Představte nám krátce svůj areál, respektive zimní prostory: co na jezdce, kteří přijedou na vaše akce, v areálu čeká a kde se nachází?

Historický areál Hřebčín Ostrov je mezi jezdeckou veřejností velmi dobře známý, léta zde působili Libuše a Petr Půlpánovi a jeho historie sahá až do roku 1832, kdy byl vystaven hrabětem Oktaviánem Kinským. Před několika lety prošel rozsáhlou rekonstrukcí a v zimním období zde můžeme návštěvníkům aktuálně nabídnout prostornou jezdeckou halu o vnitřních rozměrech 63 x 27 metrů s velmi kvalitním jezdeckým povrchem a od letoška také novou kamennou stáj s možností ustájit koně během zimních akcí v pevných boxech. Areál se nachází 3 km od Chlumce nad Cidlinou.

Jaké všechny jezdecké akce se u vás v zimě konají?

V zimě jsme poměrně aktivní a začínáme vždy již začátkem prosince Mikulášskými drezurními a skokovými hobby závody, během nichž mají zpravidla začínající dětští a juniorští jezdci možnost porovnat své schopnosti zároveň ve skocích i drezuře. V půlce prosince jsme pak se všemi zaměstnanci secvičili pro děti divadelní představení s koňmi s názvem Pohádka naruby. V lednu nás čeká již VI. Jezdecký bál, ten ovšem probíhá tradičně v Kulturním domě v Kněžičkách. Během února pak bude patřit většina víkendů soustředěním s trojlístkem těch nejlepších českých jezdců z každé ze tří olympijských jezdeckých disciplín – se Zuzkou Zelinkovou, Terkou Hábovou a Jardou Hatlou. Dlouhodobě pracujeme také se Zdeňkem Paličkou a jeho pravidelné tréninky jsou díky jeho lidskému přístupu a schopnosti přizpůsobit se individuálním požadavkům každé dvojice velmi oblíbené.

A „zimní“ období v podstatě uzavřeme hned prvními letošními závody, a to již IV. ročníkem Velikonočních skokových závodů v sobotu 31. 3. 2018, ale zároveň jimi odstartujeme první seriál, během něhož budou jezdecké dvojice sbírat body zároveň ve skokových i drezurních soutěžích. Aktuální informace budeme postupně zveřejňovat na našich webových stránkách www.hrebcin-knezicky.cz.

Proč jste se rozhodli pro tyto druhy akcí?

Všechny akce, které se u nás konají, pro nás mají nějaký speciální smysl. Impulsem pro pořádání hobby závodů kombinující parkur i drezuru byl všestranný rozvoj našich svěřenců, které sdružuje spolek Jezdecký klub Kněžičky. Divadelní představení nám kromě rozzářených dětských tváří přineslo i přes počáteční remcání některých zaměstnanců báječný teambuilding. A jelikož jsme aktivní jezdci, řady soustředění se přímo účastníme a je tedy pro nás velkou ctí spolupracovat s těmi nejlepšími.

Co je podle vás nejzajímavější?

Každá z akcí má svůj význam, ale nejvíce pozitivních emocí jsme se dle mého názoru dočkali během pohádkového představení. I když kdo ví, třeba nás čekají ještě velké emoce během soustředění.

A o co je největší zájem?

Vzhledem k tomu, že každá z akcí je specifická, nelze říct, která se těší největšímu zájmu, protože řada z nich je kapacitně omezená.

Proč jste se rozhodli pořádat nějaké akce v zimním období?

Nemáme rádi hluchá období a navíc by byla škoda nevyužít dobrého zázemí, které máme k dispozici.

Když byste si mohli říct jedno jméno, koho byste pozvala jako trenéra na zimní soustředění?

Já si třeba velice vážím toho, že i přes svůj extrémně nabitý program nám pro letošek přislíbila soustředění Zuzka Zelinková.

Proč právě ji?

Protože se pohybuje na vrcholové úrovni a zároveň umí být směrem ke svým koňským svěřencům empatická. To je bohužel záležitost, která se se stoupající jezdeckou úrovní našich dětí a juniorů bohužel trošku ztrácí. Takový je alespoň můj subjektivní názor.

Když pořádáte soustředění, preferujete české nebo zahraniční lektory?

Vzhledem k našim aktuálním možnostem preferuji české lektory, ale do budoucna bych ráda navázala kontakt i s některým ze zahraničních trenérů. Je pro mě ovšem důležitější nějaká návaznost, zpětná vazba, udržení kontaktu, než jednorázové soustředění.

Jak je náročné někoho oslovit a soustředění s ním uskutečnit?

Samozřejmě dost často platí, že čím zajímavější jméno, tím náročnější je se vejít do jeho kalendáře. Ale není to pravidlo. Na druhou stranu je spousta těch, kteří sice nejsou zrovna „v módě“, ale díky svým bohatým zkušenostem a přirozenému citu mohou nabídnout mnohdy více než řada vytížených trenérů. Je to vždy o osobních požadavcích a přesvědčení.

Foto: archiv Pavlíny Záhorové