabilně se usadil v prostředí nejtěžších závodů.

 

Po bezmála sedmi letech oznámil, že chce začít provozovat vlastní stáj, ale při pohledu do výsledků za dané období je jasné, jak moc mu spolupráce se silným západoevropským partnerem pomohla. K nejlepším koním, které měl příležitost v té době sedlat, patřil hřebec Halifax van het Kluizebos. Ryzák plemene belgický teplokrevník výrazně podpořil jezdcovu pozici v top 3 ve světovém žebříčku, kterou držel v roce 2017. K jejich hlavním úspěchům patří první místo v Rolex Grand Prix při CSIO5* v Římě, v pětihvězdových Grand Prix ve Windsoru, Mechelenu, Bruselu nebo Hong Kongu dojeli do pátého místa.

 

Belgického chovu je i valach Ensor de Litrange LXII, jehož Lorenzo označil za nejlepšího koně, jakého kdy v kariéře měl. Vyhráli Velkou cenu při CSIO5* v Dublinu a při tomtéž mítinku dokončil dvě kola Poháru národů s nulou. Dokázali uspět v soutěžích Global Champions včetně Grand Prix v Šanghaji a Valkenswaardu. 

 

Se silným partnerem a majitelem Stephexu Stephanem Conterem se Lorenzo de Luca rozloučil v roce 2021. „Měl jsem fantastické výsledky během mé práce pro Stephex. Těším se, že se osamostatním. Zaměřím se na tréninky a udělám, co bude v mých silách pro skupinu majitelů kolem mě. Nevylučuji do budoucna další spolupráci se Stephenem,“ uvedl ve vyjádření ke konci spolupráce.

 

Lorenzo se nadále pohybuje po top závodech. V roce 2022 reprezentoval Itálii na mistrovství světa v Herningu, kde dojel třináctý. V srpnu 2024 po sedmi letech vyhrál s Denverem de Talma Grand Prix v rámci Longines Global Champions Tour, a to ve Valkenswaardu. 

 

Pro letošek je jezdec součástí družstva Valkenswaard United v seriálu Global Champions Legaue a navíc jsou letos Italové zařazení do elitní desítky týmů, které se účastní Ligy národů. Dá se předpokládat, že Lorenza, který je aktuálně devětatřicátý na žebříčku FEI, bude při těchto i jiných vrcholných akcích vidět. 

 

Jeho poznávacím znamením na kolbišti je vojenská uniforma. Přestože si to možná hodně fanoušků myslí, neznamená to, že je Lorenzo de Luca příslušníkem italské armády. Uniforma patří italskému letectvu a jezdec ho obléká, protože ho letectvo podporuje. S trochou nadsázky tak jde o „sponzorskou ústroj“. V Itálii je pro jezdce podpora ze strany různých vojenských složek velkou poctou.

 

Zdroj: FEI, World of Showjumping, Equlifestyle