reklama 11C

Viktorie Polanová: Pólo je závislost. Podmínky v Indii mě ohromily

ikonka

Během své kariéry v pólu procestovala Viktorie Polanová deset zemí včetně velmocí Indie a Argentiny. Stále populárnější disciplíně postupně propadla celá rodina a na jejich farmě v Březině na Brněnsku vznikl pólo klub s třicítkou koní.
28.05.2024 06:30  |  Autor: Kateřina Pavlíčková  |  Foto: Kateřina Pavlíčková  |  Rubrika: Dostihy  | 
FOTOGALERIE
| FANCLUB  |  APLIKACE
reklama 12A

Poprvé jsme se potkaly v červnu 2017 na farmě Noe v Březině nedaleko Brna. Tehdy čtrnáctiletá Viktorie Polanová, dcera majitelů farmy, mě na první pohled zaujala svým nasazením, drajvem a akrobacií v sedle. Od té doby jsem ji začala sledovat pravidelně. V následujícím rozhovoru vypráví sympatická studentka Ateliéru Designu oděvu ve Zlíně a špičková hráčka póla o své cestě k této disciplíně, koni pro Selenu Gomez, odchovu vlastních hříbat, turnajích v Argentině a Indii, princi Panchovi a řadě dalších témat.

Viky, nenarodila ses do koňařské rodiny. Jak ses tedy dostala k pólu?

Odmalička jsem milovala koně a chtěla jsem být pořád s nimi, proto jsem začala jezdit. Rodiče postupně přestalo bavit se na mě jenom dívat a chtěli to taky zkusit, takže se postupně zapojila celá rodina.

Ty jsi začala s parkurem, že?

Ano, začala jsem jezdit ve třech nebo čtyřech letech. Působila jsem v Řícmanících, na Panské Líše, v Kovalovicích. Nejvíc let jsem strávila ve výborné stáji Acaballado v Němčanech, to bylo jedno z mých nejlepších období u koní.

A jak jste objevili pólo?

Taťku přestalo bavit jezdit pořád jenom dokola na jízdárně, má rád adrenalin. Jeden náš kamarád nám ukázal pólo a taťka se pro něho doslova nadchl. Asi za měsíc koupil prvního koně a začali jsme se všichni učit. Mě to nejdřív nebavilo, protože mi to nešlo. Ale taťka mi řekl, že jestli nezačnu hrát pólo, tak mi ty klacky rozřeže, takže jsem začala a úplně se do póla zamilovala. Poprvé jsem ho viděla v Rakousku, bylo to snow pólo. Taťka si předtím v létě zkusil pólo na Slovensku a do Rakouska jel na turnaj.

Máš dvě mladší sestry, Amélii a Rozálii. Ty rovnou začaly s pólem?

Ne, jezdily na tréninky se mnou a učily se na ponících. Z Prahy nás jezdíval trénovat Mirek Půlpán. Postupně jsme se skákáním skončily. Je super si třeba v lese skočit nějakou kládu, ale já při tom prostě necítím to, co při pólu.

Dostihová stáj může mít jednoho koně, na parkur ti stačí jeden kůň. Ale když se chcete věnovat pólu, musíte mít koní víc. Jak jste začali budovat stáj a pólo klub?

Na úplném začátku jsme si koupili koně od kamarádky z jezdecké školy. On se teda pro jezdeckou školu moc nehodil, byl hodně divoký, fakt to nebyl kůň pro začátečníky. A nebyl to pólo kůň. Potom jsme přikoupili dalšího, to byl můj první kůň. Byla to šílenost, protože byl obsednutý asi jen dva měsíce, ale byl to nejlepší učitel a trenér. Jsem mu za všechno moc vděčná. A před deseti lety přibyl první pólo kůň, kobylka Ariel. Zajímavostí je, že než přišla k nám, hrála se Selenou Gomez ve filmu Monte Carlo.

Když jsme začínali stavět farmu, neměli jsme o jejím zaměření úplně přesnou představu, ani jsme nevěděli, jestli tady budeme bydlet. Farmu jsme budovali necelé dva roky a teprve s postupem času jsme zjistili, že tady budeme mít pólo klub. Měli jsme prvního klienta, který s námi začínal jezdit, pořádali jsme různé kliniky, přibývali další členové. A jak jsme se sestrami vyrostly, staly jsme se plnohodnotnými členy týmu.

Kolik koní máte ve stáji?

Kolem třiceti, z toho sedmnáct nebo osmnáct je našich vlastních.

