Anežka Lexová s Berenis absolvovala letos už třetí evropský šampionát ve všestrannosti. Tentokrát pro ni však účast skončila trochu nezvykle. Podrobnosti nám prozradila jezdkyně v rozhovoru…

 

Mistrovství Evropy v Montelibretti byl váš třetí evropský šampionát. Loni a předloni jste závodila jako juniorka. Jak náročný je přechod do mladých jezdců? 

 

V roce 2014 jsem se zúčastnila prvního ME juniorů v anglickém Bishop Burtonu, minulý rok ME juniorů v polském Bialym Boru a letos poprvé jsem startovala s Berenis na mistrovství Evropy v kategorii mladých jezdců. Ve dvou hvězdách jsou všechny tři zkoušky náročnější než v jedné hvězdě. V kategorii mladých jezdců je větší konkurence než v juniorské kategorii.

 

Změnila se hodně příprava s Berenis právě postupem do starší kategorie?

 

Snažili jsme se s trenéry vést přípravu ve stejném duchu jako v předchozích sezónách, jen trochu více intenzivně, změnila se pouze drezurní příprava.

 

Jak dlouho jste se připravovala, a jak příprava probíhala?

 

Příprava na letošní mistrovství probíhala již od loňského podzimu, když jsem s Berenis plnila kvalifikace.

 

Jak byste zhodnotila mistrovství, co se týká areálu, zázemí, organizace…

 

Krásný vojenský areál, zahajovací ceremoniál byl moc hezký. Z vrtulníku seskakovali parašutisté s vlajkami a na koních přijela vojenská kavalerie muzikantů, kteří pak hráli Italskou hymnu. 

 

Jaká je nejsilnější stránka vaší klisny Berenis? 

 

Myslím, že nejsilnější stránkou je její velké srdce, pokud jde o disciplínu, je to cross a parkur, které si opravdu užívá. Bohužel jsme si je společně nemohly užít. 

 

Právě k tomu se nyní dostaneme. V Montelibretti jste poněkud nezvykle byla vyloučena po drezuře pro kulhání, měl kůň potíže před drezurou? 

 

Berenis přijela do Itálie v dobré kondici a ani na ni moc nebylo vidět stopy po dlouhé cestě, ona bohužel takto chodí, ale nekulhá. Má trochu nepravidelný klus, ale to určitě nebyl důvod k vyloučení. 

 

Tedy klisna byla v pořádku i po náročné cestě, jak transport do Itálie probíhal? Jak vypadala veterinární přejímka?

 

Měli jsme přestávku v Meránu na závodišti. Poté jsme se znovu vydali na cestu. Myslím, že cestu zvládla na své poměry dobře a docestovala zdravá a v pořádku.

 

K přejímce musím říci, že takovou jsem ještě nezažila. České republice byla vylosována 1, takže jsem šla jako první mladý jezdec na kontrolu koní. Po předvedení hlasatel řekl do mikrofonu, že je Béra akceptovaná. Opustila jsem prostor kondiček, ale asi za 5 minut poté přišel veterinář a řekl nám, že Berenis musí jít do holding boxu. Po vznesení námitky nás přesto poslali do holding boxu, veterinář ji vyšetřil, a když nic nenalezl, poslal nás zpět ke komisi, kde nás i napodruhé pustili.

 

Co se stalo, když jste dojela úlohu? Ve výsledcích jste dlouho byly s bodovým ohodnocením, pak v online výsledcích naskočila eliminace…

 

Po dojetí úlohy v našem teamu panovala dobrá nálada a byli jsme všichni rádi, jak hezky jsme odjely drezurní úlohu. Když řekli náš výsledek, bylo nám hodně divné, proč rozhodčí úlohu ohodnotili takto. Za hodinu po drezurní zkoušce nám technický delegát oznámil, že je Berenis vyloučená.

 

Proč jste nepodali protest? 

 

Naše vedoucí ekipy šla za odvolací komisí, kde jí ovšem bylo oznámeno, že proti rozhodnutí hlavní rozhodčí se není možné odvolat. 

 

Prozradíte nám plány do budoucna? Příští rok budete věkem stále mladý jezdec, pokusíte se znovu bojovat o ME…?

 

Příští rok mám hlavně v plánu studovat, jelikož jsem v maturitním ročníku. Na ME mladých jezdců určitě jet nechceme, koná se to v Irském Millstreet a to je dost daleko. Takovým větším cílem by mohlo být určitě MČR ve všestrannosti. Chtěla bych se účastnit mezinárodních závodu na úrovni 1* a 2* s Berenis a Flinem.

 

Kdo vás ve vašem snažení nejvíc podporuje? 

 

Na ME v Montelibretti nám byly oporou společnosti Jezdecké potřeby Zooprodukt pana Jana Ešpandra a Jezdecké potřeby pana Artura Bobera z Polska. Těmto pánům bych chtěla moc poděkovat za podpoření našeho startu, i když to dopadlo takto. Také bych chtěla poděkovat mé rodině a všem lidem, kteří na nás mysleli a povzbuzovali nás. Další poděkování patří Tomáši Kociánovi, který s námi absolvoval celou cestu. A hlavně děkuji Berenis, bez které by to nešlo.