Oslovy stého výročí Selské jízdy probíhaly přímo v centru hlavního města. Průvod koní vedený městskou jízdní policií procházel od Stavovského divadla k Pernštýnské ulici a přes Národní třídu na Václavské náměstí.
V jeho dolní části u Můstku již byla připravena tribuna, z níž promluvil zástupce Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Urban, náměstek ministra zemědělství Radek Lanč, dále pak Jaroslav Šebek a Josef Stehlík za Asociaci soukromých zemědělců a další. Koním a jezdcům požehnal pan farář z františkánského řádu a na závěr zazněla česká státní hymna.
„Akce uprostřed Prahy byla náročná, neboť město bylo jako vždy plné turistů a povrch dlažby byl kluzký. Přesto náročné vystoupení všichni zvládli na jedničku. Díky za aktivní účast patří tedy členům Selské jízdy Jana Žižky z Trocnova, Selské jízdy Strakonice, Selské jízdy Blovice, Selské jízdy Nechanice – Východočeský Janákův sbor a dalším,“ uvedla Lenka Gotthardová, která připomněla také historii této dobrovolné sportovně-zemědělské organizace.
„Selská jízda vznikla v roce 1925 a prošla si velmi složitým vývojem v názorově a politicky komplikované době 20. století. Její historie kopíruje většinu významných přelomových událostí minulého století. Naštěstí po roce 1989 již procházela kontinuálním vývojem, který si budeme celý tento rok připomínat,“ říká Lenka Gotthadová.
Počátky vzniku Selské jízdy souvisejí se vznikem národního uvědomění po roce 1848 a také se založením sportovní organice Sokol v roce 1862, která podporovala ve zdravém těle zdravého ducha. „Jezdecký sport se u nás začal rozvíjet od 80. let 19. století a vznik Jízdního odboru Sokola pražského v roce 1891 položil základ organizovanému výcviku a soutěžení. Při sokolských sletech, které se konaly od roku 1882, se občas vyskytovali také jezdci na koních, a to z řad měšťanstva i selského stavu. Posléze si jezdci uvědomili, že by se přípravě na slety či jezdecké akce měli více věnovat a měli by být lépe organizováni. Vznikla tedy takzvaná jezdecká bandéria.“
„Než se však vytvořilo první celorepublikové uskupení Selské jízdy, vstoupila do procesu první světová válka. I po ní nešlo vše hned rychle zorganizovat, a tak došlo k založení celostátního Ústředí selských jízd právě v roce 1925, podpořené agrární stranou i ministerstvem zemědělství,“ zmiňuje Lenka Gotthadová historické milníky Selské jízdy.
Její zdárný vývoj byl zásadně narušen druhou světovou válkou, kdy byla dokonce zakázána. Po ukončení války se všichni dávní členové těšili, že se zúčastní prvního setkání a jezdeckých soutěží v Nechanicích v červenci roku 1947, to však zcela znemožnili příslušníci levicových stran, hlavně té komunistické. Byla to tvrdá předzvěst únorových událostí roku 1948. V období socialismu v letech 1948 až 1989 byla Selská jízda zakázaná a obnovena byla až v roce 1992 při památném setkání v nechanické sokolovně naplněné pamětníky a zájemci o činnost v Selské jízdě.
„Vznikl obnovený sbor pojmenovaný po zakladateli Janu Janákovi – Východočeský Janákův sbor Selské jízdy. V návaznosti na to byl obnoven sbor Selské jízdy v Turnově, jehož prvním starostou byl Květoslav Marek, významný chovatel koní. Dále byl obnoven Sbor Jana Žižky na Strakonicku, pak Bradáčův sbor v Židovicích u Jičína a další,“ dodala Lenka Gotthardová.
