Šéfredaktorka zmíněného měsíčníku Ing. Zdena Motyginová si v článku květnového čísla 2015 nazvaném „Česká jezdecká federace: Hra o trůny“ hraje nejen s názvy známých filmů, ale také s informacemi, které ve výsledku objektivně nepopisují současné předvolební dění, ale spíše jen vypichují bulvárním způsobem dílčí informace tak, aby členové současného Výkonného výboru ČJF vynikli v tom nejhorším světle. Když už by se něco mohlo jevit jako pozitivní – jako např. nový on-line přihlašovací systém, nebo výrazné zvýšení medializace jezdeckého sportu v posledních čtyřech letech, záhy je vše doplněno dodatkem, co je na dané skutečnosti špatně. 

 

Nechci se pozastavovat nad všemi informacemi uvedenými ve zmiňovaném článku, byť by se dalo o nich dlouze polemizovat, ale musím zareagovat na odstavec: „Medializace ano, ale za jakou cenu?“. Zmíněné nepravdivé skutečnosti totiž více či méně souvisí s činnostmi, které pro ČJF vykonávám. 

 

V odstavci se uvádí: „Nový oblastní předseda Prahy Miloslav Vítek na otázku, za co by pochválil ČJF, odpověděl za „medializaci“. Ano, z ČJF plyne obrovské množství tiskových zpráv nejen o její činnosti, ale také o televizních přenosech. Samozřejmě nic není zadarmo, náklady na TV se pohybují ve statisících a za poslední roky jsou tu nainvestovány miliony. Např. FEI má svůj internetový kanál (FEITV na rok cca 1700 Kč, na měsíc 270 Kč), kde prezentuje svoje sponzory a svoje akce.“

 

Chtěl bych podotknout, že již konstatování „nic není zadarmo“ není v tomto případě zcela na místě. Českou jezdeckou federaci totiž ono „obrovské množství tiskových zpráv“ nestojí z vlastního rozpočtu ani korunu. Jedinou finanční odměnou za tuto činnost měly být provize z případné reklamy na webu ČJF. Na starém federačním webu však byly po poměrně krátké době smluvené dvě k tomuto účelu zřízené reklamní plochy staženy kvůli technickým potížím způsobeným externím obsluhováním bannerových pozic. Asi dva roky (z celkových tří) jsem tak tiskový servis pro ČJF vykonával zcela bez možnosti odměny za uvedenou činnost a dodnes se dá konstatovat, že jde v podstatě o dobročinnou aktivitu, která nepokrývá ani vzniklé náklady. Každopádně platí, že pokud za realizaci tiskového servisu vznikne nějaký zisk na straně poskytovatele, tak jde současně o ziskovou záležitost pro ČJF.

 

Dále je v článku časopisu Jezdectví uvedena nepravdivá informace o tom, že náklady na televizní pořady stály Českou jezdeckou federaci za poslední roky již miliony korun. Do roku 2011 totiž ČJF za televizní pořady neplatila nic – šlo o službu veřejnoprávní televize. Změna ze strany České televize přišla až od roku 2012, přičemž za poslední tři roky bylo do televizní výroby ze strany ČJF investováno „pouze“ cca 1,25 milionu Kč vč. daně z přidané hodnoty (DPH), které si bohužel ČJF jako neplátce DPH nemůže odečíst. To vše zahrnuje vedle dvoutisícových příspěvků na více jak 50 dílů Jezdeckého magazínu pro Sport 5 a Regionální televizi, asi 30 vícekamerových televizních záznamů z vrcholných domácích jezdeckých akcí pro ČT Sport a v neposlední řadě náklady na loňské vysílání ČT Sport ze Světových jezdeckých her v Normandii, které ovšem byly částečně kryty sponzorsky. Více jak 50 tisíci přispělo Výstaviště Lysá nad Labem (tato částka není odečtena z nákladové položky) a náklady na natáčení českých jezdců v Normandii kryla z vlastních zdrojů (s výjimkou dodatečně proplacených cestovních výloh) společnost Equinet. Postprodukci pořadů z WEG zajistila zdarma Česká televize. Dalších bezplatných aktivit v oblasti medializace ČJF byla celá řada, ale není třeba je všechny zmiňovat. 

 

Josef Malinovský

PR manažer ČJF

 

Zdroj: www.cjf.cz