Odchováváte si i vlastní koně, už se vám narodila čtyři hříbata. Jak odchovat pólo koně v českých podmínkách?

V roce 2023 nám začala jezdit kobylka, která se narodila po připuštění pólo hřebcem z Argentiny, který stojí v Polsku. Také jsme si nechávali posílat sperma z Argentiny a inseminovali jsme, to pro nás bylo hodně zajímavé. V Argentině jsou klonovací kliniky, odkud se posílá sperma do Evropy. Měli jsme sperma od nejlepšího hřebce Open Xenona (po anglickém plnokrevníkovi Sportivo), kobylka bohužel nezabřezla. Máme i koně po westerňácích, naše první hříbě Simba je právě po westernovém hřebci.

Kdy jsi hrála úplně první soutěžní zápas?

Bylo to u nás na farmě, kde jsme vždycky před turnajem hráli dětské pólo. Hrála jsem pokaždé s Amy a pokaždé jsme vyhrály. Svůj první zahraniční turnaj jsem odehrála v Itálii.

Vedeš si nějaké statistiky jako počet zápasů nebo gólů?

Už ne. Vedla jsem si i statistiku pádů, ale už jsem je přestala počítat.

O pólu se říká, že je to kombinace čtyř sportů – jízdy na koni, golfu, ragby a šachů. Umíš zbylé tři sporty nebo zkoušela jsi vůbec někdy?

Zkoušela jsem golf. Musím říct, že lidé, co hrají golf, to mají v pólu jednodušší, protože umí odpálit. A i když jsem golf nikdy předtím nehrála, tak mi to celkem lítalo. Šachy občas hraju. A ragby jsem nikdy nezkoušela, ale vím, že by mě to bavilo.

Vždycky, když sleduji zápas v pólu, přemýšlím, jaký je poměr toho, co pro hru znamená a odvádí jezdec a co kůň. Připadá mi, že v pólu jde hlavně o hráče, protože ten se musí trefit do míčku, musí dát gól. Dá se nějak procentuálně vyjádřit poměr jezdec – kůň?

Když bude profík sedět na koni, který nikdy pólo nehrál, a proti němu nastoupí začátečník a bude mít jednoho z nejlepších koní, tak profík zahraje líp. Ale v těch velkých turnajích, koneckonců i v zápasech, co hrajeme my, dělá kůň strašně moc. Zvlášť, když to ten kůň umí a baví ho to.

K předchozí otázce mě inspirovaly handicapy. V dostizích se handicapem označuje výkonnost a forma koně, zatímco v pólu má handicap hráč. Jak se handicap určuje a kdo ho stanoví, nějaká pólo autorita v daném státě?

V Česku máme asociaci hráčů koňského póla, která každý rok určuje handicapy, musí se na nich shodnout vedení asociace. Handicapy se také navrhují na hráčských schůzích a hráči je musí schválit. Znají příslušného hráče a vědí, jak hraje. Nebo se na změně handicapu domluví klub, když vyhodnotí, že se hráč zlepšil. Já mám handicap 0, na jedničku jsem někdy schopná zahrát, ale pro tým bych byla komplikací, protože bychom začínali se skóre – 0,5, a já bych nebyla schopná ten rozdíl sama uhrát. Takže je výhodnější se držet dole. Jsou i ženské handicapy a tam mám trojku. 

Jsou pro určení handicapu nějaká kritéria, jako třeba počet zápasů, gólů, nebo tohle vůbec nehraje roli?

Prvním zápasem získáváš handicap, začíná se na -2, nejvyšší je 10. V handicapu se promítá i kůň. Například náš hráč Alex Lelek se v poslední době hodně zlepšil. Bohužel má starší koně. Zvyšovali jsme mu handicap na -1, ale kdyby měl dobrého koně, měl by 1.

Pokud srovnáš pólo s parkurem, dá se říct, co je podle tebe snazší? A jaké vidíš plusy obou disciplín?

Na parkurovém kolbišti jsi jen ty a kůň, jsi středobodem té show. V pólu jsi na hřišti s dalšími sedmi hráči a sedmi koňmi, takže jsi míň vidět. Ale o to je těžší si vybojovat prim. Ukázat, co v tobě je, a že víš, co máš dělat.

V jakém věku je pólo kůň na vrcholu svých sil?

