… a ani tentokrát tomu nebylo jinak. V rámci celého klání proběhly nejen vozatajské soutěže, ale i skoková a drezurní zápolení mladých jezdců.
Nejvíce se Jiřímu Nesvačilovi staršímu podařil maraton. Foto Tereza Petrová a Eliška Vršťalová
Ve vozatajských soutěžích se závodilo na úrovni CAIO 4* ve dvojspřeží a CAI3* ve čtyřspřeží. Dále pak proběhla německá mistrovství v kategorii CAN čtyřspřeží pony a čtyřspřeží velkých koní, takže soutěží bylo opravdu hodně. Kromě klasického CAI se pak u čtyřek, navíc se ještě uskutečnila soutěž Deutsche Fahrderby, která je oproti klasické soutěži o třech disciplínách obohacena o bodovací parkur.
České barvy byly zastoupeny pouze v soutěži čtyřspřeží, zato však hned třikrát díky účasti „rodinného týmu“ Nesvačilových. Soutěž čtyřek přilákala hned 43 soutěžících a kvalitativně se tak velice přiblížila soutěžím na nadcházejícím MS a Světových jezdeckých hrách. Tam se totiž nedostanou někteří skutečně kvalitní jezdci, neboť kvóta soutěžících na hry v Normandii jsou pouze 3 účastníci za každou zemi (až na pořadatelskou Francii, která může nominovat 9 soutěžících). To je samozřejmě pro některé silné holandské nebo německé týmy velice nepříjemné, a proto si přijeli spravit chuť právě do Riesenbecku.
Čeští zástupci zahájili soutěž ve čtvrtek, kdy jel drezurní zkoušku Jiří Nesvačil st. Předvedl ji velice dobře, ale verdikt rozhodčích, kteří byli celkově velice přísní, stačil na 64,36 trestných bodů a průběžné 30. místo. Další dva Nesvačilové jeli drezuru až v pátek. Jirkovi ml. se také velice povedla a díky opakované účasti na větších mezinárodních kláních už i rozhodcovský sbor dokázal ocenit výkon jeho bílé kladrubské čtyřky. Odměnou mu bylo hezkých 57,58 trestných bodů a průběžné 15. místo. Jeho bratr Radek zajel drezuru slušně, ale při takto velké konkurenci to jeho vraníkům stačilo pouze na 66,54 trestných bodů a umístění těsně za jeho otcem – tedy na 31. místě. Určitou satisfakcí (a velkou inspirací) pak pro všechny naše jezdce bylo vítězství jejich národního trenéra Theo Timmermana, který zajel nádherný test za 35,15 trestných bodů a získal tak slušný náskok před svými konkurenty na absolutní špičce závodního pole.
Radek Nesvačil se svými vraníky. Foto Tereza Petrová a Eliška Vršťalová
Časový program byl opravdu nabitý a všichni účastníci se tak hned v pátek večer pustili do další soutěže – bodovacího parkuru. Ta sice nebyla součástí oficiální CAI soutěže, zato se však jela na hlavním stadionu a při umělém osvětlení a byla to velká show. Tady se našim závodníkům celkem dařilo a nejlepší Jiří ml. se umístil na pěkném 14. místě. Jeho otec zůstal těsně v závěsu a skončil sedmnáctý, zatímco Radek se premiéry s brankami plnými čísel trochu lekl a obsadil až 31. pozici. Přesto však za sebou nechal dalších 12 účastníků a hlavně si večerní parády užil, stejně jako všichni ostatní.
Sobotní maraton pak už nebyl o „užívání si“, ale o tvrdé práci. I když měl pouze 7 překážek, jel se v těžkém písčitém terénu, který byl místy velice mokrý a jinde naopak tak suchý, že se na trati vytvořily slušné a nebezpečné díry. V maratonní zkoušce zvítězila zkušenost nad mládím a Jiří Nesvačil st. zajel opravdu krásný závod. Vzhledem k tomu, že na špici poprvé zapřáhl nového koně Weekenda a přece jen udělal pár chybiček, bylo jeho 13. místo opravdovým pohlazením po duši a částečně i satisfakcí za „nebanické fiasko“ s polámaným kočárem. Mladším závodníkům se ale v maratonu tolik nedařilo. Nejeli sice špatně, ale v takto velké konkurenci je pro slušné umístění nutno podat opravdu vynikající výkon. Výsledkem tak bylo 30. místo pro Radka a 33.místo pro Jirku ml.
Jiří Nesvačil mladší v rámci drezury. Foto Tereza Petrová a Eliška Vršťalová
Poslední soutěží byl v neděli klasicky parkur. Ten našim jezdcům úplně nevyšel, neboť 3 až 4 shozené míčky jsou na soutěži této úrovně opravdu příliš. Výsledkem tak byl propad v celkovém pořadí prakticky pro všechny naše jezdce, kteří tak v klasické CAI soutěži skončili na 24. (Jiří sen.), 30. (Radek) a 31. pozici (Jiří jun.). V hodnocení Deutsche Fahrderby, kam se započítával i páteční večerní bodovací parkur, pak byla situace o něco lepší – Jiří sen. na 22. místě, Jiří jun. na 26.místě a Radek pak 34., to vše z početného pole 43 špičkových jezdců.
Celkově se závody určitě povedly, i když po průběžných výsledcích mnozí ze zúčastněných mysleli výše. Znovu se však ukázalo, že pro kontakt se světovou špičkou je nutné nejen „občas zazářit“, ale hlavně vyvarovat se chyb – byť i malých – a podávat vyrovnané výkony ve všech soutěžích. Pro všechny naše jezdce byly závody velkou motivací a jasným návodem k tomu, na čem je potřeba v několika příštích týdnech zapracovat. Bonusem je pro ně to, že celou soutěž nakonec do zdárného konce dotáhl jejich trenér Theo Timmerman, který udržel náskok z původní drezury a celou soutěž přesvědčivě vyhrál.
Autor: Roman Petr
