Velký odpor veřejnosti, který se loni zvedl proti plánovanému zařazení části pastvin hřebčína Napajedla na Pěnném do surovinové koncepce Zlínského kraje jako možné plochy pro těžbu štěrkopísků, přinesl výsledek. Jak vyplývá z aktualizovaných dokumentů, kraj v nejbližším horizontu do roku 2035 s těžbou na Pěnném nepočítá.
„Ložisko štěrkopísků Napajedla-sever (Pěnné) není doporučené v návrhovém období do těžby. Je pouze evidované jako surovinová rezerva,“ uvádí současná verze návrhu surovinové koncepce z minulého měsíce.
Jedná se o dílčí, ale důležitý úspěch tlaku jednotlivých občanů, institucí a iniciativ, k nimž patří i Spolek za záchranu Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm. Hřebčín Napajedla už tři roky nevyvíjí chovatelskou činnost a jeho budoucnost zůstává nejistá. Aktuálně běží mimo jiné přezkumné řízení Ministerstva kultury o rozsahu prohlášení památkové ochrany areálu hřebčína. Případné schválení plánované těžby na Pěnném by však výrazně zkomplikovalo jakékoli budoucí snahy o obnovení chovu anglického plnokrevníka v Napajedlích.
Ještě na konci roku 2025 byla příslušná oblast na Pěnném o rozloze 32 hektarů v koncepci označena mezi plánované těžební záměry s perspektivou. V polovině prosince zveřejněná zpráva SEA – vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví – nicméně přiznávala, že příprava těžby na Pěnném nepatří mezi priority. Skupina zpracovatelů vedená Milanem Macháčkem doporučila Zlínskému kraji „podrobně řešit lokalitu Napajedla-sever (Pěnné) až po uplynutí návrhového období koncepce za předpokladu komplexního vyhodnocení všech předpokládaných dopadů této lokality na jednotlivé aspekty ochrany životního prostředí a veřejného zdraví“.
Zlínský kraj se v aktuální verzi koncepce s těmito závěry ztotožnil a navrhl „z koncepce s konečnou platností vypustit přípravu nevýhradního ložiska štěrkopísků Napajedla-sever (Pěnné)“. Ze seznamu návrhových ploch zmizely i blízké lokality Títěž, Židy a Oráčiny.
„Na základě výstupů veřejného projednání a souboru nesouhlasných vyjádření k využití nevýhradního ložiska štěrkopísků Napajedla-sever (Pěnné) (D 5236901) je do výstupů SEA hodnocení a výstupů Koncepce doporučeno z Koncepce s konečnou platností přípravu nevýhradního ložiska štěrkopísků Napajedla-sever (Pěnné) (D 5236901) vypustit,“ uvedl také Macháček v oficiálním vypořádání připomínek.
Česká geologická společnost nyní musí výše zmíněné připomínky Zlínského kraje zohlednit a předložit finální verzi surovinové koncepce, kterou následně schválí zastupitelstvo Zlínského kraje.
Ostrý nesouhlas veřejnosti
Rozhodnutí ohledně Pěnného výrazně ovlivnilo veřejné projednání koncepce, které se uskutečnilo 29. ledna v budově Zlínského kraje. Krajský úřad obdržel celkem 22 stanovisek od dotčených obcí, měst, orgánů a jiných organizací či spolků. Nesouhlas se zařazením lokality Pěnné do koncepce těžby vyjádřilo i 132 stanovisek podaných veřejností, s nimiž se předkladatelé dokumentu museli vypořádat.
Připomínky podal advokát Aleš Martínek jako zástupce petentů Celonárodní petice za záchranu a zachování Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm, dále například město Napajedla, spolek Společně pro Napajedla, Jockey Club ČR či Zoo a zámek Zlín. Kromě ohrožení pastvin hřebčína argumentovali negativním vlivem těžby na okolní přírodu, turistický ruch i životní podmínky obyvatel.
Martínek na lednovém veřejném projednání vyzval, aby lokalita Pěnné byla z koncepce odstraněna. Zdůraznil význam pastvin na těchto pozemcích a vyslovil vážné obavy, že předkládaný dokument navzdory svému koncepčnímu a obecnému charakteru představuje riziko pro ochranu lokality a zachování pastvin.
V tomto závěru ho podpořil starosta Napajedel Robert Podlas, podle něhož radnice se záměrem dlouhodobě nesouhlasí a obává se o další rozvoj města. Macháček následně reagoval ujištěním, že zpráva zpracovaná jeho týmem doporučila, aby v navrhovaném období nebyla zahajována jakákoli činnost vedoucí k poškození pastvin na Pěnném. To podle něj dá potřebný prostor k tomu, aby se nadále mohly diskutovat priority veřejného zájmu.
Zástupci Těžební unie naopak zdůraznili veřejný zájem na těžbě přírodního bohatství a prohlásili, že ložisko na Pěnném z tohoto pohledu nelze odepsat.
