Technicky vzato ukončil svou bohatou kariéru už před čtyřmi lety. Ryzák Kendy patřil k nejpoctivějším českým koním své doby, bez něhož si řadu sezon nebylo možné představit dotované příčky největších sprintů sezony, ani startovní listinu Velké ceny BBAG, kterou vyhrál třikrát za sebou.
Teď je výbušnému bojovníkovi ze stáje Áďa a Emmča Friedmannovy jedenáct let a pilně se připravuje na comeback. České rovinové dostihy tak možná už brzy čeká návrat podobného charakteru, jako kdyby najednou nazuli kopačky Pavel Kuka nebo Horst Siegl.
"Kendy je v plné práci, tak uvidíme, zda mu vydrží zdraví. Chtěli jsme s ním běhat už loni, ale časově se to nestihlo, tak jsme to nechali na letošní rok. Ve světě běhají i starší koně. Je momentálně tak při chuti, že ho ve stáji nikdo nechce jezdit," říká Zdeno Koplík.
"Zdá se, že si to užívá. V práci na něm rozhodně necítím, že by byl nějaký důchodce. S holkami různě cvičí, jakmile se s ním jede za koněm, natřásá se a vymýšlí lumpárny," dodává Radek Koplík, který jel Kendyho v 28 dostizích a pravidelně na něm sedí i v práci.
Ryzák s rodinou Koplíkových prošel v posledních deseti letech všechna její tuzemská působiště. Začínal v Tušovicích, stál také v Krabčicích, Hořovicích a nyní v Malé Vísce na Berounsku, kterou tolik proslavil Kůň roku 2018 Subway Dancer.
Vyběhal 37násobek své ceny
Na rozdíl od třetího z Champion Stakes nebudou Kendyho nejspíš nikdy natáčet zahraniční štáby. Kariéra odchovance německého hřebčína Brümmerhof je přitom v mnoha ohledech také pozoruhodná. Ačkoli stál na říjnové dražbě v Baden Badenu pouhých 1200 eur, na dotacích vyběhal přes 1,1 milionu korun, tedy 37násobek své pořizovací ceny.
"Tenkrát trh v Německu moc nefungoval, v Badenu byli poměrně levní koně. Kendy byl původně spíš do počtu. Kupoval jsem ho, aby zaplnil místo v kamionu," usmívá se Koplík.
Dvouletý Kendy ale hned svůj debut v barvách majitele Marka Friedmanna proměnil v těsné vítězství na 1200 metrů v Budapešti. Později se v barvách Václava Slováka usadil mezi sprinterskou špičkou.
Připsal si šest jedničkových vítězství včetně Českomoravské a Severočeské ceny, o nos triumfoval ve Zlatém bičíku v Bratislavě. Celkem vyhrál 10 ze svých 41 startů.
"Takhle na jaře, když se už všechno chystá na sezonu, do něj vždycky vjede energie. Když jsem ho jezdil ještě v práci, vyběhli jsme na kopec a on tam hodil hrb, že mi cvakly paty o sebe, vždycky jsem věděl, že vyhraje," vzpomíná Koplík.
Hned třikrát vyhrál Kendy mílovou Velkou cenu BBAG, která ležela už na hranici jeho distančního optima. "Ale tam vždycky běželo jen pár koní. Jeho skutečné optimum je do 1400 metrů, kde udělal hodně radosti," dodává trenér.
Jediná věc, která se valachovi nikdy nezamlouvala, je cestování. "Jednou jsem na silnici už nevěděl, co dělat, tak jsem zastavil, vyhodil jsem příčku a pustil jsem ho v autě navolno. Jakmile mohl koukat ven, hned se uklidnil," vybavuje si Zdeno Koplík.
Mazák, který nemusí nic dokazovat
Zatím naposled se Kendy ukázal na dráze 24. května 2015. Od té doby se léčil s okem a po špatném šlápnutí v práci laboroval i s nohou. Jednu sezonu strávil v chuchelském tréninku Jiřího Chaloupky, ale žádné další dostihy už neabsolvoval.
V jedenácti letech se minulé zdravotní problémy zdají být zapomenuty, nicméně žádné přemršťěné cíle už před Kendym nejsou. "Hlavní je, aby ho běhání bavilo a sloužilo mu zdraví. Do vrcholné jedničkové formy, v jaké býval, se asi nevrátí, ale to vůbec nevadí. Zkusíme s ním začít zřejmě v Bratislavě a uvidíme, kam se vyšplhá," nastiňuje Zdeno Koplík.
Že o výsledky jde až ve druhé řadě, si uvědomuje i jeho bratr Radek. "Kendy je starý mazák a borec. Běží tam, kam ho jezdec nasměruje, a ví, kde má zastavit. Když jde s hříbaty, bere na ně ohled a dělá si to podle sebe. Myslím, že ho tady máme rádi úplně všichni," uzavírá valachův žokej.