Slyšela jsem teď jeden rozhovor, kde říkali, že kobylky jsou nejlepší od osmi do dvanácti let. Ale jsou aktivní i osmnáctiletí koně, hrají třeba jen jednu dvě minuty za celý den. Byli jsme se podívat v Argentině na Triple Crown (pozn. autorky: tři největší pólo turnaje – Argentine Polo Open, Hurlingham Polo Open a Tortugas Open) a tam hrála osmnáctiletá kobyla. Nebylo to snad ani minutu a hned vystřídala, ale je to fakt výborný kůň a hráč ho potřebuje i na tu malou chvíli.

Zmínkou o Argentině jsme se dostali k cestování. Spočítáš, v kolika zemích jsi hrála turnaje?

Na Slovensku, v Polsku, Německu, Rakousku, Itálii, Španělsku, Velké Británii, Jihoafrické republice, Argentině a v Indii. V Indii jsem poprvé byla asi v 9. třídě, ale to nebyl oficiální turnaj. Hráli jsme tam v jednom pólu klubu.

Zajímá mě loňský březnový turnaj v indickém Jaipuru, kde jste hrály s Amy a byly jste hodně úspěšné. 

Vůbec jsem nevěděla, jak je pólo v Indii rozšířené a na jak vysoké úrovni se tam hraje. Koukala jsem na to s otevřenou pusou. Než jsme dojeli do pólu klubu, kde jsme měli hrát, zastavili jsme se v Dillí, kde se zrovna hrál turnaj a účastnil se ho i devítigólový Argentinec Terrera, z toho jsem byla nadšená.

Turnaj, který jsme hrály se sestrou, je tradiční turnaj pro ženské týmy z různých států. Kamarádka Polka sháněla právě pro tento turnaj silné hráčky do týmu. Ona hraje ve Španělsku, tak jsme nejdřív s Amy byly za ní v Sotogrande na soustředění, abychom se sehrály. V Česku ještě nebyla sezóna, nemohly jsme pořádně hrát. A kamarádka si v posledním tréninkovém zápasu zlomila nohu a nemohla v Indii nastoupit. Nakonec s námi v týmu hrála čtrnáctiletá slečna z Dánska.

Byly jsme nejmladší tým - Amy bylo sedmnáct, mně devatenáct a čtvrté hráčce z Malty asi pětadvacet. Byl to hodně mezinárodní tým, ale hrály jsme pod českou vlajkou. Vedle našeho týmu se účastnily týmy z USA, Velké Británie, Irska a Indie. Kromě toho, že jsme byly nejmladší, tak jsme měly jako tým i nejslabší handicap -4. Naproti tomu Britky a Irky měly +1 nebo dokonce +2. Myslím, že nám hodně pomohl přítel té polské kamarádky, Argentinec Santiago Oubina. Dělal nám týmového kouče, v tom jsme měly výhodu oproti ostatním, sledoval zápasy a určoval taktiku.

Přibliž mi trochu systém turnaje.

Nejdřív jsme zkoušely koně. Každá hráčka si sedla na dva koně a oznámkovala je od 1 do 10. Známky se zprůměrovaly, každý tým dostal lepší i horší koně a pak už bylo na týmu, jak si koně rozdělí. I v průběhu turnaje jsme si se spoluhráčkami koně měnily. Pro první zápas se soupeři losovali. A kdybychom prohrály druhý zápas, vypadly bychom. Po cestě přes půl světa jsme ale nechtěly skončit a díky výhře ve druhém zápase jsme postoupily do finále proti Irsku. Hrály jsme vyrovnaný zápas, který jsme ztratily gólem v posledních 30 vteřinách. Škoda….

Pár měsíců před Indií, v prosinci 2022, jste hráli s tátou v Argentině.

Byli jsme pozvaní na turnaj Arena Polo World Cup. Název ukazuje na to, že se hrálo na jízdárně, tedy na menším hřišti. Proto hrály týmy jen o třech hráčích. Hráli jsme s bratrem našeho bývalého argentinského trenéra a skončili jsme třetí.

Během necelého půl roku jsi hrála ve dvou zemích, které mají ve světě póla výsadní postavení. Z Indie se moderní pólo rozšířilo do světa a Argentina je současnou velmocí. Můžeš porovnat pólo v obou zemích z hlediska koní, hřišť, zázemí a mediálního ohlasu?

