Staronovým mistrem České republiky ve všestrannosti seniorů je Miloslav Příhoda. Titul obhájil s Lordem 27 na šampionátu v Pardubicích v konkurenci opravdu silných soupeřů, třeba i své sestry Veroniky. Do drezurního obdélníku vstupoval jako první startující, výsledkem se zařadil „až“ na páté místo. Pak už ale výkonost stoupala a Miloslav Příhoda znovu z Pardubic odjížděl s titulem mistra České republiky. Stejně jako před rokem…
Je těžší získat titul, nebo jej obhájit?
Určitě obhájit. Na mistrovství už jedete s určitým očekáváním. Nejenom vy, ale i spousta vašich fanoušků, kamarádů a rodina očekává, že podáte minimálně stejný výkon jako vloni. Takže určitě obhajoba je těžší.
Po první části závodu, po drezurách, to ale na obhajobu úplně nevypadalo… Bylo to „až“ páté místo…
Myslím, že to vypadalo úplně stejně jako v loňském roce. Ve finále jsem ztrácel čtyři body na prvního jako vloni. Díky dobrému krosu, který tentokrát sice nebyl úplně čistě v čase, ale to zatížení bylo opravdu minimální, jsem se dostal dopředu. A i když dneska (po parkurech – pozn. red.) se štěstím, podařilo se nám vyhrát.
Koho jste před sobotní terénní zkouškou viděl jako největšího konkurenta?
Sešli se skoro stejní jezdci jako v loňském roce a přidaly se nové tváře, které nemůžete nikdy zavrhnout. Jsou to všechno jezdci, kteří se kvalifikovali na mistrovství, takže kvalitu určitě mají. Nechtěl bych přímo vybrat, kdo byl největší favorit. Mistrovství je tak specifická a náročná soutěž, že může vyhrát kdokoliv. Viděli jsme spoustu dramatických skoků, událostí a zvratů. Ta chyba mohla přijít u každého.
Trať krosu prošla od loňského roku velkými změnami. Co jste na ni říkal a která z pasáží vám osobně dělala největší potíže?
Stavitel Marcin Konarski signalizoval už v loňském roce, kdy stavěl trať v Pardubicích poprvé, že se chce seznámit s jezdci v České republice, takže před rokem tu úroveň nevyšplhal hned na maximum. Dal tomu takový ten normální průběh. Zjistil, že jezdci tu jsou kvalitní a tak letos ještě „o dírku“ přitvrdil. Připravil pro nás hodně technických nájezdů a věcí, které schopnosti koní opravdu prověřily. Největší potíž… asi čas. V těchto dvou hvězdových soutěžích je to tempo už na vysoké úrovni a technická náročnost skoků si vyžaduje opravdu kontrolované najetí a těch míst ke cválání tam moc nebylo… Takže určitě čas. Chyby vznikaly většinou z toho, že lidi se snažili tlačit na čas.
Co závěrečný parkur? Mohl jste si dovolit až tři chyby…
To jsem vůbec nevnímal. Trošku jsem se zavřel sám do sebe, snažil jsem se vnímat jen svého koně. Neskákal letos tak úplně dobře jako v loňském roce, nebo tak jak umí skákat, tak mi to přidalo trošku starostí. Ve finále podle toho i parkur vypadal. Měl jsem tam spoustu kontaktů a měl jsem hodně velké štěstí, že jsem to udržel. Takže jsem se ani nesoustředil na to jít čistě nebo se snažit to dojít do tří chyb, ale snažil jsem se odjezdit to co nejlíp tak, abych byl schopen vyhrát bez toho, abych někde něco trikoval. Ale bylo to opravdu hodně se štěstím.
Když přišla ta jedna chyba, obával jste se hodně, že by mohly následovat další?
(úsměv) Bál jsem asi už dvojky, když jsem slyšel kontakt na skoku. Kdyby chyby přišly, tak by přišly. To je život. Ale samozřejmě jsem se snažil to dojezdit tak, abych už žádnou chybu neudělal a doufal jsem, že mi to ve finále bude stačit.
Jak hodnotíte organizaci šampionátu celkově?
Pořadatel se neustále zlepšuje. Viděli jsme to hlavně na té terénní části, která byla opravdu výborná. Celkově mistrovství probíhalo bez problémů. Neslyšel jsem nějaké stížnosti, nebo že by někdo měl mít s něčím problém. Takže určitě pro organizátory jednička. Oni sami vědí, na čem je potřeba zamakat. Myslím si, že ten příslib do budoucnosti je pro tohle závodiště veliký.
Nemyslíte, že právě to dlouhodobé zlepšování by bylo vhodné k tomu, aby se pořadatelé odhodlali k organizaci mezinárodních závodů ve všestrannosti?
Doufám, že už s touto myšlenkou trochu koketují. Závodiště v Pardubicích už hostilo několik významných šampionátů, osobně jsem tu závodil na Mistrovství Evropy mladých jezdců, které mělo opravdu výbornou úroveň. A dodneška, když přijedu na mezinárodní závody a bavím se s jezdci z celé Evropy, tak Pardubice znají a ptají se, kdy tu zase budou mezinárodní závody. Myslím, že je to jen otázka času, kdy se organizátor osmělí a požádá FEI o zařazení do mezinárodního kalendáře.
Jaké jsou vaše nejbližší plány?
To musím teď ještě prodiskutovat. Je tam za měsíc Mistrovství Evropy ve Strzegomi, i do Pardubic jsem si s sebou vzal Captain Hero, který tu pilně pracuje a snaží se naladit co nejlíp formu blížícímu se šampionátu. A s Lordem uvidíme. Plánovali jsme na konec srpna nebo září nějaké mezinárodní závody.
Zdroj: web DS Pardubice
