reklama 11B

Divocí koně z Milovic jsou hvězdami na YouTube

Obrovskou sledovanost na internetových stránkách YouTube mají dokumenty věnované divokým koním z Milovic, jejichž autorem je místní filmař Jaroslav Kolčava. Především snímek Koně z Exmooru zachraňují české stepi. Více v tiskové zprávě...
19.04.2017 12:26  |  Rubrika: Ostatní  |   FANCLUB
reklama 12A

Foto: Michal Köpping

Obrovskou sledovanost na internetových stránkách YouTube mají dokumenty věnované divokým koním z Milovic, jejichž autorem je místní filmař Jaroslav Kolčava. Především snímek Koně z Exmooru zachraňují české stepi, který má na YouTube již přes jeden milion a dvě stě tisíc zhlédnutí. Více než sto osmdesát tisíc zhlédnutí zaznamenalo také další video Jaroslava Kolčavy, věnované námluvám divokých koní.
 
„Jsem tím velmi překvapen. Myslím si, že jsem tím přispěl alespoň trochu k popularizaci tohoto projektu,“ říká Jaroslav Kolčava. Jeho filmy a videa věnované divokým koním, zubrům a praturům v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice již celkem vidělo přes 1,4 milionu diváků ve více než 200 zemích.
 
„Obrovská sledovanost filmových dokumentů potvrdila velkou popularitu tohoto projektu u veřejnosti. Již v minulých letech se například ukázalo, že na Facebooku jsou obyvateli Milovic zprávy o divokých koních a dalších zvířatech v rezervaci bezkonkurenčně nejsledovanějšími událostmi ve městě. Více než milion diváků je samozřejmě výrazným signálem o silné podpoře rezervace u veřejnosti v České republice i v zahraničí,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.
 
Vysoká sledovanost zároveň dokládá, že i poměrně složitá témata lze prezentovat přitažlivou formou. „Více než milion zhlédnutí ukazuje, že velcí kopytníci mají značný potenciál nejenom pro samotnou ochranu přírody, ale i pro její popularizaci,“ doplnil Dalibor Dostál. V minulých letech se projekt stal celosvětově nejsledovanějším tuzemským počinem v zahraničních médiích. Referovaly o něm sdělovací prostředky na pěti kontinentech, včetně prestižních New York Times, Washington Post, BBC, Der Standard, Science a dalších.
 
„Chtěl bych ocenit filmaře a fotografy, kteří od počátku divoké koně, zubry a pratury v rezervaci dokumentují. Poutavé fotografie nebo unikátní záběry pomáhají přibližovat dění v rezervaci veřejnosti a jejich prostřednictvím si lidé k projektu vytvářejí vztah,“ pokračoval Dalibor Dostál.  
 
Za svůj film Koně z Exmooru zachraňují české stepi obdržel Jaroslav Kolčava v minulosti čestná uznání na přehlídce Benátky filmových amatérů 2015 a v Krajském kole Celostátní soutěže neprofesionální filmové tvorby v Praze 2015. Rovněž získal Cenu starosty Města Ústí nad Orlicí v rámci soutěže Nezávislých filmových tvůrců Český videosalon 2015. Na loňském ročníku filmového festivalu s ekologickou tématikou Týká se to také tebe získal také cenou hejtmana zlínského kraje.
 
Jaroslav Kolčava se před časem stal prezidentem Českého výboru UNICA, tedy organizace sdružující neprofesionální filmaře, která spadá pod UNESCO. Vznikla již ve 30. letech minulého století, v roce 2018 proběhne v Blansku kongres UNICA a současně soutěž neprofesionálních filmů.
 
Bývalý vojenský prostor se stal prvním místem na světě, kde se v rámci jedné rezervace vyskytují všechny tři druhy velkých kopytníků Evropy. Další světové prvenství rezervace připsala, když se všechny tři druhy podařilo na jednom místě rozmnožit. Divocí koně přijeli na čtyřicetihektarovou pastvinu u Milovic v lednu roku 2015. V říjnu 2015 k nim přibylo stádo zpětně šlechtěných praturů. Koncem roku 2015 se rezervace rozšířila o dalších zhruba 120 hektarů pastvin nedaleko Benátek nad Jizerou. Celá rezervace velkých kopytníků tak má v současnosti přibližně 160 hektarů. Na této ploše žije 30 dospělých divokých koní a více než dvě desítky hříbat, osm dospělých zubrů a jedno zubří mládě a šest dospělých praturů a pět pratuřích mláďat.
 
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
 
Zdroj: tisková zpráva České krajiny



reklama 13A

NEPŘEHLÉDNĚTE