V Indii hrají pólo opravdu bohatí lidé, z těch nejvyšších kast. Koně se vozí z Argentiny. Viděla jsem tři hřiště, stavěl je člověk, který dělá nejlepší hřiště v Argentině. Hráči nemají ty nejvyšší handicapy. Ale jak jsem mluvila o turnaji v Dillí a devítigólovém Argentinci, proti jeho týmu nastoupili Indové s handicapem 4. Byli jako ragbisti a Argentincův tým úplně srovnali se zemí. Měli samozřejmě velkou výhodu znalosti domácích hřišť a koní. V Indii je pólo hodně medializované, i o našem turnaji se napsalo hodně článků. Mediální zájem vychází i z toho, že pólo hraje princ Pancho (pozn. autorky: maharádža Sawai Padmanabh Singh), to je velmi sledovaná osoba.

V Indii je pólo hlavně zábava a prestiž. V Argentině je to více sport, spolu s fotbalem je pólo národním sportem. V centru Buenos Aires jsou dvě hřiště a Argentinci jsou nejlepší hráči póla na světě.

V pólu, stejně jako v ostatních jezdeckých sportech, spolu soupeří muži i ženy. V českých podmínkách hrajete společně, ale když sleduji záběry a fotky z Argentiny nebo Velké Británie, ženy v týmech nevidím.

Ženy by samozřejmě mohly v týmech s muži hrát, ale žádná žena nezahraje totéž, co nejlepší muži, i pokud jde o fyzickou výdrž. Ženy na té nejvyšší úrovni hrají ženské turnaje, stejně jako muži mají vrchol sezóny v Triple Crown.

Kdybys byla sportovní novinářka a měla jednu otázku, na co by ses hráčky póla zeptala?

Asi jak pólo snáší koně.

A jak tedy pólo snáší koně?

Záleží na tréninku, snažíme se koně pro pólo nadchnout. Když pólo začne koně bavit, je to úplně jednoduché. Důležité je koně nepřepínat. Koně, které to nebaví, tréninkem neprojdou. Chce to čas, některým to trvá půl roku, jiným i dva tři roky. Všechny koně, které máme ve stáji, to baví. Pólo pony musí mít v hlavě pořádek. Když je kůň dobře natrénovaný, funguje jako joystick. Z rychlosti 50 km/h zastaví na nulu. A když povolím, vystřelí.

Máte farmu, chováte koně, ale žádná z vás tří sester nestudujete nic, co by souviselo se zemědělstvím nebo chovatelstvím. Jste všechny umělecky zaměřené. Vidíš svou budoucnost spíše v designu nebo u koní?

Myslím, že budu mít oboje hodně namixované. Chtěla bych se věnovat designu, ale začínáme u nás na farmě s jezdeckou pólo školou a mě moc baví trénovat děti i dospělé, předávat jim zkušenosti.

Máš v oblasti póla nějaký sen?

Samozřejmě. Zúčastnit se Triple Crown a vyhrát v Chantilly Open de France Feminin.

Kdybys měla jedním slovem popsat nebo vyjádřit pólo, co bys řekla?

Závislost.

Protože mezi pořízením a zveřejněním rozhovoru uplynul nějaký čas, připojím závěrečný dodatek. Alex Lelek má od zimy nového koně, špičkovou kobylku z Argentiny. Jsem zvědavá, jak Marcha zahýbe s Alexovým handicapem. A Viktorie si v březnu potřetí zahrála pólo v Indii, na jednodenním turnaji tří smíšených týmů Princess Diya Kumari Foundation Cup v Rajasthan Polo Clubu. Přestože byl mezi jejími soupeři dokonce i maharádža „Pancho“, Viktorie se svými spoluhráči slavila na turnaji triumf.




FANCLUB Jezdci.cz, EquiTV.cz a EquiRadia
Budoucnost našich médií je i ve Vašich rukou. Podpořte nás členstvím ve fanclubu! VÍCE ZDE...
Sociální sítě Jezdci.cz, EquiTV.cz a EquiRadia
FB Jezdci.cz FB EquiTV.cz FB Jazdci.sk
Připojte se k tematickým skupinám Jezdci.cz na sociálních sítích Facebook a WhatsApp
Skoky Facebook WhatsApp
Drezura Facebook WhatsApp
Všestrannost Facebook WhatsApp
Spřežení Facebook WhatsApp
Voltiž Facebook WhatsApp
Vytrvalost Facebook WhatsApp
Western Facebook WhatsApp
Pólo Facebook WhatsApp
Dostihy Facebook WhatsApp
Klusáci Facebook WhatsApp
Chov Facebook WhatsApp
Ostatní Facebook WhatsApp

reklama 13C

NEPŘEHLÉDNĚTE